Banátští Češi? Ideální pracovníci

15. května 2012, 18:23 - Tomáš Stingl
15. května 2012, 18:23

 Mnoho banátských Čechů je nezaměstnaných, přitom jsou šikovní a mluví česky. Mohou se proto stát pro české podnikatele vhodnou pracovní silou. Investora může v Rumunsku zaskočit platební neschopnost některých partnerů, na druhou stranu potěší zlepšující se práce soudů. To jsou některé z postřehů Juraje Šuchy, který vede kancelář proexportní agentury CzechTrade v Bukurešti.  

 

 Foto: Profimedia

Které z českých investic v Rumunsku považujete za nejzajímavější?

Jednoznačně největší investicí české společnosti v Rumunsku je aktivita elektrárenské společnosti ČEZ, která zde podniká v obnovitelných zdrojích energie. Projekt ČEZ je realizován ve dvou fázích v rumunském regionu Dobrogea mezi obcemi Fantanele a Cogealac. Po dokončení v tomto roce půjde o největší pevninskou větrnou elektrárnou v Evropě. Celková instalovaná kapacita bude 600 MW, které budou získávány z 240 větrných turbin. ČEZ tak dosáhne desetiprocentního podílu na celkově výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Rumunsku. ČEZ investoval také do hydroelektráren. Konkrétně do soustavy čtyř vodních elektráren Resita s instalovaným výkonem 18 MW. Dalšími významnými českými investory jsou například společnosti Hobas, českobudějovický Lumen, firmy Diamonds Technology, Okin Group či právní kanceláře Konečná a Zacha.

Jaký postup byste doporučil pro firmu-nováčka, která chce nově proniknout na rumunský trh?

Firma, která chce v Rumunsku uspět, nemůže být v exportu nováčkem. Není to země vhodná na trénování vývozu. Musíte mít za sebou už určité zkušenosti, například ze Slovenska, tam není jazyková bariéra, nebo z Rakouska, které je blízko a lidi jsou slušní. Rumunská strana vyžaduje častý kontakt, nejlépe osobně. Mohu uvést pozitivní příklad firmy z Boskovic, která do Rumunska vyrazila dva týdny po tom, co od nás obdržela výsledky naší služby Vyhledání obchodního partnera, a díky tomu na místě během dvou dnů vše projednala.

Dá se podle vašeho názoru nějak při obchodním pronikání do Rumunska využít i komunita banátských Čechů?

Tato komunita představuje šest vesnic v těžko přístupných oblastech na rumunsko-srbském pomezí. Krajané jsou šikovní, v důsledku zeměpisného položení je ovšem v oblasti vyšší nezaměstnanost. To spolu s faktem, že tito krajané mluví česky, představuje dobrou šanci. Pro české podnikatele mohou být banátští Češi ideálními pracovníky. S konkrétními požadavky doporučuju obrátit se na honorárního konzula Stefana Moceka, který sám pochází z komunity banátských Čechů. Další možnost je Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku se sídlem v Nadlaku. Službu vyhledání rumunského pracovníka podle požadavků české firmy poskytuje i agentura CzechTrade.

Rumunsko je rozlehlá země. Jak se z ekonomického hlediska liší další regiony?

Je zapotřebí si uvědomit historický kontext, který utvářel rumunskou povahu, se kterou budou čeští podnikatelé přicházet do styku. Ta se liší podle toho, ve které oblasti Rumunska se nacházíte. Nám nejbližší z hlediska povahy je oblast Sedmihradska, které bylo v minulosti součástí Rakouska-Uherska. Na opačném pólu je jižní oblast sahající od Černého moře po srbské hranice. Tato část byla několik set let pod správou islámské Osmanské říše. Vnímání času a závazků je tady jiné. Hlavní město Bukurešť je zase směsicí různých typů obyvatelstva, včetně hodně bohatých lidí. Pro podnikatele je důležité, že tady sídlí ústřední orgány a centrály významných společností. Nejmíň ekonomicky rozvinutý je východ Rumunska.

Jde o zemi, kde je pro úspěch zahraniční firmy důležitá podpora příslušného cizího státu. Chystají se nějaké české promo akce?

Právě před několika týdny tady byl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. V květnu v rámci Dnů květin bude jeden den věnován České republice. Zásluhu má na tom náš zastupitelský úřad a také česká firma Arboeko, která věnuje hlavnímu městu Bukurešť 40 stromů. Vytvoří tak Alej Václava Havla v jednom z městských parků. Součástí akce bude odborný seminář na půdě Zemědělské fakulty na téma Stromy – jejich význam pro městské životní prostředí. Podobná akce firmy Arboeko proběhla taky koncem loňského roku ve městě Timişoara. Na květen se chystá také účast českých firem na výstavě Automatizace a měřicí přístroje. V říjnu budou české podniky na stánku agentury CzechTrade na veletrhu Obnovitelných zdrojů energie. Zastupitelský úřad pod záštitou pana velvyslance Šitlera chystá na tento veletrh také Investiční seminář pro české a rumunské podnikatele.

Jak hodnotíte rumunské soudnictví?

Zlepšuje se, vymahatelnost práva je dostupná. Máme tady třeba případ velké české investice, která byla vinou rumunské strany znevýhodněna v dalším podnikání. Česká strana se obrátila na rumunský soud a ten rozhodl v její prospěch. Otázkou samozřejmě je, zda v případě insolvence je vůbec možné peníze z dlužníka vymoct.

Co doporučujete jako obranu proti případné platební nekázni?

Peníze tu chybí všude, základní kapitál společnosti s ručením omezeným je zde jen 200 lei, tedy zhruba pouhých 1200 korun. Obchodní společnosti skýtají malé záruky, velké státní společnosti by se měly letos privatizovat. Vytváří se kolem nich nepřehledná struktura menších soukromých společností, která může ohrozit jejich platební schopnost. V případě větších dodávek doporučuji bankovní záruky, v případě menších dodávek akreditiv nebo platbu předem. Je nevyhnutné situaci partnera neustále monitorovat, být s ním v častém kontaktu a na dodávky na úvěr bez záruky přistoupit až po delší době.

Které segmenty rumunského trhu jsou pro české podniky nejslibnější?

V Rumunsku proběhla změna systému stejně jako v Československu už v roce 1989. Na rozdíl od Česka ale Rumunsko dost dlouho, prakticky až do roku 2002, přešlapovalo na místě. S tím souvisí to, na co se ptáte: obnova rumunského hospodářství ještě neproběhla. Navíc Rumunsko startuje z horší pozice. Infrastruktura byla v roce 1989 nesrovnatelně horší než v Česku. Nejslibnější segmenty jsou tedy ty, které souvisí s obnovou zastaralé infrastruktury: stavebnictví, stavební a lesní technika, energie, rozvod energií, obnova vozového parku, strojírenství všeho druhu, zdravotnictví, stroje a technologie do potravinářského průmyslu, odpady a životní prostředí, zpracování a těžba surovin, zemědělství.

Dalším zajímavým segmentem jsou Obnovitelné zdroje energie. Koncem loňského roku vláda přijala po delší době prováděcí zákon k podpoře OZE. To je teď velká příležitost pro české společnosti, které již z ČR mají zkušenost s malými hydroelektrárnami, větrnými elektrárnami, se slunečními elektrárnami a biomasou.

 Kontakt na Juraje Šuchu je bucuresti@czechtrade.cz.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče