Ať někdo promluví!

18. října 2007, 13:07 - Luděk Bednář
18. října 2007, 13:07

Většina manažerů se domnívá, že politici o vyřešení kauzy moc neusilují

Domníváte se, že česká politická reprezentace vyvinula dostatečný tlak na expremiéra Stanislava Grosse, aby osvětlil své náhlé zbohatnutí?

  • Ano 4,4 %
  • Ne 83,8 %
  • Nevím 11,8 %

Kauza Stanislava Grosse týkající se jeho tajuplného nákupu akcií společnosti Moravia Energo zatím k žádnému jednoznačnému řešení nedospěla. Z politického hlediska jsou pak na ní zajímavé dvě věci. Za prvé, že se Grosse nezastala ani ČSSD, tedy strana, z níž vzešel, ani nikdo z jeho bývalých kolegů. Za druhé, že dnes hlavní vládnoucí strana ODS se moc nesnaží vytěžit z této kauzy politický kapitál, například brojením proti korupci či úsilím o obnovení důvěry v politiku. Jako by v této věci vládlo jakési „politické ticho po pěšině“. A drtivá většina manažerů, tedy 83,8 procenta, se domnívá, že naše politická reprezentace neprojevuje velký zájem o řešení kauzy.
Téměř ojedinělý je opačný názor respondenta: „Zbytek je na policii. Ta se ovšem musí zaměřit na širší souvislosti celé transakce, tedy také na Roberta Sýkoru a na jeho činnost v tandemu s tehdejším ministrem vnitra Stanislavem Grossem. Oba evidentně vycházejí z toho, že kdo se tehdy, když měli moc, jejich zásluhou ,napakoval‘, nebo alespoň věděl a mlčel, má také máslo na hlavě, a proto bude mlčet dál. Má-li vyšetřování někam směřovat, musí někdo začít mluvit - a v tomto smyslu by policie měla dát svědkům příslušné záruky.“
Zcela zásadní je pak záporná odpověď manažera, v níž případ přesně analyzuje: „Patrně to bude tím, že starost o soukromé zájmy je bližší všem politikům - jak se říká ,napříč politickým spektrem‘. Je to zoufalý pohled pro daňové poplatníky bezmocně přihlížet, jak právě z jejich kapes vyšumělo minimálně 100 milionů korun. Proč z peněz daňových poplatníků? Přestože formálně bude vše z hlediska toku peněz a cenných papírů v pořádku a policie nic nezjistí, každému je jasné, že uvedená transakce s akciemi představuje naprosto tržně nekonformní strukturu. Neboť za prvé na fungujícím trhu není možné jít a půjčit si jako soukromník od kohokoli sumu v řádu několika milionů na nákup akcií s podnikatelským záměrem buy low-sell high (nakup za málo - prodej za hodně). Za druhé na fungujícím trhu není možné realizovat arbitrážní operaci využívající rozdílu v cenách téhož titulu v takovém rozsahu, jakého jsme byli svědky. Stačí si položit otázku, zda byste vy jako případný majitel těch samých akcií uvedený balík, v uvedeném čase, na uvedeném místě a uvedenému ,investorovi‘ prodali, a je to jasné. Za třetí na fungujícím trhu se účastníci rozhodují na základě více méně homogenní distribuce informace o hodnotě společnosti. A výraznější fluktuace rozložení takové informace jsou buď výsledkem selhání trhu, nebo úniku informací o zásadní změně vnitřních a vnějších charakteristik dané společnosti (insider trading, zneužití informací v obchodním styku, tedy přímo trestný čin, jestliže byl spáchán úmyslně a se záměrem).
Z uvedeného je zřejmé, že rozhodování zúčastněných subjektů muselo být zcela jasně motivováno jinými, netržními faktory. Pak se jako jediné další vysvětlení nabízí závěr, že šlo o finální fázi dlouhodobé transakce, při které byl užitek některých účastníků realizován za pomoci peněžních toků z veřejných zdrojů v době, kdy o nich rozhodoval příslušný politik. A nyní šlo pouze o dokončení celého schématu s časovým odstupem tak, aby se vše formálně jevilo jako samostatná a transparentní, i když těžko tržně vysvětlitelná transakce. Přičemž v celkovém pohledu na kauzu nehraje roli fakt, že úplně na konci mohlo jít o zcela legitimní prodej za naprosto legálně deklarované finanční prostředky. Jde tedy o podezření, že někdy v minulosti byly vynaloženy veřejné prostředky v rozsahu a způsobem, který umožnil neoprávněné obohacení řady osob. Takže to zase odnesli a financovali daňoví poplatníci!“
Jeho závěr potvrzuje respondent: „U každého jiného než Stanislava Grosse by se tato kauza nazývala legalizací výnosu z trestné činnosti. Rozdal peníze daňových poplatníků a vzal si z nich provizi. Vzhledem k tomu, že to je u naší politické garnitury běžné, jaký zájem by měli mít ti, co se plaví na stejné lodi, na vytváření dostatečného tlaku a požadování vysvětlení? Maximálně by se tak mohli dozvědět, v čem zase pro změnu jeli oni v minulosti.“
Nejinak to vidí i manažer: „Je to trapné, všem je naprosto jasné, že to byla fraška, jak legalizovat všimné. Tlak byl možná myšlený, nikoli reálný.“

Odpovídalo 136 manažerů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Je libo hypotéka se slevou?
Konec kvót na cukr - hrozba, nebo příležitost pro naše cukrovary?
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Auta
Peugeot 208, 2008 a příbuzné Citroëny dostanou do dvou let…
Porsche 911 GT2 RS údajně zajede Nordschleife pod sedm minut
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Kviz: Poznáte tato známá americká auta?
Chystá se další velký sportovní sedan. Lexus už brzy ukáže LS F s výkonem 600 koní
Technologie
AMD má možná kšeft od Tesly. Prý jí pomáhá vyvíjet AI procesory pro samořídící auta
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Windows 10 Insider Preview build 16296 opravuje drobné chyby. Pozor na jazykové balíčky
Cnews FM: Náhrada za reklamy a podivné počty Microsoftu [podcast]
GPU Vega 11 by mohlo mít 2048 shaderů, AMD s ním prý chystá Radeony RX Vega 32 a 28
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít