Bankám natruc

22. května 2009, 15:20 - Karel Zaoral
22. května 2009, 15:20

Nový trend zlevňuje úvěry a umožňuje slušně vydělat

Mít úspory v bance na běžném účtu je nevýhodné téměř vždy. I dnes, kdy banky nabízejí „horentní“ úroky kolem tří procent, je výnos po odečtení inflace a nákladů na účet mizivý. A naopak, jít si půjčit znamená smířit se s RPSN kolem patnácti procent. Tato asymetrie přímo vybízí ke vzniku alternativního řešení, pro nějž existuje obrovský prostor na trhu. Tímto systémem je takzvané P2P lending, česky by se dalo říci přímé úvěrování.

Hurá na internet Mezinárodní síť je dnes jedním z nejvíce rovnostářských prostředí na zemi. Své o tom vědí velká nahrávací a filmová studia. Jakmile část uživatelů internetu usoudila, že ceny za filmy a hudbu jsou příliš vysoké, nastal okamžitě boom výměnných sítí, které umožňují sdílení nahrávek mezi uživateli zdarma. Takzvané P2P (peer to peer, doslova rovný s rovným) sítě sdružují komunity uživatelů, kteří hledají a stahují požadovaný software nebo audiovizuální soubory a současně svá data nabízejí ostatním. Sony Pictures, MGM, různé autorské asociace, obecně držitelé autorských práv by obětovali klidně pravou ruku za nápad, jak tyto sítě umlčet – jejich prostřednictvím totiž přicházejí o obrovské zisky.

Podobnost čistě náhodná Pokud lze takto bez účasti autorit sdílet komodity o určité peněžní hodnotě, proč by se nedaly sdílet přímo peníze? Odpověď na tuto otázku odstartovala trend, který už dva roky neustále mohutní, a dokonce se mu vyhnula i současná krize. „Neustále rosteme a současná krize k nám přivádí nové zákazníky. Jednak ty, kteří chtějí ochránit své úspory a přitom nedůvěřují stabilitě bank, a pak všechny ostatní na straně druhé. Je tu credit crunch a banky přestaly půjčovat,“ říká Giles Andrews, šéf společnosti Zopa, která je průkopníkem internetových půjček. Princip, na němž Zopa funguje, je prostý. Firma využívá rozporů mezi běžně dostupnými procentními sazbami. Peníze v bance negenerují prakticky žádný zisk, úvěr je naopak velice drahý – běžný spotřebitelský kolem 15 procent, kreditní karta přes dvacet procent a lichváři si se stropy sazeb těžkou hlavu nedělají vůbec. Tuto asymetrii Zopa srovnává. Své volné prostředky může člen nabídnout jako půjčku za osm procent, a až bude někdy potřebovat úvěr on sám, za plus minus osm procent jej dostane také. Zopa si jako zprostředkovatel strhává zhruba 0,3 procenta od dlužníka. Investor má slušný výnos, dlužník zajímavou cenu peněz a zkrátka přijde pouze banka. Za svůj podíl Zopa jednak zprostředkovává vypořádání nabídky i poptávky a také provádí scoring potenciálních dlužníků, jež pak dělí do čtyř kategorií podle rizikovosti. Investor si může vybrat, jaké kategorii své peníze poskytne. S rostoucím rizikem se samozřejmě zvyšují i úroky. Peníze od investorů navíc neproudí k jednomu žadateli, nýbrž jsou syndikovány mezi desítky dlužníků, čímž se efektivně snižuje riziko. „Náš podíl nesplácených půjček je 0,2 procenta z celkového objemu, uvádí Sarah Stock Wilsonová, mluvčí Zopy.

Rostou, rostou Po Zopě odstartoval boom systémů P2P lending po celém světě. K nám nejblíže je prozatím německá Smava, která už operuje i v Polsku. „Expanze do Polska byla pro nás velice výhodná, rozdíly sazeb tu činí i patnáct procent,“ říká CEO Smavy Alexander Artopé. Nejrozšířenější jsou P2P lending systémy zřejmě v Americe, kde také tyto firmy narazily na tvrdý lobbing bankovního sektoru.
„Půjčující předpokládají, že získají nějaký výnos. Proto je nutné jejich peníze považovat za investice. Avšak neexistuje žádné regulační schéma, které by snížilo rizika pro investory v rámci této platformy,“ uvedla v prohlášení americká komise pro cenné papíry a donutila americké poskytovatele P2P půjček do vyjasnění situace ukončit činnost. Zdá se, že tento druh podnikání si bude muset teprve vybojovat svou válku s regulátory. Jasno není ani v Česku, kde však doposud žádný P2P lending systém nefunguje. „Prosté zprostředkování úvěrů a půjček lze provádět v rámci volné živnosti na základě platných ustanovení živnostenského zákona. Tento závěr však platí pouze za předpokladu, že role zprostředkovatele nepřesahuje meze předjímané zákonem a jeho role není širší,“ říká mluvčí České národní banky Pavel Zúbek.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče