Baby for smiling aneb Ještě jedno miminko

03. února 2003, 00:00 - Karolina Kamberská, profit@profit.cz
03. února 2003, 00:00

Úspěšná profesionálka si dalšího potomka klidně může dovolit Probdělé noci, koše plné pokakaných plen, pláč ve chvíli, kdy jste poprvé po deseti hodinách dosedla do křesla. Jistě doplníte podle vlastní zkušenosti. Přesto leckterá z nás pocítí tu neodbytnou touhu, když už má třicetiny pár let za sebou.

Úspěšná profesionálka si dalšího potomka klidně může dovolit

Probdělé noci, koše plné pokakaných plen, pláč ve chvíli, kdy jste poprvé po deseti hodinách dosedla do křesla. Jistě doplníte podle vlastní zkušenosti. Přesto leckterá z nás pocítí tu neodbytnou touhu, když už má třicetiny pár let za sebou. Ještě aspoň jedno - poslední miminko mého života.

Není žádným tajemstvím, že věk, kdy si české ženy pořizují první dítě, je čím dál vyšší. Přesto se drtivá většina z nás stává poprvé matkou mezi dvacátým a třicátým rokem. V této době toho máme opravdu hodně na práci. Dokončit školu. Najít muže, se kterým budeme chtít trávit zbytek života. Najít byt nebo dům, ze kterého si chceme vytvořit „hnízdečko“ podle svých představ. Porodit první dítě, a nejlépe přidat ještě bratříčka nebo sestřičku. A k tomu: nakoupit veškeré vybavení domácnosti, začít splácet hypotéku za byt či dům - a neumřít hlady. Pokud zůstáváte s děťátkem doma a rodina žije z jednoho platu, nemusí to být jednoduché. Většina mladých maminek slevuje ze svých představ o ideálním stylu života a přizpůsobuje se možnostem. Namísto dovolené na Kanárských ostrovech vezmou zavděk chalupou, šikovné „dámské“ autíčko zastoupí stará škodovka, místo hodin u kadeřníka se ostříhají doma před zrcadlem. Život začínajících rodin s malými dětmi je něco jako překážkový běh. Jistě na něj ráda vzpomínáte - ale užíváte si, že dneska už jste svobodnější a mnohem více „za vodou“. Našla jste práci, která vás baví, získala jste si dobré jméno v oboru, finanční krize jsou dávno za vámi. Jenže - najednou se blíží čtyřicítka, a vy si říkáte: pracovat budu nejméně dalších dvacet let. Ale pokud chci děťátko, mám poslední šanci.

Peníze jsou výhodou

Rozhodnout se pro dítě po pětatřicítce má jednu nespornou výhodu - už víte, co si můžete dovolit, jste sebejistá a nenecháte se nikým manipulovat. Pokud do vás bude kamarádka hučet, že s dítětem není možné pracovat, nenecháte se zviklat, protože dobře víte, že dá. Pokud podnikáte, zařídíte si domácí kancelář, vybavíte si ji kvalitní technikou, a zaplatíte si dvě asistentky - jednu na pracovní záležitosti a druhou pro domácnost. Znám majitelku obchodu s dárkovým zbožím, která svůj byznys řídí s dítětem v klokance, a pochvaluje si, jak dobře všechno funguje. Pokud máte „telecí léta“ za sebou, většinou víte, že dokážete přesně tolik, kolik chcete dokázat.

Jste profesně úspěšná?

Peníze vám mateřství značně ulehčí. Zaplatit si au-pair nebo hodnou babičku odnaproti nebude problém. A nakoupit veškeré dětské vybavení během hodinky v jednom specializovaném obchodě. A také: pořídit si bezpečné a pohodlné auto, které vám umožní vozit spícího potomka bez obav všude s sebou. Ještě lépe jsou na tom maminky, které se rozhodnou si své „baby for smiling“ užít se vším všudy, a vzdát se tedy na nějakou dobu své práce. Zatímco krátce po škole bylo těžké uživit celou rodinu z jednoho platu, ve středním věku už bývá rodinný příjem vyšší a nejhorší dluhy splacené - i tady by vám tedy stabilní finanční situace měla umožnit více klidu. To všechno je ale individuální. Pokud si nejste jistá, jestli by vaše rodinné příjmy přece jen neklesly pod únosnou mez, raději se dobře rozmyslete, než uděláte zásadní rozhodnutí. Většina z nás totiž provizorní podmínky dobře zvládá ve třiadvaceti, ale patnáct let poté už by vám boty z tržiště mohly poněkud kazit náladu (když jste si už zvykla na pravou kůži…).

Už vám není dvacet

Když se rozhodujete pro „pozdní“ miminko, určitě se poraďte s dobrým lékařem. Každá z nás je totiž jiná, a proto obecné lékařské poučky nejsou příliš použitelné. Je jasné, že těhotenství po čtyřicátém nebo dokonce po pětačtyřicátém roce života zvyšuje možnost komplikací, ale nedejte se odradit - pravděpodobnost, že se s nimi potkáte zrovna vy, může být docela malá. Záleží na vašem celkovém zdravotním stavu, na tom, jestli už jste rodila, na životním stylu, který vedete. Rozhlédněte se kolem sebe - některé ženy ve čtyřiceti působí jako stařenky, jejich obličej zračí únavu, postava je shrbená a lehce obézní, zapalují jednu cigaretu od druhé a každý pohyb je pro ně námahou. Jiné jejich vrstevnice vypadají na pětadvacet, jsou mrštné, štíhlé, zdravé. Jako tyto povrchové rozdíly, které vidíme na první pohled, i stav našeho těla může být velmi různý. Nestudujte tedy odborné knihy a raději zajděte za někým, kdo vám dokáže poradit osobně. I při těch nejlepších prognózách se ale připravte na to, že možná neotěhotníte tak rychle, jako kdysi - plodnost se po pětatřicátém roce snižuje poměrně rychle. Dalším statisticky významným rizikem je vyšší pravděpodobnost vrozených vývojových vad, např. Dawnova syndromu. Tam si nemusíte dělat starosti, pokud vám ještě nebylo čtyřicet. Ale o pět let později už riziko stoupá na 1:25.

Závazek na desítky let

Kromě případných zdravotních komplikací je tu ještě riziko psychologické - někdy máme sklony zapomínat, že dítě bude ještě dvacet let růst a dospívat - a my vedle něj stárnout. To, že se nyní cítíte dostatečně silná na zvládnutí miminka, ještě neznamená, že budete stejně plná energie za patnáct let, až budete mít doma puberťáka v nejhorším věku. Tato etapa bývá náročná, a je možné, že budete spíš toužit po klidu než po neustálých konfliktech s přihlouplým mládětem, které vás bude obden posílat „zpátky do hrobu“. Myslete dopředu. Pětileté dítě potřebuje veselé a kreativní rodiče, aby s ním dováděli na hřišti a pouštěli draka. Desetileté dítě potřebuje vaši vnitřní sílu, protože může mít spoustu problémů v kolektivu, první nešťastné lásky, neúspěchy. A vy byste měla být spíš neohroženou oporou než úzkostlivou bytostí, která se bude nad svým nebohým děťátkem jen trápit a po nocích nespat. Patnáctileté dítě notně prozkouší vaši trpělivost a výdrž, a dvacetileté zase vaši peněženku, pokud se rozhodne studovat na vysoké škole (vy budete zrovna odcházet do důchodu). To všechno ovšem můžete skvěle zvládnout. Mnoho dnešních důchodkyň má v sobě více energie a sportovního ducha než kdekterá dvacetiletá dívka. Pokud se tedy rozhodnete, že hodláte v téhle těžké ale krásné zkoušce obstát, s chutí do toho!

Internetový tip: www.rodina.cz

Štěstí přeje připraveným, říká se, a jistě jste si už mnohokrát ověřila, že je to svatá pravda. Proto vám chci nabídnout adresu webové stránky, která se stala shromaždištěm matek z celé České republiky i jejich krajanek ze zámoří. „Rodinou“ můžete putovat mnoho hodin a neustále budete narážet na nová témata. Těžištěm jsou samozřejmě otázky kolem výchovy dětí, ale jen okruhy „zdraví“, „vztahy“, „náhradní rodina“ a další by klidně vydaly na samostaný web. Odborné články píší většinou skuteční odborníci (narozdíl od novinářských rychlokvašek na jiných webech s podobnou tématikou). Pokud potřebujete odbornou radu, můžete zavítat do jedné z mnoha poraden. Pokud chcete jen tak pokecat o tématu, které vás pálí (například jestli je možné skloubit dítě s podnikáním), máte na výběr desítky, či možná spíš stovky velmi živých diskusí. Varování: možná se vám výrazně zvýší platby za internet.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče