Ashtonová chce rozjet „evropskou CIA“

04. března 2010, 14:27 - Enrique Serbeto
04. března 2010, 14:27

Vysoká představitelka EU studuje možnosti, jak spojit SitCen,...

Celý podtitul: Vysoká představitelka EU studuje možnosti, jak spojit SitCen, pozorovací úřad a krizové centrum v jedinou špionážní službu

BOX:
Tři informační kanceláře SitCen Je nejdůležitějším orgánem evropské zpravodajské služby. Skládá se ze 110 agentů ze členských zemí. Jeho úkolem je vypracovávání zpráv o rizicích a politické situaci ve všech světových regionech, kde by EU mohla mít zájmy. Pracovní dokumenty směřují do Evropské rady, v tomto případě k rukám vysoké představitelky pro společnou zahraniční politiku. Mohou být přístupné také všem dvaceti sedmi členským zemím. Výjimečně provádí mise v terénu.

Pozorovací úřad Je složen z dvacítky vojáků a policistů ze členských zemí, koordinuje veškeré informace přicházející z bezpečnostních operací EU. Nemá agenty v terénu, získává informace od vojáků a policistů, kteří se nacházejí v misích. Vytváří podklady pro rozhodnutí odpovědných představitelů EU.

Krizové centrum Oddělení s desítkou úředníků, kteří ovládají prostředky vyspělé technologie za účelem filtrování, analýzy a vstřebávání informací, jež kolují světem. Mohou například zjistit, kdy a v jaké situaci se používá určité slovo v rádiovém či televizním vysílání. Nachází se v budově Charlemagne, kde zamýšlí situovat své kanceláře též vysoká představitelka Ashtonová.

[hlavní text]
V diskrétní budově na třídě Cortembergh v Bruselu se nachází jedno z nejvíce střežených oddělení institucí Evropské unie nazvané SitCen. Něco málo přes stovku agentů informačních služeb členských zemí zde neustále vypracovává zprávy pro jednotlivá oddělení Evropské rady.
Ve stejné budově se pod stejnou úrovní utajení nachází malý evropský vojenský štáb, jakýsi pozorovací úřad, z něhož několik vojáků včetně velitelů vysoké hodnosti připravuje společné vojenské mise a získává tajné informace od svých mužů, kteří se účastní evropských misí na udržení míru, například v Gruzii, Bosně nebo v Somálsku.
SitCen a pozorovací úřad jsou výtvory, jež nesou jasné známky působnosti Javiera Solany, který během deseti let svého mandátu významně posílil schopnosti EU účinně jednat v oblastech zahraniční politiky. Jeho nástupkyně Catherine Ashtonová se setkala s již vytvořenou infrastrukturou a s plánem, schváleným sedmadvacítkou, na rozjezd evropské diplomatické služby, jakési „evropské CIA“.

Tradiční schéma Dle zdrojů Evropské komise projevila Ashtonová zájem již od začátku využívat schopnosti strategických informací jako doplněk diplomatického působení EU, což někteří mohou nevyhnutelně dávat do souvislosti se schématem podobným tradičním zpravodajským službám. V případě Ashtonové se k tomu přidává fakt, že je zároveň komisařkou pro zahraniční vztahy a místopředsedkyní Evropské komise (EK), která již má vlastní „krizové centrum“. Zde disponuje prvky vyspělé technologie pro účely dohledu na tok dat z otevřených zdrojů i vlastními informacemi, pocházejícími ze současných zastoupení EK po celém světě.
Prvotní záměr Ashtonové je právě spojit všechna tři oddělení, jež se dle expertů mohou doplňovat, neboť každé z nich se specializuje na různé oblasti. To by mohlo poskytnout větší rozsah ve struktuře evropských zpravodajských služeb, pokud by však byla schopna vkloubit jej do balíku evropských diplomatických služeb. Některé země jako Belgie a Rakousko měly zájem na tom, aby byla vytvořena evropská špionážní služba, jež by plnila tajné mise v zahraničí stejně jako špionážní služby jednotlivých zemí, nicméně tato myšlenka podporu nezískala.

Sdílená tajemství Závěr, ke kterému došla Catherine Ashtonová, je zatím velkou neznámou, nicméně úředníci Evropské rady jsou toho názoru, že je možno přiklonit se k vytvoření koordinace mezi všemi třemi agenturami, bez nutnosti okamžitého vytvoření ústředního sídla, jež by mu dalo formu evropské špionážní služby. Diplomaté, kteří mají přístup k práci evropských špionážních agentur, jsou obvykle dosti skeptičtí ke skutečné důležitosti informací, jež ovládají. Nicméně ti samí diplomaté uznávají, že otázku evropské špionáže je nutno dříve či později vyřešit.

redakčně kráceno

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Asus se úplně zbláznil. Uvedl 6 až 12 nových Zenfonů 4
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít