Ať platí bohatí

05. listopadu 2010, 11:02 - Zoltán Sidó
05. listopadu 2010, 11:02

Premiér Viktor Orbán našel lék na nemocné státní finance

Premiér Viktor Orbán našel lék na nemocné státní finance. Speciální daň pro velké podniky a peníze soukromých penzijních fondů.

Finance řady evropských států jsou po měsících krize v katastrofálním stavu. Vlády hledají recepty, jak státní kasu postavit na nohy. Svůj „neotřelý” a velmi specifický nápad přinesla i maďarská vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem. Ve zkratce se dá popsat asi takto: Sebereme peníze bohatým a řešení problémů ponecháme na budoucnost.

Dvoutřetinová revoluce

K moci se Orbán a jeho strana Fidesz dostala takzvanou dvoutřetinovou revolucí. „Maďarská revoluce z roku 1956 nebyla dokončena. Dokončili jsme ji až v dubnu 2010. Revoluce roku 1956 byla ozbrojená, revoluce roku 1990 byla ústavní a revoluce roku 2010 byla dvoutřetinová,“ řekl před budovou maďarského parlamentu premiér Viktor Orbán 23. října v den státního svátku. Na místě je otázka jaká významná událost letošního roku uzavřela ozbrojený boj Maďarů z roku 1956. Tedy co je to dvoutřetinová revoluce. Premiérův „newspeek” a řada novotvarů vítězné strany Fidesz plasticky zobrazuje nový, většinou konfrontační styl Orbánovy vlády. Ten se odráží i v hospodářské politice. Ta v současné době kulminuje v ničení penzijních fondů a v rozšíření tzv. krizových daní dopadajících na podniky působící v energetice, telekomunikacích a maloobchodu. Vítězné tažení Fideszu zahájily letošní parlamentní volby v dubnu. Právě tak se zrodila dvoutřetinová revoluce a podle Orbánových slov zahájila pro Maďary nové úspěšné století. Fidesz totiž získal 52 procent hlasů, což mu zajišťuje dvoutřetinovou většinu v parlamentu, z 386 křesel ovládá 263. Svůj úspěch zopakoval Fidesz i v říjnových komunálních volbách, čímž se stal politickým hegemonem v zemi. Strana tak obsadila veškeré klíčové posty na centrální i regionální úrovni, pustila se do proměny ministerstev, což došlo až tak daleko, že vlastně neexistuje samostatné ministerstvo financí. Chybějící ministerstvo financí ovšem Fidesz nahradil dvěma ministerstvy, a to národního hospodářství a národního rozvoje, jež obě tráví spoustu času bojem o kompetence. Není proto žádný div, že vláda předložila návrh struktury státního rozpočtu až v sobotu 30. října.

Vláda v ekonomice tápe

Podle koncepce se očekává deficit veřejných financí na úrovni 2,8 procenta HDP. Ekonomický růst pro příští rok návrh předpovídá na 3 procenta. Šetřit se bude výrazně na úrovni státních organizací – odejít bude muset až 30 tisíc z celkem 690 tisíci zaměstnanců. A konečně i představitelé vlády včetně premiéra Orbána nahlas připouštějí, že druhý pilíř důchodového systému je definitivně podlomen. Vláda totiž počítá s tím, že během jediného roku až 90 procent ze tří milionů střadatelů u soukromých penzijních fondů přestoupí do státního důchodového systému. Tím erár získá dva biliony z 2,7 bilionu forintů (přibližně 245 miliard Kč) spravovaných penzijními fondy. Díra, kterou stát potřebuje zalátat, není zrovna malá. Důchodový systém už nashromáždil deficit 900 miliard forintů (asi 81,5 miliard Kč). Tápání vlády, co s ekonomikou země, logicky vyplývá ze snahy naplnit alespoň část předvolebních slibů. V ekonomické rovině se omezila na pouhá dvě hesla: Nižší daně a žádné bolestivé reformy. Od počátku svého panování tak hledá cestu, jak deficit zvýšit, aby měla na rozvojové programy. Maďarsko však jako jedna z obětí finanční krize je pod přísným dohledem Mezinárodního měnového fondu i Evropské komise. MMF notabene „zasponzoroval” Budapešť záchranným balíkem v hodnotě 20 miliard eur, takže rozšafnost tolerovat nehodlá. A tak je třeba naplnit slib, že příští rok deficit nepřesáhne již zmíněných 2,8 procenta HDP.

Manévry, které nevyšly

Orbán se pokusil pro sebe vymanévrovat prostor. Šel na to třemi cestami. Nejprve ohlásil, že předchozí vláda zanechala hospodářství země v takovém stavu, že hrozí dokonce deficit až 7 procent. Paralelně s tím bývalý ministr financí a současný šéf premiérova kabinetu Mihály Varga začal hledat na ministerstvech „kostlivce a nevybuchlé finanční miny”, aby vláda ve své kritice měla v rukou i fakta. Třetím krokem k vytčenému cíli bylo přesvědčit Brusel, že zvýšení deficitu je bohužel neodvratné. Orbán však narazil. Staronový šéf bruselské administrativy José Manuel Barroso jej tvrdě „vypoklonkoval”. Situaci nepřispěla „pohostinnost”, s jakou se setkala delegace MMF, která přijela na kontrolu. Marně hledali partnera pro rozhovor, když nenašli ministra financí. Zjistili, že státní rozpočet je v plenkách a premiér má především starost o fotbalové mistrovství. Delegace odjela a trhy zamířily dál dolů a kurz forintu dále oslabil. Orbán se sice vzedmul k novým rétorickým cvičením na téma „je načase se osamostatnit od MMF a získat finanční nezávislost”, ale nakonec i on pochopil, že je třeba přistoupit od řečí k činům.

Došlo na činy

V létě a následně na podzim vypracoval jeho tým první a druhý ozdravný balík. První balík budil úsměv – povoleným nezdaněným domácím pálením – i mrazil – extra zdaněním bankovního sektoru, a to dokonce už za tento rok, tedy retroaktivně. Ani 200 miliard forintů, které by takto vláda od bank získala, by rozpočet na nohy nepostavilo, a tak přišel balík číslo dvě. Logika byla stejná, jen obětí se stala energetika (dodatečných 70 miliard forintů), telekomunikace (60 miliard) a maloobchod (30 miliard). Tyto krizové daně mají být v platnosti 3 roky. A jsou dost tvrdé – pro energetický sektor představují třetinu loňského zisku, pro telekomunikační dokonce 73 procent. Berlín i Brusel se proto vrhly do zkoumání, zda je uvalení takovéto daně legální. Berlínu nejde o málo – v Maďarsku působí E.ON, RWE, Deutsche Telekom či Metro. Obyčejný Maďar je však spokojen – jen ať platí bohaté nadnárodní firmy. Populista Orbán dobře pochopil náladu ve společnosti, kterou „nebaví” vysoké úroky bank. A zvláštní daň má vysokou podporu.

Jednou bacil, tři zabil

S těmito novými daněmi zabila vláda tři mouchy jednou ranou. Získala nutně potřebné prostředky na snížení deficitu, nemusela uskutečnit bolestivé reformy a škrty, zároveň získala body u voličů, kteří se vezou na vlně protikapitalistické nálady. A vláda tak sahá na další zdroj financí. Tentokrát na úspory klientů u penzijních fondů. Součástí druhého balíku totiž je též pozastavení výplat soukromým penzijním pojišťovnám, které v Maďarsku působí od důchodové reformy v roce 1998. Od listopadu až do konce příštího roku kabinet premiéra Orbána pozastavuje odesílání patřičných částek na účty těchto pojišťoven. Schlamstne tak 30 miliard forintů měsíčně. A parlament ovládaný Fideszem všechny tyto kroky schválil během jediného dne. Všechna tato opatření jen v roce 2011 pomohou státní kase 720 miliardami forintů, což zase Orbánovi pomůže naplnit jeden předvolební slib – snížit daně fyzických a právnických osob. Od příštího roku bude platit pro fyzické osoby jednotná daň 16 procent. Plánem navíc je, že daně právnických osob klesnou v roce 2013 až na deset procent. A to představuje nový problém – státní kase tak začne chybět zase 700 miliard forintů. Vláda si s tím hlavu neláme: do té doby „nastartuje ekonomiku“ tak, že tento výpadek se vyrovná. Orbán tak odmítá jakákoliv úsporná opatření, odmítá strukturální reformy, naopak sahá na soukromé peníze a přesouvá řešení palčivých problémů do budoucna.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče