Až drak sežere orla

11. února 2011, 16:26 - Tomáš Plhoň
11. února 2011, 16:26

Stane se čínský jüan hlavní mezinárodní měnou budoucnosti?

Americký dolar je produktem minulosti. Tato jednoduchá, téměř holá věta napsaná v americkém deníku Wall Street Journal způsobila během několika dní poprask na světové politické a ekonomické scéně. Může za to především její autor, kterým nebyl nikdo jiný než současný čínský prezident Chu Ťin-tchao. Ten touto jedinou větou v podstatě nepřímo připustil, že čínský juan by v dohledné budoucnosti mohl nahradit dolar coby univerzální rezervní platidlo.

Jednou to přijde

To pochopitelně není myšlenka, která by byla nějak zvlášť nová. Na stránkách ekonomických periodik a na odborných konferencích se o takovém scénáři hovořilo otevřeně už dlouho. Ještě nikdy ale nebylo jeho uskutečnění prezentováno jako cíl čínského vládního režimu. „Aby se juan stal jednou z rezervních měn v celosvětovém balíku, je asi zákonité a do jisté míry i žádoucí. Ale je to ještě otázka několika let, ne-li desítek. Samozřejmě že je v tom také určitá ambice dosáhnout světového uznání, o kterém samotní Číňané prozatím moc nemluvili,“ řekl pro týdeník EURO diplomatický zdroj přímo z Pekingu. Zdá se, že budoucnost v barvách juanu si nemalují na zeď jen čínští politici, ale jde o všeobecně přijímaný fakt. Připustil to i Martin Wolf, hlavní analytik deníku Financial Times, který je jinak k Číně poměrně skeptický. „Jednoho dne k tomu zřejmě dojít musí,“ napsal ve svém komentáři, kde také připomněl, že nejde jen o touhu po uznání, ale také o to, že pro Čínu by byla taková situace velmi výhodná.

Postupné uvolňování

Země středu zdaleka nezůstává jen u slov. Už v září minulého roku umožnila některým bankám, aby zprostředkovaly upsání dluhopisů zahraničních firem. Zjednodušeně to také znamená, že americké a evropské firmy si do Číny mohly dojít pro kapitál – pochopitelně v juanech – od tamějších investorů. To byla přitom dosud absolutně zapovězená kapitola. Nabídky využili klíčoví hráči finančního trhu jako Světová banka, Asijská rozvojová banka, ale také McDonald’s, Caterpillar nebo investiční banky. Během několika málo měsíců se světová zásoba dolarů zmenšila o miliardy, které tyto firmy a organizace vyměnily za juany.
To ovšem ještě nebylo nic ve srovnání s tím, co se odehrává nyní. Pekingská Čínská lidová banka (People’s Bank of China) totiž umožní nebankovním klientům provádět takzvané swapové operace, které by jim měly pomoci zajistit se proti pohybům kurzu, ovšem zároveň i v určité míře spekulovat na jeho vývoj. Jednoduše se pod tímto opatřením skrývají operace, které znamenají částečné uvolnění kurzu juanu do rukou světových trhů. „Něco takového dosud Čína povolovala jen několika bankám. Až budou s juanem moci obchodovat i běžní obchodníci, objemy obchodů výrazně vzrostou,“ napsal k tomu deník Wall Street Journal s tím, že takové operace už silně připomínají praxi mezinárodního devizového trhu, tedy Forexu, přestože limity pro obchodování s juanem bude stále kontrolovat Čínská lidová banka.

Nejen zvyk

Vyšachování amerického dolaru se tedy zdá poměrně reálné, přinejmenším ve vzdálené budoucnosti. Ovšem ještě předtím, než začneme marně spekulovat nad tím, jaký by to mělo dopad na světovou ekonomiku, hodí se připomenout, jakou úlohu mezinárodní rezervní měna vůbec v současnosti hraje. Americký dolar je jí proto, že dnes tvoří přibližně 60 procent všech peněžních zásob vlád a institucí po celém světě. Ty si ho sice vybraly dobrovolně, a jde tedy o jakýsi „globální zvyk“, tomu ale předcházel poměrně komplexní vývoj po druhé světové válce, zejména zřízení a následné zrušení takzvaného Brettonwoodského systému, v rámci kterého musely spřízněné státy své měny na dolar povinně navázat. Aby se něco podobného odehrálo znovu v případě juanu, musela by přece jenom řada proměnných vypadat docela jinak než dnes. Čína by nesměla být jen supersilou ekonomickou, ale i politickou, a k tomu by navíc nesměla být terčem kritiky pro nedodržování lidských práv. Co víc, její vysněná rezervní měna by se musela vymanit z rukou čínských stranických sekretariátů, což se zatím děje jen velmi pomalu.

Manipulace s kurzem

„Pro Čínskou lidovou republiku by to znamenalo úplně zrušit navázání jüanu na dolar, zcela uvolnit kurz a dovolit plnou konvertibilitu, na což ani není stávající bankovní systém připraven. Čína by jej musela zcela transformovat, a to by pro ni byly obrovské výdaje,“ řekl dále týdeníku EURO nejmenovaný diplomat.
Zdá se, že například samotná Čínská lidová banka v tomto směru dost často marně bojuje za modernější systém s ministerstvem financí. Režimu by se taková reforma měny i bankovnictví nehodila, neboť zatím přes směny cizích valut dobře kontroluje ekonomiku země a nemusí se navenek vykazovat žádnou transparencí.
Kroky, které Čína v poslední době zavedla, sice vedou k rozšíření juanu po světě, zatím jsme se ale nedočkali jediného významného opatření, které by uvolnilo jeho kurz. Ten je podle obecného mínění silně znehodnocený, odhadem až o 40 procent, a umožňuje tak čínským exportérům snadněji vyvážet. Také díky tomu, je země středu pod neustálým tlakem západních politiků, přičemž ti američtí se v poslední době dokonce snaží o zákonné omezení dovozů z Číny. „Je jasné, že Čína manipuluje svou měnou. Jediný způsob, jak tomu zabránit, je akce v Kongresu,“ prohlásil minulý týden senátor Charles Schumer.

Japonský příklad

Fakt, že juan je významně podhodnocený, je tak mnohem větší problém, i když mnohem méně atraktivní a pompézní než představa, že by mohl někdy nahradit dolar. Manipulace s kurzem už byly ostatně nejednou nazvány brzdou oživení po finanční krizi. Skutečností je, že jedno bez druhého není možné. Dokud bude Čína s kurzem manipulovat, nikdy se papírky s Maem nestanou hlavní rezervou ve světových bankách a vládních pokladnicích. V dostatečné míře to ostatně potvrzuje i příklad z minulosti, jak dokládá americký ekonom Paul Krugman: „Všechno mi to hodně připomíná Japonsko před dvaceti lety. Tehdy jsem chodil na konference a říkal, že mezinárodní role japonského jenu není vlastně vůbec důležité téma, načež moderátor mi obvykle poděkoval, že jsem upozornil, že se mezinárodní role jenu stále zvyšuje,“ glosuje ekonom na svém blogu. Když začalo být v 80. letech jasné, že Japonsko se z rurálního státečku definitivně stalo technologickou velmocí, vedly se o jenu skutečně velmi podobné polemiky. Přitom současný podíl japonské měny coby čtvrtého nejrozšířenějšího platidla dělá v mezinárodních rezervách asi čtyři procenta. Navíc druhé je euro s asi 25 procenty a také o něm se tvrdilo, že by mohlo nahradit dolar, na což si dnes už někdo stěží vzpomene. Krugman však kromě toho připomíná, že ekonomicky není pro žádný stát zvlášť velkou výhodou, pokud je jeho národní měna zároveň hlavní mezinárodní rezervou. „Často se tvrdí, že díky roli dolaru si Spojené státy mohou levně půjčovat a zadlužovat se. Možná si skutečně půjčujeme levně, ale je opravdu těžké najít důkaz, že za to mohou mezinárodní rezervy dolaru. Otázka tedy zní, zda nás má vzrůstající role juanu vůbec trápit,“ myslí si ekonom.

Až to praskne

Ještě jedna překážka může slibné budoucnosti „nového čínského věku“ stát v cestě. Všechny ekonomické zázraky, které má asijská říše za sebou, jsou samozřejmě dostatečně přesvědčivé. Čína skutečně je druhou největší ekonomikou na světě a její HDP dál roste v průměru desetiprocentním tempem ročně. Stejně tak je největším světovým exportérem a druhým největším importérem zboží. Zároveň se však mezi ekonomy a analytiky stále častěji objevují spekulace o tom, že asijský zázrak je zázračný až moc a mohlo by dojít k přehřátí ekonomiky. „Už delší dobu tvrdím, že se Čína musí přestat starat o svůj ekonomický růst a začít se starat o svou inflaci, pokud chce zabránit tvrdému přistání způsobenému bublinou na trhu,“ řekl pro televizi Bloomberg Andy Xie, hlavní ekonom pro oblast Asie v bance Morgan Stanley a také jeden z těch vyvolených, kterým se povedlo předpovědět příchod krize v roce 2008.
Xie je kritikem čínské vládní politiky už několik let v řadě a o „čínské bublině“, která se sama o sobě stala mezi ekonomy kontroverzní chimérou, mluví už přibližně tři roky. Čísla ale takový názor do určité míry potvrzují, hlavně co se týče trhu s nemovitostmi. Předběžná data za rok 2010 zveřejněná v půlce ledna ukazují, že investice do reálných aktiv dosáhly rekordních 70 procent HDP. Čínská vláda sice prohlašuje, že se to týká jen omezeného množství regionů, ale ne každý jí to tak úplně věří. Nemluvě o tom, že exploze na americkém trhu realit před třemi lety proběhla také jen v některých regionech Spojených států, a stejně z toho byla pořádná veselka. „Na vrcholu bubliny ve Velké Británii zmíněné investice dosáhly asi 16 procent, přitom jen šest procent šlo do nemovitostí. V Číně jde o široce rozšířený jev, pro který je typická skutečnost, že velká část nemovitostí není dostupná pro střední třídu. Navíc tempo výstavby nezpomaluje ani přes kroky vlády zaměřené na ochlazení trhu s nemovitostmi,“ řekl pro deník Financial Times Jim Chanos, manažer známého hedgeového fondu Kynikos Associates.
Pokud by přistání v Číně bylo skutečně tak tvrdé, znamenalo by to zřejmě konec pro naději, že se kurz juanu konečně vymaní ze spárů vlády, a tudíž i hořké zakončení celé pohádky o nahrazení dolaru. Co víc, prasknutí bubliny v Číně (pokud tato bublina existuje) by mohlo mít tvrdý dopad i na západní ekonomiky. Vzhledem k tomu, že čínské statistiky nejsou zrovna dvakrát věrohodné (v minulosti je zpochybnili dokonce i někteří představitelé čínské komunistické strany), nezbývá než čekat, co se v Číně vlastně stane. „Snaha o ochlazení čínské ekonomiky s sebou nese velká rizika. Západní investoři do tohoto boomu investovali hodně peněz,“ říká Jim Chanos.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče