Banky chtějí půjčovat, ale bojí s

23. prosince 2002, 00:00 - Dana Rybáková rybakova@profit.cz
23. prosince 2002, 00:00

Živnostníci si po povodních raději půjčovali od známých než u bankBanky jako podnikatelé vyhodnocují rizika a jsou opatrné. Malým podnikatelům tak zbývá hlavně stát, který však na jejich podporu vydává rok od roku méně peněz. Nejméně šancí získat podnikatelský úvěr mají nejspíš drobní živnostníci.

Živnostníci si po povodních raději půjčovali od známých než u bank

Banky jako podnikatelé vyhodnocují rizika a jsou opatrné. Malým podnikatelům tak zbývá hlavně stát, který však na jejich podporu vydává rok od roku méně peněz.

Nejméně šancí získat podnikatelský úvěr mají nejspíš drobní živnostníci. Žádají jen malé částky, přitom administrativa spojená se stotisícovým úvěrem není o nic jednodušší než když jde o milionovou částku. Nedosahují potřebný obrat, nejsou prostě nijak moc zajímaví. Jsou pro ně dosažitelnější obyčejné spotřebitelské úvěry než podnikatelské. Mimo jiné jsou však o poznání dražší. Jaké mají živnostníci šance, o tom jsme hovořili s místopředsedou sekce malého a středního podnikání Hospodářské komory hl. m. Prahy Vladimírem Srpem.

* Finance jsou pro malé a střední podnikatele těžko dostupné. Nejčastěji ze všeho slýcháme, že banky jim nechtějí půjčovat.

Banky chtějí půjčovat, ale bojí se. Jsou to podnikatelé a podle toho se chovají. V yhodnocují míru rizika, s níž by úvěr poskytli, jako nadměrnou. Problém není v nedostatku peněz ani v bankách jako takových. I když se částečně za tu situaci schovávají. Chovají se tržně - netržně.

* Netržně v jakém smyslu?

Nejdou do takového rizika, které by bylo z obchodního hlediska přípustné či přijatelné. Situací, která vznikla, si dělají větší bezpečnostní polštář, než je zdrávo.

* Jakou situací?

Nejmenší šanci na získání úvěru mají živnostníci. Kdo pracuje sám nebo s jedním pomocníkem či svobodná povolání. Nemají potřebné obraty, kontakty a zázemí. Nepotřebují tolik peněz, aby pro banku mělo smysl zpracovávat k takové půjčce obvyklou dokumentaci. Jsou zcela mimo zájem a dosah. Pro mikropodniky, tedy firmy do deseti zaměstnanců, představuje problém i zpracování žádosti, tedy administrativa. U větších podniků je další zásadní kámen úrazu, a to zajištění úvěru. Proč podnikatelé nechtějí záplavové podpory? Záplavy a finance kolem nich pouze kopírují, co existuje ve společnosti běžně. Jen to zesílily, ukázaly v určité koncentraci. Zásadní překážkou pro podnikatele při získání peněz je opět jištění a administrativní náročnost. Živnostník, který má třeba malý obchod, zaměstnává dva tři lidi a půjde si pro půjčku na opravu živnosti, bude na tom lépe pokud podniká ve vlastním objektu. Jestliže je v nájmu, nemá vlastně vůbec šanci. Jenomže živnostník má svůj majetek vyplavený, a to banka nepovažuje za dostatečnou garanci úvěru. Čím tedy bude ručit? Další kritický moment je, když po něm banka požaduje doklady a dokumentaci, které mu vzala voda. I když je schopen shromáždit vše požadované, trvá to strašně dlouho. Pak už ty peníze nepotřebuje, protože mezitím skončil. Lidé si tedy po povodních půjčovali od svých známých a podobně, než aby kvůli sto nebo dvěma stům tisícům absolvovali tříměsíční maraton shánění z jejich momentálního hlediska nesmyslných papírů.

* Připustíte snad, že i na takovém neštěstí se chtějí přiživit podvodníci. Jak tedy usnadnit přístup lidí k penězům, ale ubránit se nepoctivcům?

V těchto výjimečných případech by nebylo od věci, kdyby banky nebo stát došly až na místo, k podnikateli. Tím by odstranily část plánovaných podvodů. Viděly by, že a jak tam ten člověk působil, zeptaly by se sousedů a podobně.

* Takže administrativa by mohla být jednodušší?

Vzhledem k tomu, co tu existuje po právní stránce z pohledu vymahatelnosti dluhů, jak se chovají dlužníci, druhotná platební neschopnost a podobně - banka v podstatě není schopná za tohoto stavu peníze dostat zpátky. Ona se vlastně jistí částečně i tím administrativním procesem.

* Pak je to ale začarovaný kruh, který rozhodně nevyřeší banky.

Jistě. Takže je třeba hledat jiné zdroje. První a zásadní jsou samozřejmě státní peníze. Protože stát může pomoci malým podnikatelům bez historie. Tak to funguje i ve světě. Další věc je snížení byrokracie, což souvisí se zvýšením informovanosti. Před půl rokem vznikl úvěrový registr a začíná fungovat. Bohužel, teprve začíná. V současnosti s ním komunikuje pět bank - Komerční banka, GE Capital Bank, ČSOB, Česká spořitelna a HVB Bank. Je pravda, že to jsou významné banky na tuzemském trhu, ale je jich pouze pět. Je to jedna z cest, jak bankám snížit riziko tím, že dostanou víc informací. Jediným skutečným garantem a podpůrcem může být však stát. Ovšem když se podíváte, jak se chová k malým a středním podnikatelům, optimizmus opadá. Například prostředky určené na podporu těchto firem v posledních třech čtyřech letech klesají tak o 300 milionů korun ročně.

* Státních prostředků je stále méně, banky se jistí, rizikový kapitál také už dnes dává přednost firmám s historií. Kde tedy jsou peníze třeba pro začínající firmy?

Stát by neměl mít jen finanční zájmy, ale i regionální, místní. Jedině stát může podporu malých a středních podnikatelů pojmout v celé šíři. Nikdo, kdo se této oblasti věnuje jako podnikání, ať už jsou to banky, nebo třeba fondy rizikového kapitálu, ho nemůže zastoupit. Ovšem stát sám to také nevyřeší. Musí však být iniciátorem, zázemím pro všechny, kdo se toho procesu zúčastní.

* Když si představím, že mám středně velkou firmu, nemám z čeho financovat její rozvoj a čeká mne otevřený trh Evropské unie, myslím, že moje šance jsou minimální.

Částečně máte pravdu. V začátcích to budeme řešit hlavně levnější pracovní silou. Ale je pravda, že středně velké firmy budou mít problémy. Naproti tomu malých podnikatelů, pokud například nepůsobí přímo v příhraničí, se zřejmě unijní trh zásadně nedotkne.

* A je opravdu tuzemská pracovní síla laciná?

V porovnání se světem laciná je, ale zeptáte-li se tuzemského podnikatele, jak to vidí on. Je to problém sociálních dávek, zdanění pracovní síly a když se podíváte na nové daňové zákony, které se připravují, je to ještě horší. V návrhu jsou např. zvýšené odvody sociální i zdravotní. Takže drobný český podnikatel krvácí už teď a zřejmě bude ještě víc.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče