Banky nepomáhají malým a středním

03. července 2006, 00:00 - Jiří Šebesta
03. července 2006, 00:00

Na každém rohu stále vidíme reklamu tuzemských peněžních ústavů, prezentující jejich údajný zájem o podporu malého a středního podnikání. Například, že firmě poskytnou úvěr a do jeho určité výše nebudou chtít znát konkrétní účel. Zní sympaticky, že banka nebude zbytečně celý proces prodlužovat požadováním mnoha a ještě více dokladů, které jsou de facto zbytečné.

Malým a středním podnikatelům tak alespoň trochu zjednoduší už tak těžké podmínky pro jejich podnikání.

Pak se tedy podnikatel vydá do banky s dobrým podnikatelským projektem, který potřebuje profinancovat. Zamíří do finančního ústavu, kde má již dlouhou dobu veden svůj podnikatelský účet. Je zcela jedno, o jakou banku jde, protože všechny v Česku se chovají totožně. A začne jednání o všude reklamovaném „jednoduchém“ úvěru.

Jenže i když je takový zájemce podnikající fyzickou osobou (což bankovní úředník vidí ve svém počítači v profilu zákazníka podle jeho čísla běžného účtu), obdrží žádost pro osobu právnickou. V lepším případě je polovina formulářů v pořádku a polovina nikoliv. Když pak přece jen získá ty správné formuláře a má je vyplnit, zjistí, že mezi kolonky označené jako „nutné vyplnit“ je mimo jiné i „účel použití úvěru“ nebo „v jakém odvětví podnikatel vyvíjí nebo bude vyvíjet aktivity, pro které potřebuje úvěr“. Nehledě na reklamní kampaň a na to, že banka nedává podnikateli jakékoli potvrzení o zachování mlčenlivosti o obchodním tajemství.

V reklamě je slibováno i obdržení úvěru do 24 hodin od podpisu smlouvy. Od podpisu smlouvy možná ano, ale každý na základě kampaně spíše očekává, že podá žádost a při jedné návštěvě hned vyplní formuláře a po projednání s úředníkem smlouvu podepíše.

Jenže úředník na pobočce tyto úvěry „nedělá“ a nerozumí jim (nepochopil jsem tedy, proč je v bance vůbec zaměstnán, vždyť například kdo půjde řídit tramvaj, tak si také nejdříve bude muset udělat řidičský průkaz a poté teprve bude zaměstnání vykonávat a nebude stát s tramvají někde na ulici a blokovat dopravu). Úředník tedy předá žádost na centrálu banky, kde je „úvěrový specialista“ (pravděpodobně pouze jedna osoba na celou republiku). Po týdnu nebo dvou se tento specialista podnikateli ozve - hlavně s několika dalšími upřesňujícími dotazy, které zejména upřesňují „účel použití úvěru“. I přesto, že banka - podle své reklamy - právě toto neprověřuje…

Po dalších zhruba dvou týdnech se specialista podnikateli ozve, že si jej prověřoval na úvěrovém registru a že zjistil, že má vydané osobní (nepodnikatelské) kreditní karty a s manželkou otevřený soukromý hypoteční úvěr (i když ještě nevyčerpaný). A to přesto, že všechny tyto informace již žadatel uvedl do dotazníku, a je tedy nepochopitelné, proč mu to oznamuje znovu. Mimochodem, jde o projev diskriminace živnostníků, protože pokud by podnikatel založil společnost s ručením omezeným s jeho stoprocentní kapitálovou účastí, nikdo by to neřešil! Dále se žadatel dozví, že na účtu nemá za poslední tři měsíce požadované obraty - i přes to, že u žádosti musel zájemce předložit zpětně dvě daňová přiznání). Je pochopitelné, že když podnikatel pracoval na projektu, na který žádá úvěr, nemohl se jiné činnosti věnovat na 100 procent - vždyť den má jen 24 hodin.

Po dalších dvou týdnech si žadatele zavolá pobočka. Tam se dozví, že dostane daleko menší úvěr, než požadoval, nebo za mnohem nevýhodnějších podmínek. Protože od podání žádosti o úvěr po „rychlé“ vyjádření banky uplynulo více než šest týdnů, podnikateli se rozplývá i vidina realizace celého podnikatelského projektu, protože už se mnohdy stal neaktuálním (a současně se mu rozplývá i chuť do podnikání).

Chtěl bych popřát tuzemským bankám, aby už brzy přišla doba, kdy si všichni malí a střední podnikatelé začnou zajišťovat financování jinde, například v jiných státech Unie.

Mimochodem, vůbec bych se nedivil, kdyby někdo z rodiny bankovního úředníka nebo přímo on odešel ze zaměstnaneckého poměru v bance a začal by sám podnikat na základě projektu zmíněného podnikatele. Jak už jsem zmínil, banky při podání žádosti nikdy nepotvrdí podnikateli mlčenlivost o celém případu a zachování obchodního tajemství.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče