Barroso II.

19. června 2009, 18:12 - Tomáš Hořejší
19. června 2009, 18:12

Šéf Evropské komise získal politickou nominaci k druhému mandátu...

Celý podtitul:
Šéf Evropské komise získal politickou nominaci k druhému mandátu, na tu formální si ještě musí počkat

Někdo jiný by možná s ostudou vyklidil pole. Ne tak José Manuel Barroso. Portugalský expremiér nepřesvědčil, v době ekonomické krize nenabídl účinné evropské řešení, přesto mu političtí lídři členských zemí EU chtějí svěřit post předsedy Evropské komise (EK). Už podruhé. Ale ano, jsou tu i „polehčující okolnosti“: milovník evropské kariéry Barroso nenašel protikanditáta. Opozice sice hlasitě křičela, na konkrétní kroky se ale nezmohla.

Vyjdu vám vstříc Neprošel nijak hladce na to, že byl jediným kandidátem. Portugalský expremiér Barroso dával najevo svůj eminentní zájem o dalších pět let v křesle předsedy Evropské komise už dlouho. Někteří kritici mu vyčítali, že v podstatě na nic jiného nemyslí, že je pro kariéru ochoten udělat cokoli. Někdy byly jeho ústupky významným členským státům až příliš okaté. Jak říká představitel Zelených v Evropském parlamentu, francouzský rebel Daniel Cohn-Bendit: „Barroso vždycky souhlasil s tím, se kterým mluvil jako s posledním. Nemůžete si být jisti, že bude držet dané slovo.“ Barrosovi se schopnost „vyjít vstříc“ ale nakonec vyplatila. Hlavy států a vlád mu na svém posledním summitu daly důvěru a politickou podporu i pro druhé funkční období. „Jsem velice pyšný a dojatý, že jsem získal jednomyslnou podporu,“ uvedl Barroso.
Analytici a pozorovatelé bruselské scény se ale jednoznačně shodují na tom, že jako vždy i tentokrát musel šéf EK nabídnout „něco za něco“. Dá se tak třeba s jistotou tvrdit, že významné funkce ve druhé Barrosově komisi už jsou rozděleny. Je například veřejným tajemstvím, že Francie si řekla o místo eurokomisaře pro vnitřní trh.
Oficiálně prý ale šlo hlavně o to, aby Barroso pro příštích pět let nabídl ambicióznější politickou a ekonomickou strategii. Což nakonec – alespoň podle oficiálních prohlášení jednotlivých delegací – splnil. Takže prezidenti a premiéři mohli úplně klidně jít ještě dál, Barrosa regulérně nominovat a odeslat jeho jméno europoslancům ke schválení. Jenže právě v tom je ten háček.

Potíže v europarlamentu V nedávných eurovolbách sice zvítězila pravice, majoritu ale nezískal nikdo, a koalice se tudíž formuje jen velmi obtížně. Nejsilnější formace, pravicová Evropská lidová strana (EPP, 264 mandátů) doufala ve spojení s Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE, 80 poslanců). Ani taková koalice s 344 poslanci by ale k získání většiny 379 hlasů nestačila.
Objevila se i možnost, že se pravice pokusí spojit s druhým nejsilnějším hráčem - socialisty (161 poslanců), aby dosáhla svých zájmů. Tedy aby prosadila do čela Evropského parlamentu Poláka Jerzyho Buzka a do vedení Evropské komise Barrosa.
Protibarrosovská opozice je však každopádně nebývale silná a tvrdošíjně trvá na svém: Barrosa už v Bruselu nechceme. „Pan Barroso je zastáncem politiky, proti níž jsme v evropských volbách bojovali. Nemůžeme ho podpořit,“ prohlásil například šéf socialistů Martin Schulz. Již citovaný Cohn-Bendit byl jako obvykle ještě ostřejší: „Na tu funkci nemá. Chci ho prostě dostat pryč.“ Socialisté ostatně Barrosa kritizovali po celé funkční období za jeho „antisociální politiku“. Je dost dobře možné, že se jim opravdu podaří zablokovat Barrosovo znovuzvolení a prosadit svého kandidáta, belgického expremiéra Guye Verhofstadta. Objevuje se ještě jedno jméno: dánský expremiér Poul Nyrup Rasmussen. Ten již s Barrosem svedl bitvu o post šéfa Komise v roce 2004, kdy ho ale zastavilo veto britského premiéra Tonyho Blaira.
Summit nerozhodl a na formální nominaci si Barroso musí počkat minimálně do července. Lídři politických frakcí europarlamentu se mají sejít 25. června ve Stockholmu a pokusit se domluvit na nějakém kompromisním řešení. Počínaje prvním červencovým dnem pak od Česka převezme předsednictví EU Švédsko. Rozhodnutí, zda Barrosovi nominaci udělit, tak bude na švédském premiérovi Frederiku Reinfeldtovi. Hlasovat o předsedovi Evropské komise v europarlamentu by se mělo na první schůzi 15. července.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče