Benefitem je i výhodná půjčka

26. února 2007, 00:00 - ING. IVAN MACHÁČEK
26. února 2007, 00:00

POSKYTNUTÍ PENĚZ ZAMĚSTNANCŮM Jak se přijetí zvýhodněné půjčky od zaměstnavatele projeví na straně zaměstnance? Podívejme se, kdy je takové zvýhodnění zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů a kdy naopak podléhá zdanění.

POSKYTNUTÍ PENĚZ ZAMĚSTNANCŮM Jak se přijetí zvýhodněné půjčky od zaměstnavatele projeví na straně zaměstnance? Podívejme se, kdy je takové zvýhodnění zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů a kdy naopak podléhá zdanění.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ NENÁVRATNÝCH PŮJČEK

Od daně z příjmů zaměstnanců ze závislé činnosti jsou osvobozeny příjmy do výše 500 tisíc korun, poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci. Musí se tak ale stát v přímé souvislosti s překlenutím mimořádně obtížných poměrů pracovníka v důsledku živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie.

Jedná se o poskytnutí daru zaměstnanci ve formě nenávratné půjčky. Podmínkou osvobození takového sociální výpomoci u zaměstnance od daně z příjmů je vyhlášení nouzového stavu na území, kde zaměstnanec žije.

Podmínkou je, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se vyhláška o FKSP nevztahuje. Případně musí být vypláceny ze zisku (příjmu) po jeho zdanění. U zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, jsou pak vypláceny na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Jak je to s ostatními nenávratnými půjčkami, tedy peněžními dary poskytnutými zaměstnavatelem na jiné účely než výše uvedené, nebo sice na zmíněnou sociální výpomoc, avšak v částce převyšující limit 500 tisíc korun? Takové příjmy vždy jsou součástí příjmu zaměstnance ze závislé činnosti. Podléhají tedy zdanění daní z příjmů. Nikdy nepůjde o daň darovací!

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ NÁVRATNÝCH PŮJČEK

Možným benefitem pro zaměstnance je i poskytnutí bezúročné návratné půjčky nebo návratné půjčky s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku. Takové půjčky mohou být na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti. I tyto příjmy musí být poskytnuty z fondu kulturních a sociálních potřeb (případně - u zaměstnavatelů, na které se předpis o FKSP nevztahuje - ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění).

Podmínkou daňového osvobození u zaměstnance však je, že se jedná o návratné půjčky poskytnuté:

* na bytové účely do výše 100 tisíc korun nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 tisíc korun,

* u zaměstnance postiženého živelní pohromou až do výše jednoho milionu korun na bytové účely a do výše 200 tisíc korun k překlenutí tíživé finanční situace.

Převyšuje-li částka úrokově zvýhodněné půjčky výše uvedený limit nebo převyšuje-li součet zůstatků dosud nesplacených půjček určitého typu výše uvedený limit, jedná se o peněžní zvýhodnění zaměstnance.

Při výpočtu peněžního (úrokového) zvýhodnění z částky přesahující tento limit se použije „úrok obvyklý“. Ten se použije rovněž při výpočtu peněžního zvýhodnění zaměstnance z půjček poskytnutých zaměstnavatelem na jiné účely, než je výše stanoveno.

Výpočet úroku obvyklého se provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec. Takto vypočtený úrok je zdanitelným příjmem zaměstnance.

Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v tomto čase obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjček na požádání dlužníka. To znamená, že pokud jsou peněžními ústavy poskytovány fyzickým osobám půjčky (úvěry) obdobného charakteru, při výpočtu peněžního zvýhodnění se u zaměstnaneckých půjček nepoužije úrok ve výši 140 procent diskontní sazby ČNB platné v době uzavření smlouvy.

Výše úroku obvyklého nemusí být stejná po celou dobu splácení půjčky. Zaměstnavatel má v tomto případě povinnost přihlédnout k výši úroku obvyklého, používaného v příslušném čase a tím reagovat na změny. Při stanovení obvyklé výše úroku musí zaměstnavatel vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné půjčky (úvěry) poskytovány. Musí přitom vybrat takový úvěr, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých půjčku zaměstnanci poskytuje.

Peněžní zvýhodnění (výše úroku) se vypočítá vždy z dosud nesplacené částky poskytnutých půjček převyšujících stanovený limit pro daňové osvobození a z půjček poskytnutých na jiné účely, na které se osvobození nevztahuje. Peněžní zvýhodnění zaměstnance se vypočte podle následujícího vzorce: PZ = P x (ÚO - ÚP) : 365 x D, kde jednotlivé zkratky znamenají: PZ ….peněžní zvýhodnění zaměstnance v korunách P …poskytnutá půjčka ÚO …úrok obvyklý (v procentech : 100) ÚP ….zvýhodněný úrok z půjčky vyjádřená (v procentech : 100)

D …počet dnů, za které je zdanitelné zvýhodnění počítáno

Výše úroku se počítá vždy z poskytnuté výše půjčky do dne před první splátkou. Po splacení první a další splátky se úrok počítá z jistiny snížené o první a další splátky.

Pokud bude nutné zdanit poskytnutou bezúročnou nebo zvýhodněně úročenou půjčku zaměstnancům, půjde vždy o připočtení peněžního zvýhodnění k příjmu zaměstnance ze závislé činnosti a zdanění tohoto plnění daní z příjmů ze závislé činnosti. Ani v tomto případě tedy nikdy nepůjde o daň darovací.

Dojde-li k prominutí určité částky půjčky, stává se prominutá část příjmem zaměstnance v tom měsíci, ve kterém k prominutí půjčky došlo. Podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Pokud by však došlo k prominutí nesplaceného zůstatku půjčky u rodinného příslušníka zemřelého zaměstnance, bude výše prominutí půjčky hodnoceno jako bezúplatné nabytí jiného majetkového prospěchu, který je předmětem daně darovací. Ta je stanovena na základě podaného daňového přiznání k této dani.

Poskytnuté půjčky zaměstnancům nejsou u zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem). Půjčka nemůže být poskytnuta z provozních nákladů, ale výlučně z vyčleněných finančních prostředků:

* z fondu kulturních a sociálních potřeb u zaměstnavatelů, na které se vztahuje vyhláška o tvorbě a použití FKSP,

* ze sociálního fondu u zaměstnavatelů, kteří tento fond vytváří v rámci rozdělení zisku po jeho zdanění,

* ze zisku po jeho zdanění.

Příklad první Zaměstnanec obdržel od svého zaměstnavatele bezúročnou půjčku ve výši 60 tisíc korun k překlenutí tíživé finanční situace. Důvodem byla havárie osobního automobilu a vážný nepracovní úraz zaměstnance.

Řešení: V daném případě došlo k překročení limitu osvobození od daně z příjmů pro zvýhodněnou půjčku k překlenutí tíživé finanční situace, který činí 20 tisíc korun. Zdanění se tedy týká úroku z částky půjčky nad tento limit.

Takže například když bude úrok, který je obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjčky obdobného charakteru, činit devět procent, pak přichází u zaměstnance ke zdanění ročně částka peněžního zvýhodnění: (60 000 Kč - 20 000 Kč) x 0,09 = 3600 Kč. Příklad druhý Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci půjčku na zakoupení rekreačního objektu ze sociálního fondu ve výši 200 tisíc korun. Splatnost činí dva roky, sjednaný úrok 5% p.a.

Řešení: Půjčka je poskytnuta na jiné účely než na bytové potřeby, proto nejsou splněny podmínky pro osvobození zvýhodněné půjčky od daně z příjmů.

Vycházejme z toho, že obvyklá výše úroku použitá bankou v daném místě činí například
8 % p. a. Zdanitelným příjmem zaměstnance pak bude rozdíl mezi úrokem obvyklým a sjednaným, tedy 3% p. a. z nesplacené půjčky.

Příklad třetí Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci bezúročnou půjčku ve výši 150 tisíc korun ze sociálního fondu na bytové účely. Splátky činí 10 tisíc korun měsíčně, a to formou srážky ze mzdy vždy k 10. dni v kalendářním měsíci. K 1. lednu 2007 činí dosud nesplacená výše půjčky 120 tisíc korun.

Řešení: Zaměstnavatel zjistil u bank v místě svého sídla obvyklou výši úroku k 1. lednu 2007 ve výši 8 % p. a. Postup zaměstnavatele v roce 2007 ukazuje následující tabulka: Počínaje splátkou sraženou dne 10. února 2007 dosáhne výše zůstatku půjčky na bytové účely 100 tisíc korun. Tedy hranice, do které je peněžní zvýhodnění půjčky osvobozeno od daně z příjmů. V roce 2007 tak zaměstnavatel připočte k příjmům zaměstnance peněžní zvýhodnění z půjčky ve výši 109 korun.

Podle pokynu MF č. D-300 k § 6 odst. 9 písm. n) zákona o daních z příjmů se výpočet pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období. Takže záleží na zaměstnavateli, kdy provede tento výpočet a kdy ve zdaňovacím období 2007 připočte částku peněžního zvýhodnění zaměstnance k jeho příjmům a zdaní daní z příjmů ze závislé činnosti. Nejpozději to však musí být při zúčtování mzdy za prosinec roku 2007.

Mezi zaměstnanecké výhody patří i peněžní půjčky poskytované zaměstnancům. Může jít jak o nenávratné půjčky (peněžité dary), tak o zvýhodněné návratné půjčky s nulovým nebo s nízkým úrokem.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče