Bankéři nastolují optimismus

18. září 2009, 15:28 - Karel Zaoral
18. září 2009, 15:28

Makroekonomická data naznačují šanci na výrazné zotavení

Premiér Jan Fischer naznačil, že pokud neprojdou úsporná opatření, jež by umožnila snížení deficitu státního rozpočtu na 160 až 170 miliard korun, vláda by mohla padnout. Ústřední hodnota celé pře, tedy riziko schodku ve výši 230 miliard korun, však pravděpodobně může být revidována výrazně směrem dolů. Poslední dostupné údaje o vývoji ekonomiky totiž naznačují, že konečný deficit by mohl být za předpokladu přijetí návrhů ministra financí Eduarda Janoty výrazně nižší než původně hrozící nejvyšší deficit naší historie.

Prázdné sklady Velké banky v Česku přicházejí s opatrným optimismem. Důvodem zdánlivě nelogické víry v podstatně vyšší růst, než předpokládají centrální banka a ministerstvo financí, jsou makroekonomická data za poslední měsíce. Ta naznačují možnost výrazného oživení v příštím roce. „Naši prognózu vývoje hrubého domácího produktu jsme upravili na hodnotu mezi 1,5 a 1,7 procenta,“ uvádí Martin Lobotka, analytik České spořitelny. Důvody pro předpoklad takto výrazného růstu po letošních extrémních propadech jsou dva. Za prvé spotřebitelská poptávka, která u nás tvoří přibližně polovinu ekonomiky, nepadá tak dramaticky, jak se počítalo. „Za letošní rok, přestože je trend sestupný, budeme v případě spotřebitelské poptávky růst. Pro příští rok můžeme předpokládat stagnaci, avšak nemyslím si, že by mělo dojít k poklesu,“ uvádí Lobotka. Tempo růstu domácí poptávky sice skutečně vytrvale klesá, nicméně stále jde o růst. „Druhým faktorem bude také stav zásob,“ doplňuje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCreditu Bank. Sobíšek jde v predikci HDP pro rok 2010 ještě dál a předpokládá růst o 1,8 procenta. „Všechno bude záležet na vývoji v Německu a já věřím, že Německo v příštím roce poroste,“ přidává Lobotka. Stav zásob dospěl u řady podniků k nule. „Téměř celý pokles HDP je vysvětlen snížením zásob, což vytváří příznivé podmínky pro růst v dalších čtvrtletích, kdy by mohlo docházet k jejich obnově,“ říká Jiří Škop z Komerční banky. Bankovní analytici se shodují, že tak nízké stavy zásob dlouho nevydrží. „Podniky budou mít snahu je alespoň částečně obnovit,“ podotkl Sobíšek. Ministr Janota se k vývoji podkladových čísel pro rok 2010 nechtěl během jednání o rozpočtu vyjadřovat.

Bič na ministra Za předpokladu, že banky umožní podnikům financovat provozní náklady na opětovnou tvorbu zásob a Německo se nevrátí do recese, procento a půl ekonomického růstu by do státní pokladny přineslo zhruba 45 miliard korun navíc. „Úpravy stavu zásob můžeme považovat za vysoce pravděpodobné. Firmy už s bankami o provozním financování jednají,“ uvedl zdroj, který se nastavováním podmínek úvěrů zabývá a nepřál si být jmenován. To znamená, že pro rok 2010 existuje šance určitého polštáře, na který by vyjednaný rozpočet mohl dosednout. Rizik, která slibný vývoj mohou zvrátit, je však mnoho – od propadu zdravotních pojišťoven do červených čísel přes růst nezaměstnanosti, nadměrnou kolísavost či posilování měny až po alibismus politiků. Přes slušné šance na vybřednutí z nejhoršího nemá česká ekonomika rozhodně vyhráno.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče