Babišova mléčná dráha

20. října 2011, 15:58 - Táňa Králová
20. října 2011, 15:58

Majitel Agrofertu je při chuti a krouží kolem dalších mlékáren. Kde chce smetanu slíznout tentokrát?

Choceňské pomazánkové máslo by si Andrej Babiš rád přimáznul do svého impéria Agrofert. K olomoucké Olmě a letošnímu přírůstku Mlékárně Hlinsko chce přidat další zpracovatele mléka. Na výběr toho už moc nemá. Majitel Agrofertu si vyhlédl Choceňskou a Bohušovickou mlékárnu z holdingu Accom manželů Krajníkových. Projevil zájem také o jihlavskou mlékárnu Moravia Lacto. Ta spolu s opočenským Bohemilkem a Mlékárnou Olešnice tvoří mlékárenskou divizi skupiny Interlacto Oldřicha Gojiše.
„O jihlavskou mlékárnu se nezajímáme,“ odpověděl Babiš na dotaz týdeníku Euro. Její majitel Gojiš ovšem potvrzuje, že šéf Agrofertu projevil přání mlékárnu koupit. Svůj zájem o Choceňskou mlékárnu Babiš nepopřel. Bohušovickou mlékárnu si byl už prohlédnout, potvrdilo týdeníku Euro více lidí z oboru. Stejně jako informaci, že Babiš jednal s majitelem Accomu, ovládajícím obě mlékárny, Jaroslavem Krajníkem.

Tažení na sever

Z Hané a Vysočiny by se mlékař Babiš dostal po převzetí obou provozů dál do Čech. V severočeských Bohušovicích by zároveň vstoupil do programu Školní mléko. Dotované krabičky s mlékem a smetanové krémy pro děti z mateřských a základních škol, a dokonce i pro studenty středních škol vyrábějí v Česku pouze dvě mlékárny – Madeta a Bohušovická mlékárna. Ta rovněž chrlí kapsle s mlíčkem do kávy pod vlastní značkou Kapucín, ale i pod různými privátními značkami. Choceňská mlékárna je zase největším výrobcem oblíbeného pomazánkového másla. Kvůli označení tohoto produktu slovem máslo vede Česká republika dlouhodobý spor s Bruselem.
Pokud Babiš spolkne vyhlédnuté mlékárny z Krajníkovy stáje Accom, zůstanou v republice už jen dva mlékárenské objekty, které by Agrofertu stály za úlovek. Přirozeně je to jednička na trhu – jihočeská Madeta Milana Teplého. Ten ovšem opakované nabídky odmítá s tím, že své „dítě“ nikdy neprodá. Druhým cílem, na který Andrej Babiš míří, je zmíněná Moravia Lacto z Jihlavy.
„Pan Babiš několikrát projevil přání koupit naši mlékárenskou i zemědělskou divizi. V současné době to není aktuální. O prodeji mlékáren ani zemědělské větve neuvažuji,“ tvrdí jejich vlastník Oldřich Gojiš. Jak dodává, naopak investuje do rozšíření výrobního a technologického zázemí. V mlékárně Bohemilk ve východočeském Opočně začal v loňském roce s výrobou kojenecké dětské výživy. Nikdo jiný ji v Česku nevyrábí. Bohemilk ovšem tuto produkci vyváží na Východ. Agrární sekci Gojišovy skupiny Interlacto tvoří tři farmy s polní a živočišnou výrobou a velkovýkrmna prasat Selma. Součástí divize je také zemědělský výkup v Jihlavě, který obchoduje s obilím a řepkou, vyrábí krmné směsi a prodává hnojiva a chemikálie. Většinu podniků tohoto typu z celé republiky již soustředil pod svá křídla Agrofert.

Povolená Tatra

Jsou to dva měsíce, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil Agrofertu, že může koupit Mlékárnu Hlinsko, a významně tím posílit pozici na trhu. Šéf úřadu Petr Rafaj konstatoval, že převzetí nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. K Olmě, která je po Madetě a Pragolaktosu trojkou na českém trhu, přidal Agrofert hlineckou mlékárnu, jež v žebříčku sestaveném dle výkupu syrového mléka drží čtvrtou pozici. Antimonopolní úřad posuzoval především dopady spojení na trhy výkupu syrového kravského mléka, výroby a prodeje konzumního mléka, másla a dalších mléčných výrobků. Podle Rafaje dojde jen k mírnému navýšení tržních podílů.
„Na části dotčených trhů má spojení pouze konglomerátní povahu, tedy působí na něm jen jedna ze spojujících se firem,“ uvedl předseda antimonopolního úřadu na příkladu zahuštěného mléka, které se vyrábí v Hlinsku pod značkou Tatra. Rafaj obhajoval souhlas s převzetím mlékárny také argumentem, že na jednotlivých trzích působí konkurenti se srovnatelnou tržní silou. „Značná část výrobků směřuje do obchodních řetězců, které mají vůči svým dodavatelům silnou vyjednávací pozici,“ vysvětloval. Mlékárenský sektor má pro tuto dekádu celosvětově dobré vyhlídky, předpovídají Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace pro potraviny a zemědělství FAO. Očekávají období s vyššími cenami, rostoucí spotřebou mléka a mléčných výrobků, ale i s vyššími výrobními náklady. Na stoupající produkci se ovšem většinou budou podílet rozvojové země, kde současně nejvíc poroste i spotřeba. Ve vyspělých státech má konzumace růst jen velmi mírně. S výjimkou sýrů, jejichž spotřeba by se do roku 2020 měla zvýšit o šestnáct procent v porovnání s předchozími dvěma lety. Prognóza totiž počítá s tím, že lidé budou sýrem částečně nahrazovat maso.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče