Banky ždímají z klientů peníze, co to jde

20. ledna 2003, 00:00 - Martina Šrámková Lidové noviny
20. ledna 2003, 00:00

K obrovským ziskům si finanční domy pomáhají i neustálým zvyšováním poplatků za služby Českým bankám se v loňském roce dařilo. Přesto s novým rokem mnohé z nich opět zdražily své služby. Nejenom operace u přepážek, ale například i výběry z bankomatů.

K obrovským ziskům si finanční domy pomáhají i neustálým zvyšováním poplatků za služby

Českým bankám se v loňském roce dařilo. Přesto s novým rokem mnohé z nich opět zdražily své služby. Nejenom operace u přepážek, ale například i výběry z bankomatů.

Zatímco české podniky bojovaly s evropskou recesí, pro tuzemské banky byl rok 2002 nadmíru příznivý. Konečná čísla o hospodaření finančních ústavů sice ještě nejsou k dispozici, ale stěžovat si banky opravdu nemohou. Kupříkladu Česká spořitelna vykázala za tři čtvrtletí loňského roku více než 160% meziroční nárůst zisku, který podle českých účetních standardů přesáhl šest miliard korun. Podle analytiků se ČS nemalou měrou podílela na dobrých výsledcích mateřské společnosti, rakouské Erste Bank. Komerční banka si s ČS může „podat ruku“ - zisk za první tři kvartály 2002 měla 6,3 miliardy. Poněkud „hůř“ dopadla ČSOB, která byla do převzetí IPB nejziskovější - její profit dosáhl „jen“ 4,8 mld. Kč.

Poplatky nemají strop

Úspěchy českých bank však platí všichni jejich klienti prostřednictvím stále se zvyšujících (a na západ od našich hranic nebývalých) poplatků. Jak nedávno upozornila MF Dnes, čeští zákazníci platí za služby České spořitelny více než klienti Erste Bank v Rakousku. Ještě větší nepoměr mezi cenou služby v mateřské zemi vlastníka a u nás je ale vidět v případě ČSOB. Zatímco v Belgii vyjde běžný účet u mateřské KBC i s možností ovládání přes telefon, výpisy či výběry z bankomatů po přepočtu asi na 600 Kč ročně, zákazník ČSOB musí počítat nejméně s patnácti sty korunami. A bude hůř. S nejvýraznějším zdražením služeb přišla od prvního ledna Česká spořitelna. Je pravda, že samotné vedení účtu, ke kterému je připojen přístup přes telefon či internet, je od nynějška zdarma. Ale tím lákadla jak pro příznivce přímého, tak přepážkového bankovnictví končí. Vedení sporožirového účtu bez možnosti přímého bankovnictví stojí nyní dvacet místo deseti korun. Ten, kdo si pro své peníze chodí přímo do banky, přijde pokaždé o korun pětačtyřicet místo dřívějších třiceti, respektive patnácti.

Pofiderní zdůvodnění

Ačkoliv vedení České spořitelny zdůvodňuje cenové úpravy snahou zvýhodnit moderní formy bankovnictví (a tedy dostat klienty od přepážek), i bankomaty si od ledna berou více: vlastní bankomat „zkasíruje“ klienta ČS o šest korun za každý výběr místo loňských čtyř, při použití bankomatu jiné banky mu spořitelna odečte z účtu pětadvacet korun + 0,5 % (namísto dvacetikoruny). Na tomto místě je třeba připomenout, že „bankomatovou válku“, jejímž výsledkem bylo již předcházející zdražování těchto služeb, rozpoutala právě Česká spořitelna. Ke zdražení služeb od 1. ledna přistoupila i ČSOB: klienti bývalé IPB se službou GSM Banking platí nově 60 Kč měsíčně. Služba ČSOB Mobil zůstává nadále bezplatná, nově však její klienti zaplatí 1,50 Kč za každé zobrazení zůstatku a historie účtu na displeji mobilu. Také Raiffeisenbank chce vyhnat zákazníky od přepážek - dražší je jak osobní vyzvednutí výpisu z účtu, tak podání platebního příkazu. S největším počtem změn přišla Živnostenská banka. Vzhledem k tomu, že teprve na podzim došlo k jejímu prodeji italské skupině UniCredito, byly právě její kroky netrpělivě očekávány. „Italové jsou agresivní a zvýšit dramaticky podíl na českém trhu jinak než zvýhodněním cen, to už téměř nelze,“ prohlásil před časem Pavel Capouch ze společnosti V enture Investors.

Zklamané italské naděje

Zatím se ovšem zdá, že banka se do cenového zatraktivňování svých služeb příliš nežene. Zlevňuje sice například o polovinu vydání nové karty za zcizenou či ztracenou nebo poplatek za koupi a prodej tuzemských cenných papírů, změna či zrušení trvalého platebního příkazu provedené u přepážky jsou však od ledna naopak třikrát dražší: místo desetikoruny stojí korun třicet. Také z každé částky, která přijde na váš účet z jiných bank, si Živnobanka čerstvě ukrojí čtyři koruny místo dvou. A co klienti? Ti bohužel nemají příliš na výběr. Doby, kdy peníze v bance znamenaly nejen bezpečí, ale i jistý zisk, jsou bohužel ty tam. Na otázku, zda by vzhledem k vysokým poplatkům a minimálním úrokům nebylo rozumnější účet zrušit a schovávat si peníze doma pod slamníkem, odpovídají zaměstnavatelé - drtivá většina z nich požaduje při přijetí pracovníka číslo jeho účtu a peníze v hotovosti vyplácet nehodlá.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče