Balkánská dechovka zase zrychlila

03. května 2012, 17:40 - Tomáš Stingl
03. května 2012, 17:40

V Rumunsku už důsledně úřaduje na 500 českých firem. Elektrárenská společnost ČEZ tam například staví největší systém větrných elektráren v Evropě. Škoda Octavia je zase v Rumunsku nejprodávanějším zahraničním autem.

 

Foto: Profimedia

Země si zachovává balkánský svéráz a potřebuje snad všechny druhy zboží. Zároveň se ale od vstupu do Evropské unie před pěti lety tamější obchodní klima rychle zlepšuje. A hospodářství se po propadu během krize vrací k působivému růstu.

Škarohlíd by mohl říct, že Rumunsko je zatím zřejmě nejméně rozvinutý stát Evropské unie. Kdyby si to ale chtěl vzápětí polepšit, podotknul by, že z pohledu českého vývozce je to vlastně výhoda. Rumunský průmysl se totiž chce rychle dotáhnout na své vyspělejší vzory a nakupuje stroje a vybavení.

 Tak lačný trh v přesycené Evropě jen tak nenajdete. Téměř 60 procent zboží je na rumunský trh dováženo. Loni přitom povyrostl rumunský HDP o 2,5 procenta, letos má vláda jako cíl další růst ekonomiky o 1,9 procenta. Zároveň země od svého vstupu do Unie v roce 2007 výrazně kultivuje své obchodní prostředí, které mělo předtím poněkud divokou pověst.

 V roce 2009 byla Rumunsku přiklepnuta pomoc od Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve výši plných 20 miliard eur. Vedle přílivu peněz to znamenalo ještě jedno plus: do země pravidelně jezdí pozorovatelské mise MMF, které hospodářství hlídají.

 Nejprodávanější auto z ciziny?

Škoda Octavia

 Bilance česko-rumunského obchodu loni přesáhla hranici dvou miliard eur. V Rumunsku působí zhruba 500 českých firem. Největším českým investorem v zemi je elektrárenská společnost ČEZ. V oblasti Dobrogea staví největší pevninskou větrnou elektrárnou Evropy s 240 větrnými turbínami. Bude mít instalovaný výkon 600 MW. ČEZ také investoval do soustavy čtyř rumunských vodních elektráren Resita.

 Druhou nejsilnější českou obchodní vizitku nabídla v Rumunsku automobilka Škoda Auto, jejíž vozy patří mezi Rumuny k nejoblíbenějším. „Model Octavia byl loni dokonce vůbec nejprodávanějším zahraničním automobilem v Rumunsku,“ podotýká Pavel Stiegler, vedoucí ekonomické sekce velvyslanectví ČR v Bukurešti. V Rumunsku jsou také aktivní česká farmaceutická skupina Zentiva a potravinářská společnost Hamé. Ta provozuje v zemi vlastní výrobnu. Mezi další české firmy, které zkusily v Rumunsku štěstí, patří Gumárny Zubří nebo Třinecké železárny.

 Obchodní spor má být vyřešen

do tří měsíců

 V jaké je Rumunsko aktuální kondici? Začněme těmi lepšími zprávami. „Nízká je nezaměstnanost, jen něco přes pět procent. Bankovní sektor je stabilní. Založili jsme také ministerstvo hospodářství, které dohlíží na rozvoj ekonomiky,“ vypočítává některé z kladů rumunská velvyslankyně v ČR Daniela Gitman. Rumunsko také úspěšně zkrotilo divokou inflaci. Ta byla ještě v roce 2000 téměř 46 procent, v současnosti je ale už sražena k hranici zhruba tří procent ročně.

 Velké naděje vkládá Rumunsko do nastupující generace. Populace je velmi mladá, víc než polovině z 21 milionů obyvatel ještě nebylo 40 let. Že jsou mladí Rumuni hladoví po podnikání, to dobře ilustruje příklad z nedávného mezinárodního klání fiktivních firem konaného v Praze. „Z 39 účastnících se fiktivních společností, které si vytvořili studenti různých obchodních škol ve světě, jich bylo 18 z Rumunska. Rumunští studenti také pobrali většinu medailí v hlavních kategoriích soutěže,“ uvádí Helena Chudomelová z pražského magistrátu.

Spor o vlajku

Modro-žluto-červená trikolora na obalu ještě nemusí znamenat, že výrobek pochází z Rumunska. Tato země totiž vede kuriózní spor s africkým Čadem. Ten má prakticky identickou vlajku, pouze modrý pruh je trochu tmavší. Podobnost vznikla tak, že po pádu diktátora Ceausesca Rumuni odstranili ze své zástavy komunistické symboly. Čad tedy argumentuje tím, že na vlajku má nárok on, protože ji používal dřív. Rumuni ale zase upozorňují, že africká země vznikla teprve v roce 1960, zatímco oni používali tuto trikoloru již předtím. Spor tedy ustrnul na mrtvém bodě a obě země nadále používají obdobnou vlajku.

 Výhodou je prý také relativně liberální, zlepšující se podnikatelské prostředí. „Například obvyklá doba obchodního soudního sporu je dokonce kratší než v Česku. Soud má rozhodnout do tří měsíců. A soudní poplatek je dán paušálně, nikoli procentem z projednávané částky,“ uvádí Stefan Motec, honorární konzul ČR pro region Rumunsko-západ. „Říká se, že rumunský zákoník práce je ještě hodně komunistický. Není to pravda. I založení firmy je jednoduché, můžete to stihnout už za týden,“ pokračuje Motec.

 Kapitál loni utekl

 Teď ty méně lichotivé zprávy. Produktivita práce je v Rumunsku zatím na pouhých 57 procentech unijního průměru. Země, která byla ještě nedávno považována za černého koně v lákání zahraničních investic, loni zaznamenala katastrofální propad zájmu investorů. Jestliže v předchozí dekádě přiteklo do země někdy až devět miliard eur ročně, loni to bylo méně než dvě miliardy. Kapitál se začal zčásti stěhovat do sousedního Bulharska. Rumuni si teď lámou hlavu, co že investory tolik vyplašilo.

 Čtyři pětiny dotací jsou ještě k mání

 Příliš dobře se Rumunsku zatím nedaří také v otázce evropských dotací. „V současném programovém období do roku 2013 mají vyčerpat v osmi dotačních programech 19 miliard eur,“ uvádí Věra Joudová, která získala zkušenosti s čerpáním dotací v České republice a v současnosti působí v této věci jako poradkyně rumunské vlády. Podle ní si tedy Rumuni nedokázali vyjednat tak dobré dotace v přepočtu na hlavu jako Česká republika, která má v končícím období přidělenu podstatně vyšší částku přesahující 26,5 miliardy eur, přestože má dvakrát méně obyvatel.

 Pro Rumunsko je ovšem větší problém, že zatím vyčerpalo z vyhrazených peněz zoufale málo, zhruba pouhých 18 procent. Z pohledu českých podniků to ale lze zase vnímat jako příležitost. O zbylé peníze může totiž požádat i rumunská dceřiná společnost české firmy.

 Žádat v Rumunsku o evropskou dotaci, to má své výhody i zápory. Obojí vyplývá z balkánské nátury úředníků. „Je tam větší míra nejistoty. Úředník vám dá jeden den nějakou informaci a druhý den úplně jinou. Na druhou stranu s nimi můžete ledacos vydiskutovat na rozdíl od Česka, kde jsou pravidla dotací dány dost striktně,“ uvádí praktické zkušenosti Petr Bulušek, viceprezident Česko-rumunské smíšené obchodní a průmyslové komory.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče