Barometr měnových politik

31. října 2007, 12:34 - Václav Rybáček
31. října 2007, 12:34

Cena zlata dosáhla nejvyšší úrovně od konce sedmdesátých let a dále poroste

Současná vysoká cena zlata je varovně zdvižený prst. Signál, že investoři ve světě eskalujících rizik raději hledají „zlatý“ ostrůvek jistoty, neboť se světovou ekonomikou není vše v pořádku. Silná poptávka po zlatě má několik stěžejních důvodů. Především chřadnoucí dolar a obavy z hrozící inflace. Zároveň má cena zlata dobré vyhlídky na další růst. Za několik měsíců může být cena zlata kolem 770 dolarů za trojskou unci jen vzpomínkou na její kdysi nízkou úroveň.

Příčiny.

Cena zlata se přehoupla přes 770 dolarů za trojskou unci, čímž dosáhla nejvyšší úrovně od „stagflačního období“ na konci sedmdesátých let. Kde hledat příčiny? Množství peněz v oběhu rostlo celosvětově zhruba sedmkrát rychleji než zásoba zlata, což přirozeně tlačí jeho cenu vzhůru a určuje její dlouhodobý trend. Současný dramatický růst je však také výrazem obavy investorů o měnovou a finanční stabilitu. Nadměrná emise nekrytých peněz totiž vytváří závažná rizika. Jednak obrovský inflační potenciál, jednak umožňuje akumulovat objem dluhů až za hranici platební schopnosti dlužníků. Zlato je naopak příležitostí, jak své jmění před účinky inflace ochránit - bezpečným aktivem, ke kterému se v časech nejistot investoři upínají.

Vše jednou skončí.

Nervozitu investorů odstartovaly především hypoteční krize a turbulence na finančních trzích. Na krizi zadělávala léta nízkých reálných úrokových sazeb v USA, jež nalákala lidi ke splnění svého snu - pořízení vlastního bydlení. Stavebnictví se stalo dynamicky rostoucím odvětvím. Zažilo žně, protože ceny nemovitostí za silné poptávky optimisticky rostly. Nic však netrvá věčně. Peníze z úvěrové emise nejsou skutečným zdrojem. Dokážou totiž pouze přerozdělit reálné zdroje a v konečném důsledku zvýšit ceny. To se také děje. Hrozba vysoké inflace vyprovokovala centrální banku USA Fed ke zvýšení sazeb, a tím „zlatá éra“ skončila. Úvěrová emise a poptávka byly utlumeny, trend ve vývoji cen nemovitostí se obrátil a hospodářský růst byl zpomalen. Naopak na růstovou trajektorii se dostala nezaměstnanost.

Fed zasahuje.

Americká centrální banka má dvě možnosti: buď nechat ekonomiku realokovat zdroje a obnovit životaschopnou cenovou strukturu, nebo pokračovat v inflační politice a zadělávat na krizi mnohem horších rozměrů. Fed nakonec vyrazil druhou cestou a snížil úrokové sazby na podporu uvadající ekonomiky a zostřil inflační rizika. Dal tím najevo, že bližší než slabý dolar či hrozící inflace jsou mu růst a zaměstnanost. Špatná zpráva pro cenovou stabilitu a kurz dolaru, dobrá pro zlato. Očekávání dalšího snižování úrokových sazeb při sílících inflačních tlacích a rekordní prodeje dolarových aktiv ze strany zahraničních investorů vytvářejí pro dolar široký prostor k dalšímu propadu. To z pohledu ostatních měn zlato zlevňuje, a zároveň nutí utíkat před inflačními riziky k jistotě.

Inflační hrozba.

Inflační rizika samozřejmě nemají svůj původ pouze v zámoří. Mnoho evropských finančních institucí investovalo do cenných papírů krytých levnými americkými hypotékami, čímž propojilo hypoteční krizi v USA s evropským kontinentem. Evropská centrální banka ve snaze zvládnout nervozitu vypustila na mezibankovní trh dodatečnou likviditu. Tím udržela úrokové sazby na nízké úrovni, vytvořila však potenciál pro další růst cenové hladiny. Inflace tudíž zůstává vážnou hrozbou i v Evropě, kde objem takzvaných širokých peněz, vyjádřený měnovým agregátem M3, rychle akceleruje (meziroční růst přes deset procent) a vytváří vážná rizika další inflační eroze bohatství jednotlivců.

Politiky centrálních bank.

Důvody pro nákupy zlata, hrozící inflace a slabý dolar budou přinejmenším v dohledné budoucnosti přetrvávat a velmi pravděpodobně také sílit. Proč? Centrální banky pokračují ve svých inflačních politikách, jež deklarují za svůj cíl. Poslední slovo v neposlední řadě neřekla - jako jeden z důsledků měnových politik - hypoteční krize. Za požehnání americké vlády se chystají velké banky vypořádat se svými špatnými aktivy způsobem, který celou krizi vlastně způsobil. Vyvést tato aktiva (levné úvěry) mimo své účetnictví na zvláštní jednotku (účelově vytvořený fond), uvolněný kapitál využít k další úvěrové expanzi a cenové bubliny nafukovat do rozměrů „superbublin“. Vše za dozoru vlády a jí vytvořených „pomocných“ agentur. Majitelé zlata mohou jásat.

Růst ceny.

Morální hazard v regulovaném bankovnictví částečných rezerv totiž prakticky nezná mezí. Úvěry se dostávají i k těm finančně nejslabším, kteří mohou díky nadměrné úvěrové emisi prožít iluzi rostoucího bohatství, jež ovšem nevyhnutelně směřuje ke špatnému rozmístění kapitálu a k nutnosti bolestné nápravy. Čím více budou měnové autority podobným způsobem hazardovat s finanční a měnovou stabilitou, tím lépe pro cenu zlata. Nestabilita současného bankovního systému a rizika nekrytých peněz budou nadále činit ze zlata jednu z nejlákavějších investic mezi všemi investičními příležitostmi. Již v krátké době bychom se tak měli dočkat ceny zlata 800 dolarů za trojskou unci. Ta však „cílovou stanicí“ ceny zlata zcela určitě nebude.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče