Baťova škola práce: Svět patří odolným!

18. března 2011, 03:38 - Robert Šimek
18. března 2011, 03:38

Budíček v půl šesté, čtvrt hodiny rozcvička a od sedmi nástup do továrny. Po dopolední směně přestávka na oběd a znovu ke strojům. V pět hodin padla, navečeřet a rychle do učeben. Vítejte v Baťově škole práce!

Foto: batastory.net

Když roku 1922 snížila firma Baťa ceny obuvi o polovinu, byl to začátek oživení celé české ekonomiky. Zvýšená poptávka ovšem vyžadovala rozšíření kapacit obuvnické výroby – bylo potřeba postavit nové budovy, koupit stroje, zajistit potřebné suroviny, ale také získat nové pracovníky. Zájemců o práci bylo dost, Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších státních školách. Rozhodl se proto vychovat si mladé zaměstnance sám podle zkušeností, které získal u americké firmy Ford Motor Company.

Být dobrý nestačí

První inzeráty se ještě setkaly s nedůvěrou. Roku 1925, kdy Baťova škola práce zahájila činnost, tak bylo přijato jen 80 chlapců. Rychle se ovšem ukázalo, že odborné znalosti s důslednou výchovou dělají z těchto studentů sebevědomé a schopné mladé muže, kteří ovládají nejen technologii na té nejvyšší úrovni, ale vyznají se i v organizaci, administrativě a řízení.

Roku 1929 byla škola otevřena také pro dívky a zájemců o studium rychle přibývalo. Roku 1934 jich bylo už 19 tisíc, volných míst bylo přitom každoročně jen 1 000 až 1 500. Přijímání se provádělo na základě zkoušek, které byly jednak písemné, ke zjištění znalostí z matematiky, pozornosti a všeobecné inteligence, jednak dovednostní, zjišťující sílu rukou či rychlost reakcí.

Ještě před zkouškami byli rovnou vyloučeni ti, kteří v žádosti uvedli, že chtějí být jen „dobrými dělníky“. Vedení podniku totiž zastávalo názor, že je to málo. Správný student měl být nejen zdatný, ale i ctižádostivý. Každému, kdo vstupoval do internátu, bylo povoleno vzít si s sebou pouze určité množství šatů a prádla. Všechno ostatní si mohli mladí lidé opatřit už za krátký čas z vlastního výdělku. Peníze a potraviny si nesměl přinést nikdo a rodičům bylo přísně zakázáno po celé tři roky studií děti finančně podporovat.

Škola jako řemen

Ke škole obuvnické brzy přibyly také strojnická, chemická, stavební, pletařská a další. Tak rychlý rozvoj ovšem vyžadoval i dobrou organizaci a při výchově mladých lidí polovojenskou disciplínu. V internátě bydlelo na každém pokoji 22 až 24 studentů v čele s kapitánem. Po probuzení o půl šesté ráno prováděli všichni čtvrt hodiny prostná cvičení, po nich se umyli, uklidili si pokoje a posnídali. Od 7 do 12 hodin pracovali v továrně, společně poobědvali a pak měli až do 14 hodin volno. Od 14 do 17 hodin opět pracovali a po večeři, rovněž společné, probíhalo od 18 do 20 hodin vyučování. Už ve 21 hodin byla přitom večerka.

U chlapců byla velká pozornost věnována tělesné výchově, ovlivňující nejen fyzické zdraví, ale také celkovou zdatnost, potřebnou ke splnění požadovaných pracovních úkolů. Vyučované předměty si žáci volili sami; povinné byly jen účetnictví, obchodní korespondence, kreslení a jazyky. Němčinu musel každý ovládat dokonale, angličtinu velmi dobře.

Tvrdá výchova se týkala i mladých dívek, byla ovšem trochu odlišná. Tomáš Baťa byl totiž toho názoru, že vaření je umění, jehož znalost podporuje zdraví. Dívky se proto ve Zlíně učily vařit, šít, vést domácnost a kromě toho se pro ně pořádaly kurzy hygieny a osobní péče.

Baťova škola práce (1925—1948)

Vznikla roku 1925 ve Zlíně k výchově dělníků pro Baťovy závody. Zpočátku byla jen pro chlapce, od roku 1929 také pro dívky. Počet zájemců přitom brzy výrazně převyšoval kapacitu — roku 1929 se hlásilo 1 400 uchazečů, roku 1937 už 21 tisíc. Výuka probíhala vždy až po práci v továrně a většina předmětů byla volitelných. Povinné byly jen účetnictví, obchodní korespondence, kreslení a cizí jazyky. Školu nakonec úspěšně absolvovalo více než 10 tisíc studentů. Zrušena byla po komunistickém puči roku 1948.

Kdo šetří, má za tři

Studenti Baťovy školy práce přispěli k neobyčejnému růstu a všestrannému rozvoji podniku. Jejich pracovní zařazení bylo stejné jako u dospělých zaměstnanců, výplatu měli ale nižší. Roku 1929 brali 30 až 50 korun týdně, později zhruba o 10 korun víc. Od roku 1933 se průměrné mzdy stanovovaly podle ročníků – první ročník bral průměrně 145 korun, druhý ročník 166 korun a třetí ročník 187 korun týdně. Uvedené částky kryly studentům náklady na zakoupení stravenek, zaplacení ubytování, školného a denních potřeb. Příjmy a výdaje si musel každý zaznamenávat do takzvané ročenky, kterou kontroloval příslušný vychovatel. Případné finanční přebytky museli žáci ukládat v Baťově spořitelně a podnik s nimi mohl volně nakládat. Úrok byl ovšem desetiprocentní, takže po ukončení Baťovy školy práce měl každý našetřeno až několik tisíc korun.

Po ukončení studií pracovali absolventi v podniku většinou dál jako dělníci. Několik desítek jich však působilo i ve funkcích mistrů či vedoucích prodejen. Věkové složení všech zaměstnanců firmy se tím výrazně snížilo, a vznikly tak mimořádně příznivé podmínky ke zvyšování pracovních výkonů. Vznik Baťovy školy práce ovšem neměl význam jen pro firmu samotnou, ale také pro rozvoj města. V letech 1925 až 1930 vzrostl počet zaměstnanců továrny z 2 500 na 17,5 tisíce a počet obyvatel Zlína se v té době zvýšil z původních 8 tisíc na 21 tisíc!

Konec školy přišel s nástupem komunistického režimu roku 1948, fungovala tedy pouhých 23 let. Přesto se stala základem pro budování zlínského průmyslového i obchodního školství a přispěla také ke vzniku dnešní Univerzity Tomáše Bati.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
6 tipů, jak co nejlevněji vyměnit peníze v zahraničí na dovolené
Kde všude můžete v Česku prohlásit: „Zaplatím to bitcoinem“
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Auta
Opel začal přijímat objednávky na Insignii Country Tourer a…
BMW X5 M a X6 M přicházejí v absolutně černé edici Black Fire
Lada ukázala sériovou Vestu SW a Vestu Cross. Nová kombi vypadají opravdu dobře
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Maserati GranTurismo se dočkalo dalšího faceliftu. Nástupce je ve hvězdách
Technologie
Další grafiky s čipy Vega: Radeon Pro WX 9100 a možná první nález Vegy 11 s HBM2
Google News po letech v novém. Zpřehledňuje orientaci v obsahu členěním do karet
Microsoft uvolnil dávku oprav pro Windows, které se někteří smí vyhnout
Další kousek skládačky. Amazon spustil český Markeplace
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít