Balí! Dostaly je daně a odvody

09. května 2005, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
09. května 2005, 00:00

ÚBYTEK PODNIKATELŮ Vlna vracení živnostenských listů se opět vzedmula. Proti ní ale jde jiná a ještě silnější. Bylo vydáno více nových živnostenských oprávnění, než kolik jich skončilo. Poučení podnikatelé to tedy balí, nepoučení začínají.

ÚBYTEK PODNIKATELŮ Vlna vracení živnostenských listů se opět vzedmula. Proti ní ale jde jiná a ještě silnější. Bylo vydáno více nových živnostenských oprávnění, než kolik jich skončilo. Poučení podnikatelé to tedy balí, nepoučení začínají.

Povinná minimální daň, vyšší zdravotní a sociální odvody, legislativně-administrativní džungle - to jsou nejčastěji uváděné důvody, proč stále vyšší počet lidí vrací živnostenská oprávnění nebo alespoň přerušuje podnikání. Za první letošní čtvrtletí pověsilo byznys na hřebík 25 tisíc osob samostatně výdělečně činných - podnikatelů, soukromých lékařů, umělců i zemědělců.

Vloni však kromě výše uvedených morových ran přišla na živnostníky a firmy i další, o níž se zatím tolik nemluví: Česko vstoupilo do Evropské unie a s výhodami ze společného trhu přišla také ostřejší konkurence. A právě ti, kteří si od Unie nic moc neslibovali a celkem je nijak zvlášť nezajímala, pociťují negativní dopady, které jim velký evropský trh přinesl. A budou je nepochybně pociťovat i v dalších letech.

CIZÍ FIRMY NÁM BEROU PRÁCI

„Firmy přestaly mít práci, neuplatnily se na agresivnějším trhu. Podniky se zahraniční účastí u nás po loňském prvním květnu natvrdo zakotvily a ještě více posilovaly zejména v krajích svůj vliv. Tak vytlačily zcela přirozeně i místní firmy ze zakázek,“ říká předseda pražské hospodářské komory a podnikatel Petr Kužel.

Tuzemské podniky tak ztrácejí šance při výběrových řízeních, protože v zemi, kde nikdo neplatí nikomu a mezi neplatiče je třeba počítat i stát, nemají bez vysokého kapitálu moc šancí. „Do nového zákona o výběrových řízeních se teď snažíme dostat doložku o tom, že stát nesmí platit své závazky déle než do devadesáti dní. Dnes je běžná třeba i lhůta 150 dnů. Pro firmy, které nemají tak vysoké cash flow, je složité utáhnout mzdy zaměstnanců, které najalo například kvůli zakázce na dvě stě dní,“ dodává Kužel. Malé české podniky nemají ani takovou možnost získat překlenovací úvěr - narozdíl od situace v Německu či Rakousku, kde tamní banky znají žadatele z řad firem třeba po třicet nebo čtyřicet let.

Letošní březnové snížení počtu podnikatelů je také následkem systémových změn po přijetí nového zákoníku práce, který vehementně bojuje s takzvaným švarcsystémem a podnikatelům z řady oblastí - stavebnictví zejména - v podstatě znemožňuje existenci.

Z PODNIKATELE NEZAMĚSTNANÝ

Letošních 25 tisíc končících podnikatelů je číslo dost vysoké a svědčí o pokračujícím trendu z loňska. Tehdejší úbytek zhruba 50 tisíc podnikatelů (ovšem za celý rok) nakonec vedl k potřebě analyzovat jejich „úmrtnost“. Statistici zjistili, že živnostenské listy vrací podnikatelé hlavně kvůli již zmíněným důvodům: minimální dani, zvýšení plateb na sociální i zdravotní pojištění a vstupu Česka do Unie.

S drtivou většinou těch, kdo skončili s podnikáním, se pak seznámily úřady práce. Zahlásit se sem podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové přišlo více než 44,5 tisíce bývalých OSVČ. Letošní údaje nemá ministerstvo zatím k dispozici, ve změnu k lepšímu se však těžko dá věřit.

Podle předsedy Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřicha Dandy ubývá řemeslníků, hlavně opravářů bot, ševců, málo je i učedníků u pekařů, řezníků, elektrikářů a instalatérů. Danda odhaduje, že za zhruba deset let se projeví nedostatek různých řemesel a nastanou problémy se službami.

U SOUSEDŮ JE JEŠTĚ HŮŘ

„Přestože došlo k většímu úbytku počtu podnikatelů než v předchozích letech, není situace nijak tragická,“ tvrdí vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Ve srovnání s ostatními zeměmi starého kontinentu si Česko podle něho udržuje stále vysoký podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti. A v porovnání s novými členskými státy Unie má vývoj počtu podnikatelů dokonce nejstabilnější. Opravdu velké výkyvy zažilo třeba Slovensko či pobaltské státy. Unie ve většině těchto zemí zamávala s počtem podnikatelů podstatně více než u nás. Důvod je podobný: nebyli připraveni na novou konkurenci. Česko si tak spolu s Polskem a Maltou vede v tomto ohledu relativně dobře.

ODEŠLY HLAVNĚ MRTVÉ DUŠE

Určitou útěchou může být, že ze zhruba dvou milionů oficiálně uváděných podnikatelů v Česku připadá přibližně milion na „mrtvé duše“ a ty tvoří naprostou většinu vracených živnostenských oprávnění a přerušených činností. Takzvaní spící, tedy nepodnikající podnikatelé se vloni na úbytku podíleli ze 77 procent a na jejich konto připadá 60 procent přerušených živností.

Podle údajů z ministerstva průmyslu a obchodu zmrazilo činnost vloni více než 185 tisíc podnikatelů, letos za první čtvrtletí jich je už téměř 70 tisíc. Přerušení činnosti volí lidé ze dvou důvodů: jednak doufají ve zlepšení podmínek, jednak za tento krok neplatí - na rozdíl od zrušené živnosti - žádné poplatky.

Vedle nepodnikajících podnikatelů a drobných živnostníků vzdali volnost a riziko vlastní firmy i lidé, které podnikání skutečně živilo a kteří dávali práci i dalším lidem. „Tyto firmy se alespoň podle našich průzkumů sloučily. Podnikatel měl třeba čtyři eseróčka a sloučil je do jednoho. To je další kategorie úbytku podnikatelských subjektů a je docela velká,“ říká Petr Kužel.

NĚKDO KONČÍ, JINÝ ZAČÍNÁ

Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí za loňský rok na 55 tisíc podnikatelů, kteří skončili svou činnost a více než 75 tisíc těch, kdo naopak podnikat začali. Oproti 25 tisícům ukončených činností podle České správy sociálního zabezpečení v letošním prvním čtvrtletí pak staví více než 33 tisíc nových podnikatelů.

Část nových živnostenských oprávnění si zřejmě pořizují například bývalí zaměstnanci podniků, které svou činnost skončily. Další pak jdou na vrub zahraničních firem, jež se pomalu přemisťují do tuzemska a začínají posilovat své pozice na místním trhu. Poučení končí, nepoučení začínají. *

CO TRÁPÍ ŽIVNOSTNÍKY

* Minimální daň, kterou platí podnikatel i v případě, že je ve ztrátě. Odpovídá dani z příjmu zaměstnance s polovinou průměrného výdělku. Minimální daň neplatí začínající a končící podnikatel.

* Zvýšené odvody na sociální a zdravotní pojištění.

* Zostřená konkurence na jednotném trhu EU.

* Složité a často se měnící administrativní i právní úpravy.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče