Armáda dá práci podnikatelům

30. srpna 2004, 00:00 - PAVEL ŠNAJDR
30. srpna 2004, 00:00

MINISTR OBRANY KAREL KÜHNL: Menší a střední firmy převezmou většinu činností, které dosud vykonávali vojáci základní služby. Jedná se například o stravování, úklid nebo různé stavební práce.

MINISTR OBRANY KAREL KÜHNL:

Menší a střední firmy převezmou většinu činností, které dosud vykonávali vojáci základní služby. Jedná se například o stravování, úklid nebo různé stavební práce.

Co konkrétně přinese pro malé a střední podnikatele profesionalizace armády a vaše působení ve funkci ministra obrany?

Malé a střední podniky s profesionalizací získají dosud největší šance pro spolupráci s armádou. Většinu činností, které dosud vykonávali vojáci základní služby, převezmou postupně právě menší a střední firmy. Jen pro příklad se jedná o stravování, úklid nebo různé stavební práce. To vše rozhodně nebude dáno mou osobou, ale je to dáno dlouhodobým plánováním a koncepcí, kterou schválila vláda.

Jak budou probíhat tendry na armádní zakázky?

V první řadě musí být veškeré nákupy naprosto transparentní a v budoucnu nezpochybnitelné. N ěkdy mne mrzí, že řada obchodů je zpochybňována naprosto bez důkazů a někdy ještě dříve, než jsou zahájeny. Jsem pevně přesvědčen, že ministerstvo obrany zvládne velké kontrakty tak, aby veřejnost neměla žádné pochybnosti o jejich čistotě.

Budete upřednostňovat české firmy? Můžete alespoň obecně popsat podmínky, podle kterých bude probíhat volba vhodné firmy?

ČR má fungující tržní hospodářství a je logické, že na trhu mají uspět ti nejlepší. Na druhou stranu je pravda, že pokud máme národního výrobce, který má srovnatelné výrobky s konkurencí, pak je dost důvodů pro to, aby dostal šanci domácí průmysl. Jde o naši ekonomiku a naše zaměstnance. Je to ve světě naprosto běžné a pochopitelné. Pokud se ptáte na podmínky, tak ty jsou dány zákony a já budu velmi dbát na to, aby byly dodržovány V důsledku profesionalizace armády dochází k rušení celé řady vojenských posádek. Z pohledu místních podnikatelů to někde rozhodně nebude přínosem. P okud odejde velká vojenská posádka, tak to samozřejmě znamená citlivý zásah do ekonomiky obce či města. To je důsledek nedostatku zdrojů. Nemůžeme do armády dávat 80 miliard Kč ročně, ale jenom něco přes 50 miliard. Je to však ale i otázka schopnosti armády. Ta není funkční díky tomu, že má spoustu rukou a nohou, ale především proto, že má určité množství hlav, které ovládají kvalitní moderní techniku. To je vlastně smysl profesionalizace armády.

Jak se snaží ministerstvo obrany, respektive vláda, zmenšit negativní ekonomický dopad v některých obcích?

Snaží se, aby obcím, ze kterých odejde velká vojenská posádka, byla poskytnuta pomoc v nejrůznějších formách. Jednou z nich je bezúplatné předávání armádních objektů do vlastnictví obcí. Zčásti má tato pomoc ipodobu odstraňování starých ekologických zátěží, což je kromě armády vlastně věc celé vlády. Tam, kde by rušení posádek mělo skutečně velký dopad, tak vláda bude určitě zvažovat isociální programy. Takového rozměru to spíš ale nikde nedosáhne. To by se musel zrušit například velký armádní podnik, což samozřejmě nenastane. Spíše se bude jednat o zásah na mnoha malých místech.

Co se stane s nemovitým a movitým majetkem, kterého se armáda postupně zbavuje?

Ten se z větší části předá obcím. Obecně samozřejmě platí, že si armáda nepotřebný majetek rozhodně neponechá. Jeho skladování a péče o něj stojí totiž hodně peněz. A ty ať platí ten, kdo původní armádní majetek skutečně využije. Vedle předávání obcím probíhá i prodej některého majetku, dochází k likvidaci nepotřebné munice, přičemž se musíme postarat o její skutečné zničení a ne, aby došlo například k nějakému jejímu dalšímu pokoutnímu prodeji.

O jaký majetek se kromě nemovitostí a staré munice jedná?

Každý si umíme představit, co to je a co to být může. Mnohdy se jedná skutečně o bezcenný majetek, který armáda vlastnila. Například dvacet let staré masky snad nikdo nemůže považovat za něco cenného. Z dob, kdy byla armáda budována na zcela jiném principu a k jinému účelu než dnes, jsou přeplněné sklady tehdy běžných věcí: polními kuchyněmi, stany atd.

Hodláte více spolupracovat s Asociací obranného průmyslu, která sdružuje české výrobce zbraní? V jakém směru?

Určitě. Já jsem s touto asociací spolupracoval již ve funkci ministra průmyslu a obchodu. Dokonce jsem se tehdy zasadil o to, aby z původně tří organizací vznikla jedna společná zájmová organizace. Od té doby asociace existuje. Má spolupráce v roli ministra bude spočívat především ve formální podobě.

Bývalý ministr Tvrdík svými výroky výrazným způsobem negativně ovlivnil vývoz našich bitevníků L-159. Dá se očekávat i výrazná změna v tomto směru? Tedy že budete více pozitivně spolupůsobit na marketingu českých výrobků?

Jako bývalý ministr průmyslu a obchodu jsem, myslím, poměrně dobře znám i lidem řídícím firmy působící v obranném průmyslu. Dobře vědí, že ode mě mohou očekávat všechno, jenom ne výroky, které by poškozovaly pověst českých výrobků v zahraničí.

KAREL KÜHNL

se narodil v roce 1954. Vystudoval právnickou fakultu UK v Praze, má titul JUDr. Absolvoval několik semestrů ekonomie na Vídeňské univerzitě. V letech 1980-1987 působil jako volný novinář v Rakousku, poté byl až do roku 1993 ekonomickým redaktorem Svobodné Evropy v Mnichově. V letech 1993-1997 byl velvyslancem ČR ve Velké Británii. V roce 1997 byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu. Působil jako předseda poslaneckého klubu US-DEU. Je novým ministrem obrany ve vládě Stanislava Grosse.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče