Bělehradská noc

24. května 2012, 17:39 - Blahoslav Hruška
24. května 2012, 17:39

„Dnes už bychom žádnou šanci neměli,“ myslí si Sepp Maier. Brankář, kterého Antonín Panenka před 35 lety oblafl svým dloubákem

„A teď Panenka. Střílí, gól.“ A pak dlouhá minuta ticha. Zatímco v televizním přenosu komentátor Karol Polák freneticky volal „Sme majstri Európy“, jeho německý kolega jen zaraženě mlčel. Legendární dloubák Antonína Panenky v penaltovém rozstřelu fotbalového mistrovství Evropy přesně před 35 lety poslal tehdejší Československo na výsluní. Radost na stadionu Crvene zvezdy v Bělehradě byla o to větší, že jsme 20. června 1976 porazili 7:5 na penalty právě Němce, tehdejší úřadující mistry světa. Zatímco u nás je mediálním obrazem finále z roku 1976 Panenkův pomalý padáček na střed brány, před nímž německý brankář Sepp Maier uskočil k levé tyči, Němci na svou „slavnou prohru“ dodnes vzpomínají jako na Bělehradskou noc. Nejen kvůli tomu, že se finále muselo prodlužovat, a protáhlo se tak do tmy. Do teplé bělehradské noci odletěla i zmařená naděje německého týmu – špatně kopnutá penalta útočníka Uliho Hoenesse (dnes prezidenta mnichovského Bayernu), který poslal míč hodně vysoko nad svatyni českého brankáře Ivo Viktora.
Kočka z Anzingu, jak se Seppu Maierovi, gólmanovi FC Bayern přezdívalo, si na bělehradský zápas dodnes dobře pamatuje, i když to vzpomínky nejsou moc radostné. „To víte, takové rozhodující zápasy si člověk stále vybavuje,“ zavzpomínal Sepp Maier pro týdeník Euro na Panenkův „vršovický dloubák“. Na rozdíl od bývalého záložníka Bohemians, kterého se na bělehradskou penaltu ptá snad každý novinář, ale Sepp Maier dává k dobrému jiné hvězdné momenty. V dresu Bayernu získal čtyři bundesligové tituly, vychytal tři poháry mistrů, v reprezentaci (za niž hrál 95krát) se stal mistrem Evropy i světa. „Každý titul má svou hodnotu, není třeba nic poměřovat,“ zdůrazňuje. Sám si ale ve své dlouhé kariéře nejvíc cení domácích utkání. „Odehrál jsem 422 zápasů v Bundeslize, to už chce vytrvalost. Na to jsem opravdu pyšný,“ dodává Maier.
Na Bělehrad v roce 1976 si letos přesto brankářská legenda zavzpomíná povinně. Na německé ambasádě ho totiž 20. června čeká setkání s Antonínem Panenkou a povídání „starých mistrů“ o zlatých časech kopané pořádané Nadací Friedricha Eberta. Proč právě na ambasádě? Je to tak trochu libůstka německého velvyslance Johannese Haindla. „Mám na ten zápas hezké vzpomínky. Shodou okolností jsem ho viděl v Praze, kde jsme byli s gymnáziem na výletě,“ líčí ambasador. A co se Seppu Maierovi vybaví, když vidí v televizi nějaký svůj starý zápas? Především to, že fotbal je dnes mnohem rychlejší a tvrdší. A také se kolem něho nadělá hodně humbuku. „Kdyby náš starý tým z roku 1976 nastoupil proti dnešním fotbalistům, neměli bychom šanci,“ dodává Maier.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče