Až 140 dnů: smrtelně dlouhá doba

21. dubna 2008, 00:00 - Libuše Frantová
21. dubna 2008, 00:00

OPOŽDĚNÁ SPLATNOST FAKTUR - Dostat za práci zaplaceno až za několik měsíců? To si zaměstnanec nedokáže ani představit. Pro mnohé podnikatele je to ale dnes naprosto běžná věc. Malé a střední firmy přistupují na nevýhodné smlouvy s dlouhou splatností faktur, protože jinak zakázku nedostanou. Pak jim ale chybějí peníze na materiál nebo mzdy.

Zeptáteli se podnikatelů, co je nejvíc trápí, budou na jednom z prvních míst dluhy. Hlavně malým a středním firmám chybějí peníze, protože velké firmy požadují od svých dodavatelů ve smlouvě schválení 65 až 140 dnů splatnosti faktur. „A to je pro mnohé drobné podnikatele smrtící, protože i když nedostanou za práci zaplaceno, musí sami uhradit daň z přidané hodnoty i mzdy svých zaměstnanců. A zálohy se nedávají,“ říká čtenářka Profitu Jana Procházková (jméno jsme na její žádost změnili – poznámka redakce). Je jedním z mnoha podnikatelů, kteří si na postoj velkých firem k těm malým a středním stěžují, ale bojí se zveřejnit jméno, protože by se dostali na černou listinu. Příště by třeba už žádnou zakázku nedostali.

Podnikatel v začarovaném kruhu

Menší firmy na nevýhodné podmínky obvykle přistoupí. „Když někdo namítne, že nemusíte podepsat nevýhodnou smlouvu, tak říká velkou hloupost. Velké firmy nepřipustí žádné změny smlouvy. A my práci potřebujeme, musíme živit lidi. Je to začarovaný kruh. A velké firmy toho zneužívají,“ dodává Procházková.

Také další oslovení podnikatelé potvrzují, že se s takovým tlakem potýkají. A dodávají, že peníze nemusí přijít ani i po dlouhé lhůtě, ve smlouvě domluvené. „Datum splatnosti velké firmy často nezajímá, protože si je upravují, až když přijmou fakturu. Stává se, že ji »přijmou« až za deset dní po obdržení. Na fakturách jsou vlastně imaginární čísla, na která se vydavatel faktury nemůže vůbec spolehnout, i kdyby ji poslal doporučeně a pošta ji doručila adresátovi za dva dny,“ stěžuje si Procházková.

Menší firmy si proto berou úvěry, které by nemusely mít, zabředávají do dluhů, neustále se omlouvají svým obchodním partnerům a subdodavatelům, zaměstnanci jim odcházejí, protože nedostávají mzdy včas. „Ani finanční úřad se nás neptá, kde vezmeme na daň z přidané hodnoty, když za fakturu nedostaneme zaplaceno. My daň uhradit musíme. Ale z čeho,“ ptá se rozzlobeně čtenářka. Zákonodárci by se podle ní měli tímto problémem zabývat.

Kde chybí žalobce, soudce nehledejte

Jenže zákon nepomůže ve chvíli, kdy si na zaběhlé praktiky nikdo oficiálně nestěžuje. Evropské směrnice uvádějí, že normální doba splatnosti faktury je 30 dní. Výjimečně si charakter zboží nebo smluvního vztahu může vynutit splatnost delší, maximálně však šedesátidenní. Problémem je, že podle směrnice i českého obchodního zákoníku se lze „svobodně“ dohodnout na lhůtách jiných. Zákon sice připouští, že pokud jde o domluvu pod tlakem v případě malého dodavatele a velkoodběratele, jde o „hrubě nečestné“ jednání a soud může vyžadovat zákonné lhůty. K žalobě ale menší podnikatelé nikdy nesáhnou, protože se bojí následků. A kde není žalobce, není ani soudce.

Špatné zkušenosti s chováním velkých firem má i Svaz drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví. „Je to obrovský nešvar. Ale bohužel podobně se chová i stát a obce při vypisování veřejných zakázek. Někdy už v podmínkách soutěže jsou dlouhé lhůty splatnosti faktur,“ vysvětlil prezident svazu František Holec. Mnohdy se podle něj také stává, že rezorty, kraje nebo obce vypíší zakázky, když ještě nemají peníze. Proto si dávají rovnou do podmínek dlouhé lhůty splatnosti faktur. Ale někdy se dlouhé lhůty stávají předmětem konkurenčního boje. „Velké firmy nabízejí investorům samy výhodné platební podmínky a díky tomu vyhrávají veřejné soutěže,“ tvrdí Holec. Malí a střední podnikatelé takové podmínky nabídnout nemohou.

Za všechno může investor

Velké firmy se brání nařčení, že vydírají své menší subdodavatele. „Finanční podmínky pro subdodavatele zpravidla vycházejí z požadavků, které na nás klade investor. Zádržné, pozastávky plateb, nadstandardně dlouhé záruční lhůty a například i delší splatnost faktur – tohle vše je zahrnuto často přímo v podmínkách výběrového řízení jak u privátních, tak i veřejných investorů. Je tedy logické, že pokud zakázku získáme, přenášíme většinu těchto obchodních podmínek na naše subdodavatele,“ říká Ondřej Šuch ze společnosti Skanska. Výjimkou nejsou v požadavcích investorů podle Šucha ani 120denní lhůty splatnosti faktur.

Stejné argumenty uvádí i zástupce Metrostavu. „Podmínky na trhu určují investoři. Většinou, ale ne vždycky překlápíme podmínky od investora na subdodavatele. Jen u velmi dobrých dodavatelů, s jejichž prací jsme opravdu spokojeni, lhůty zkracujeme,“ tvrdí mluvčí Metrostavu František Polák. I on namítá, že stejné podmínky dostávají od investorů. „Už když vstupujeme do hospodářského vztahu, domlouváme se o podmínkách zakázky. Je to svobodné rozhodnutí. Není to často ani pro nás příjemné. Ale konkurence je velká, vždy se najde někdo, kdo zakázku vezme,“ vysvětluje, proč velké firmy samy přistupují na nevýhodné požadavky investorů. „I my bychom raději pracovali s čtrnáctidenní splatností a za dobrou cenu. Musíme platit pohonné hmoty, elektřinu, materiál, mzdy. Jsme na tom v principu stejně jako naši subdodavatelé. Jim chybějí desetitisíce, nám chybějí miliony korun,“ zdůrazňuje.

CO JE FAKTORING

Faktoring je založen na postupování pohledávek, obvykle se splatností do 90 dnů. Poskytovatel faktoringových služeb se po postoupení pohledávky stává věřitelem a může za svého klienta – dodavatele – převzít riziko v případné platební neschopnosti nebo nevůle jeho odběratelů. Faktoring obvykle funguje tak, že firma, která faktoringové společnosti postupuje pohledávku, získá okamžitě zálohu ve výši 90 procent nominální hodnoty pohledávky. Tyto peníze pak může okamžitě použít.

Začaly s tím obchodní řetězce

Hospodářská komora o potížích ví. „Je to určitě vážný problém ve více oborech. Jedině potravináři mají výhodu, že splatnost faktur u potravinářských výrobků musí být maximálně 30 dnů,“ říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Ale problém s nadstandardně dlouhými platbami se navzdory zákonu objevuje i u potravinářů. Dlouhé lhůty splatnosti trápí hlavně dodavatele zboží do obchodních řetězců. „Je to o to absurdnější, že dostaneme zaplaceno v rozmezí 45 až 90 dnů, výjimkou už není ani 115 dnů. A to i za potravinářské výrobky, třeba chleba a pečivo, které jsou z devadesáti procent prodány týž den, kdy je do obchodu dodáme,“ upozorňuje předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Stanislav Musil. Navíc si často obchodníci v podmínkách stanovují, že platí pouze jeden den v týdnu, takže pokud je dohodnuta splatnost na 45 dní a faktura je splatná ve čtvrtek, uhrazuje je až další středu. Splatnost se tedy v takovém případě prodlužuje o dalších šest dnů. Potravináři tak podle Musila „skrytě úvěrují“ obchodní řetězce. Podle odborníků pak tyto nadnárodní společnosti používají zadržované platby k vlastnímu provoznímu financování.

Úvěr nebo faktoring

Co velkým firmám komplikuje život, může být pro malé a střední podnikatele smrtící. Jak mohou přežít dobu, než dostanou za svoji práci nebo dodávku zaplaceno? Pomohly by zálohované platby, ale na to obvykle velké firmy nepřistoupí. Jen málo společností je schopno řešit nedostatek finančních prostředků kvůli několikaměsíční splatnosti faktury z vlastních zdrojů. Pak už zbývají jen úvěry nebo faktoring, které pomohou v době, než podnikatel dostane zaplaceno.

Faktoring je finanční služba, která zajistí odkup krátkodobých pohledávek před jejich dobou splatnosti. Dodavatel zboží či služby postoupí svoje pohledávky odběrateli faktoringové společnosti – faktorovi – a ten dodavateli poskytne překlenovací úvěr, aby mohl disponovat svými finančními prostředky. Jenže stejně jako v případě úvěrů, kdy se platí navíc úroky, i faktoring něco stojí. Poplatek za zprostředkování služby se obvykle pohybuje od 0,4 do 1,5 procenta z nominální hodnoty pohledávek. A k tomu je nutné připočítat ještě úrok za poskytnutí překlenovacího úvěru; sazby jsou stejné jako sazby krátkodobých bankovních úvěrů.

Firma, která čeká na platbu, tak přichází o další peníze. Přesto podle statistických údajů domácí faktoringový trh stále větším tempem roste. Například v roce 2006 profinancovali členové Asociace factoringových společnosti v Česku formou faktoringu pohledávky v celkové hodnotě 104,8 miliardy korun, což ve srovnání s rokem 2005 představovalo nárůst o celých pětadvacet procent. V roce 2007 vzrostl objem postoupených pohledávek dokonce na 127 miliard korun.

„Podle našich odhadů faktoring v České republice využívá přibližně 1700 klientů, převážně malých a středních firem,“ uvádí generální ředitel společnosti ČSOB Factoring a předseda asociace Tomáš Morávek.

Stát nemusí jen přihlížet

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban tvrdí, že se za dobu ve funkci s problémem kolem dlouhé splatnosti faktur, s výjimkou případů obchodních řetězců, nesetkal. Stát a veřejná správa by mohly podle něj zasáhnout, alespoň u veřejných zakázek, které jsou placeny ze státního rozpočtu nebo evropských fondů. „Tam je možné stanovit podmínky čerpání splatnosti faktur dodavatelům, stát, kraj nebo obce to mohou zapracovat do smlouvy. Ale pokud jde o obchodní vztahy mezi dvěma privátními subjekty, tam moc možností není,“ říká Urban. Také ministerstvo pro místní rozvoj může podle Urbana udělat v této oblasti víc, aby nekalým praktikám zabránilo. „Vypracovává zákon o veřejných zakázkách, je gestorem pro čerpání evropských fondů, má na starosti regiony,“ vypočítává. Stát podle něj nemusí jenom přihlížet.

Jaromír Drábek tvrdí, že i Hospodářská komora o tomto problému diskutuje. „Ale jsme opatrní v tom, aby podobné praktiky byly řešeny zákonem. Spíš by se měly nastavit určité zásady etického chování. Nejlepší by bylo, kdyby se rozhodující hráči sami zavázali k postupu, který by těmto praktikám zamezil,“ je přesvědčen.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče