Arogance imperiální velmoci

09. března 2010, 16:43 - Luděk Bednář
09. března 2010, 16:43

Americká společnost se potýká se třemi problémy: rozmařilostí a krizemi politiky a armády

Neexistuje nic, co by omezovalo moc USA. To byla jedna z hlavních zásad druhé a třetí generace amerických neokonzervativců, kteří se v letech 2001 až 2009 – za prezidenta George W. Bushe – dostali v USA k moci. Patřil k nim například Paul Wolfowitz, náměstek ministra obrany Donalda Rumsfelda, či předseda Bushova poradního výboru pro obrannou politiku Richard Perle. Další jejich tezí bylo, že pokud Američané zůstanou jednotní a budou projevovat dostatečnou vůli, vláda USA nad světem se dostaví přirozeně, a dokonce bez jakéhokoli úsilí. A kdo se od těchto tezí odchýlí, je defétistou a zrádcem, nenávidí USA nebo si přeje porážku americké armády ve válce v Iráku.

Konzervativní autorita

Tyto teze zpochybňuje profesor mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Andrew Bacevich ve své poslední knize The Limits of Power: The End of American Exceptionalism (Meze moci. Konec americké výjimečnosti). Dle něho spoléhání se na státní moc, jež vnutí americké hodnoty a koncepce svobody zbytku světa, zničilo vojenskou efektivitu USA, učinilo je závislými na zahraniční ropě a způsobilo, že se Američané cítí ve vlastní zemi méně bezpeční. Američtí politici musejí znovu objevit „ztracené strategické umění“, aby odlišili strategii od ideologie, a přiznat si, že armáda USA má omezené zdroje i vliv. Bacevich klade zásadní otázky, kterým se Američané vyhýbali od zhroucení Sovětského svazu a konce studené války. Jedna z nich zní: Jaká má být role jediné současné supervelmoci ve světě?
Bacevich neusiluje o žádnou volenou politickou funkci, a proto může říkat svým spoluobčanům nepříjemné pravdy. Píše o jejich sobectví, aroganci a pokrytectví a o vážných problémech, s nimiž se budou muset vyrovnat. K této tvrdé kritice ho však opravňuje ne zcela obvyklá autorita. Je totiž absolventem vojenské akademie ve West Pointu a více než dvacet let sloužil jako důstojník americké armády. Bojoval ve vietnamské válce a říká se, že za studené války, kdy velel americkým vojákům ve Fuldském průsmyku v tehdejším západním Německu, jímž měla pronikat sovětská armáda na Západ, byl jedním z mála důstojníků, kteří mohli použít jaderné taktické zbraně bez svolení prezidenta. Po válce v Perském zálivu v roce 1991 odešel ve funkci plukovníka do výslužby, získal doktorát na Princetonské univerzitě, poté učil ve West Pointu a na Univerzitě Johnse Hopkinse a od roku 1998 na Bostonské univerzitě.
V současnosti má pověst jednoho z nejdůležitějších amerických konzervativních intelektuálů zabývajících se armádou. Napsal mnoho článků a čtyři knihy, v nichž často tvrdě kritizuje současný stav americké armády. A nesouhlasil ani s válkou v Iráku, kterou v roce 2003 USA zahájily. Navzdory tomu jeho syn Adrew John, jemuž je kniha Meze moci věnovaná, v Iráku jako voják padl. Ani jednoho neokonzervativce hájícího válku v Iráku možná nepotkal podobný osud.

Reinhold Niebuhr

Bacevich se v knize věnuje ponaučením, jež pro americkou armádu vyplývají z válek v Afghánistánu a Iráku. Ta se však liší od ponaučení většiny politiků a politických vědců. Dle něho válka v Iráku poprvé jasně odhalila pokrytectví „morálního předsevzetí“, jímž se americká zahraniční politika řídila od druhé světové války. Za jeho kritikou se pak skrývají myšlenky významného amerického protestantského teologa Reinholda Niebuhra (1892–1971). Toho zajímal sklon Američanů předvádět svou moc a blahobyt zbytku světa a jejich přesvědčení, že je mohou používat k šíření vlastního světového názoru do jiných zemí, a dokonce jim je vnucovat. V tomto ohledu tvoří Niebuhrovy názory základ Bacevichovy knihy.
Dle Baceviche Niebuhrův přínos spočívá v tom, že „varoval před ,sněním Američanů o řízení dějin‘, které je výsledkem podivného propojení jejich domýšlivosti a narcicismu a jež představuje pro USA potenciální smrtelné ohrožení“. Bacevich několikrát cituje Niebuhra, aby připomněl nebezpečí, jež pro Američany představuje jejich arogance.

Díra v brnění

Bacevich uvádí tři hlavní problémy americké společnosti – rozmařilost a krize politiky a armády. Rozmařilost je dle něho snadno rozeznatelná. Ze spořící společnosti před několika desítkami let, jejíž export značně převyšoval import, se stal národ dlužníků. Z konzumu se stal hlavní americký zájem a ze spotřeby dovážené ropy velká díra v americkém bezpečnostním brnění. Na teroristické útoky z 11. září 2001 americká vláda odpověděla snížením daní a pobídkou občanům, aby více konzumovali. Bacevich to dokládá výrokem tehdejšího prezidenta Bushe: „Vyzývám všechny Američany, aby více nakupovali.“
Bacevich je sice politickým konzervativcem, ale Ronalda Reagana (1911–2004), amerického prezidenta v letech 1981 až 1989, který je pro pravici vzorem, si moc neváží. Odmítá tvrzení, že Reagan byl skutečným konzervativcem. Sliboval totiž, že zmenší vládu, ale namísto toho ji zvětšil: „Za Reagana deficity federálního rozpočtu narostly v průměru na 210,6 miliardy dolarů ročně. Celkové federální výdaje se téměř zdvojnásobily – z 590,9 miliardy dolarů v roce 1980 na 1,14 bilionu v roce 1989. Federální vláda se nezmenšila, ale zvětšila. Byrokratický aparát se za jeho vlády rozrostl zhruba o pět procent.“

Chybná ideologie

Dle Baceviche se politická krize USA netýká pouze selhání prezidenta George W. Bushe, „přestože jeho politika způsobila nevyčíslitelné škody“. A tvrdí, že systém vlády, který si na přelomu 18. a 19. století představovali otcové-zakladatelé USA – například George Washington, John Adams, Thomas Jefferson či Alexander Hamilton – již neexistuje. Nahradil jej imperiální prezidentský úřad a neschopný Kongres: „Nikdo dnes nevěří, že legislativa je vedena úsilím ve prospěch společného dobra. Hlavní funkcí Kongresu je zajistit svým členům další zvolení.“
Dle Baceviche ovládla poslední americké vlády „ideologie národní bezpečnosti“, která nevychází z ústavy a ze zdravého rozumu, ale je založena na chybném předpokladu univerzální platnosti demokracie a na roli USA coby jejího ochránce a šiřitele. Tuto ideologii však americké vlády zavrhnou, pokud se jim nehodí. Podporují totiž nedemokratické tyrany v zemích, jako jsou Pákistán či Egypt. Tato ideologie „nepředepisuje žádné konkrétní povinnosti ani akce na podporu ideálů, k nimž se hlásí“, jakýkoli prezident USA ji však používá, potřebuje-li „legitimizovat uplatnění americké moci“.
Současní američtí politici všech přesvědčení se s ní ztotožňují. A Bacevich uvádí projev současného prezidenta Baracka Obamy v předvolební kampani, v němž se tento „washingtonský konsenzus“ projevil. Definoval v něm totiž americké cíle „celosvětově“ a podpořil americký závazek zajistit „bezpečnost a blahobyt lidí, kteří nežijí na území USA“, bez ohledu na okolnosti.

Nevyhnutelná zkáza

Jako bývalý voják ve vysoké velící funkci popisuje Bacevich armádní krizi s velkým vnitřním vhledem. Tvrdě kritizuje americkou vojenskou doktrínu, protože značně přeceňuje možnost použití armády v politicky citlivých situacích. Napadá nedostatečné znalosti čtyřhvězdičkových generálů, zejména Tommyho Frankse, původního velitele válek v Afghánistánu a Iráku. A nazývá dobrovolnickou armádu „imperiální policií“, protože se z ní stala „prodloužená ruka imperiálního prezidentského úřadu“.
Dle Baceviche žádnou válku nelze použít jako politický nástroj, protože všechny přinášejí nezamýšlené důsledky: „Vždy je doprovází nejistota a riziko. Představa, že nové zbraně či technologie pomohou podřídit války lidským úmyslům, je směšná.“ Navzdory tomu dnes USA vedou války, které jednak přesahují možnosti dobrovolnické armády a jednak je nepravděpodobné, že by se jejich pomocí podařilo dosáhnout stanovených politických cílů. A tvrdí, že válka v Afghánistánu neřeší americké problémy, a „pokud v ní budou USA pokračovat, povede to nevyhnutelně k jejich nadměrnému zatížení, úpadku a zkáze“.

Nestranný pesimista

Bacevichovy argumenty se zcela liší od tvrzení akademiků, politiků či armádních představitelů, které lze běžně slyšet. Jeho kritika americké zahraniční politiky a názory na mnoho historických událostí odhalují jinou minulost USA – národ s imperiálními ambicemi. Toto jeho přesvědčení zejména potvrzuje rostoucí spoléhání se na vojenské akce kvůli řešení mezinárodních problémů. Bacevich je navíc naprostým pesimistou v tom, že nějaký nově zvolený prezident může současné směřování americké politiky změnit. Barack Obama to jen potvrzuje.
Proč bychom měli brát Baceviche vážně, vystihuje citát na obálce knihy od amerického novináře Billyho Moyerse: „Andrew Bacevich říká pravdu lidem u moci, ať už je to kdokoli. Možná proto mu levice i pravice naslouchají.“

Box:
THE LIMITS OF POWER: THE END OF AMERICAN EXCEPTIONALISM
(Meze moci. Konec americké výjimečnosti)
AUTOR
Andrew J. Bacevich
VYDAL
Metropolitan Books Henry Holt and Company New York 2009
ROZSAH
216 stran

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče