Arabská revoluce zastihla severoafrické země v růstu

15. dubna 2011, 11:12 - Jaroslav Vomastek
15. dubna 2011, 11:12

Severní Afrika, která v současnosti prožívá překotné změny režimů, patří tradičně mezi sféry českých obchodních zájmů. Co všechno budou převraty v Egyptě, v Tunisu či krize v Libyi znamenat pro obchod, to dnes ještě nikdo nemůže předvídat. Podívejme se ale na předchozí vývoj a současný stav hospodářství těchto zemí.

Foto: Profimedia.cz

Jakákoli analýza ekonomického vývoje v severní Africe je v současné době značně problematická. Na lednové Country Risk konferenci Coface v Paříži to potvrdil Jon Marks, expert na země severní Afriky, který hovořil právě o aktuálním vývoji regionu a který svou přednášku uvedl slovy: „Nemám s sebou žádnou prezentaci a i kdybych ji měl, byla by mi dnes k ničemu.“ A to bylo na samém počátku Jasmínové revoluce v Tunisku. Od té doby dostaly události dramatický spád, jehož konec je zatím, jak se zdá, v nedohlednu.

Jaké je ale shrnutí předešlého ekonomického vývoje zemí severní Afriky? Jedná se evidentně o region, který má, jakmile dojde k jeho stabilizaci, velký potenciál.

Recese se o sever Afriky jen lehce otřela

Globální ekonomická krize se na ekonomickém vývoji zemí severní Afriky promítla pouze okrajově. Díky předchozímu poměrně robustnímu ekonomickému výkonu si země regionu udržely solidní růst HDP. Pouze Libye zaznamenala v roce 2009 pokles HDP o jedno procento v důsledku nižší ceny ropy a nižší poptávky po této komoditě. Ropa je ostatně jedním z nevýznamnějších faktorů ovlivňujících ekonomiky severní Afriky. Od téměř totální závislosti jako v případě Alžírska a Libye přes částečnou závislost na příjmech z tranzitu a těžby v menším rozsahu u Egypta až po částečné krytí alespoň vlastní spotřeby u Tuniska. Dalšími významnými sektory jsou turistický průmysl (Egypt, Tunisko a Maroko) a v menší míře zpracovatelský průmysl (Maroko, Tunisko).

Nejlidnatější země regionu, Egypt, se mohla v minulých letech pochlubit nevyššími tempy růstu HDP. Díky strukturálním reformám provedeným po roce 2004 a politice otevřenosti v rámci mezinárodního obchodu dosáhl růst HDP sedmi procent v roce 2007 a 7,2 procenta v roce následujícím. Globální recese znamenala zpomalení růstu na 4,7a procent v roce 2009 a kolem pěti procent se růst udržel i v loňském roce. V letošním roce můžeme předpokládat výrazné zpomalení růstu, jehož hloubka bude záviset na délce a průběhu současného přechodného období. Zatím se nicméně zdá, že by se Egypt mohl vyhnout recesi. Většina odvětví egyptské ekonomiky se může poměrně rychle dostat do obrátek, jakmile se situace vrátí k normálu. Pouze významný sektor cestovního ruchu, který tvoří asi šest procent HDP této země, se bude pravděpodobně vzpamatovávat pomaleji.

Alžírsko i Libye jsou závislé na vývozu plynu a ropy

Druhou nejlidnatější zemí je s 35,5 miliony obyvatel Alžírsko. Ekonomika země je plně závislá na ropě a zemním plynu. Tyto dvě komodity představují 98 procent všech exportů. Globální ekonomická krize zasáhla Alžírsko prostřednictvím poklesu poptávky po ropě a poklesem její ceny. Růst HDP tak zvolnil ze tří procent v letech 2007 a 2008 na 2,2 procenta v roce 2009. Obnovený růst poptávky po ropě a ceny za barel znamenal opětovné zrychlení růstu HDP v roce 2010 na odhadovaných 3,8 procenta. Ekonomická aktivita byla silná také v dalších odvětvích, a to zejména díky programům veřejných investic v oblasti budování infrastruktury a bydlení.

Další zemí regionu závislou na ropě je Libye. Země má velmi málo diverzifikovanou ekonomiku, 95 procent všech exportů připadá na ropu. Propad poptávky po této komoditě v souvislosti s globální recesí znamenal snížení libyjského HDP v roce 2009 o jedno procento. V loňském roce se podle odhadů vrátila ekonomika země ke zhruba pětiprocentnímu růstu, ale současné události s sebou přinášejí devastující sociální a ekonomické důsledky.

Tunis řeší velkou nezaměstnanost

S řadou problémů v sociální a ekonomické oblasti se bude muset vyrovnat také nová vláda v Tunisku. Jedním z hlavních problémů je vysoká nezaměstnanost. Oficiální statistiky uvádějí 15 procent aktivní populace, ve skutečnosti to může být až dvojnásobek. Tuniská ekonomika je přitom velmi otevřená, v geograficky výhodné poloze vůči evropským trhům. Export představuje 65 procent HDP, dovoz 68 procent HDP. Nejdůležitějším partnerem Tuniska je Evropská unie, na niž připadají více než tři čtvrtiny tuniského exportu, příjmů z turistiky i přímých zahraničních investic. I když v roce 2009 došlo k výraznému snížení tuniských exportů do EU, země si zachovala poměrně slušný růst na úrovni 3,1 procenta. Přibližně stejné tempo růstu se jí podařilo zachovat i v roce 2010.

Maroko má letecký i automobilový průmysl

Velmi dobře se s globální ekonomickou krizí vyrovnalo Maroko, jehož HDP dosáhl i v krizových letech 2008 a 2009 nadprůměrného růstu 5,6 procenta, respektive 5,2 procenta. Vzhledem ke stále silnému podílu zemědělství byla velmi významným faktorem růstu v roce 2009 dobrá sklizeň. Zemědělství totiž představuje 15 procent marockého HDP a společně s potravinářským průmyslem dokonce 35 procent.

Růst ekonomiky pokračoval i v loňském roce, kdy podle odhadů zmírnil na čtyři procenta. Stále větší význam má v marocké ekonomice zpracovatelský průmysl a služby: cestovní ruch a finanční sektor. Výhodná geografická poloha a velikost vnitřního trhu (31,9 milionu obyvatel) dělají z Maroka ideální základnu pro průmyslové investice. Poměrně diverzifikovaná výroba se zaměřuje na perspektivní obory: automobilový a letecký průmysl, elektroniku, chemii, ale také textil a potravinářství.

Země severní Afriky mají přes veškeré problémy, těžkosti a současný dramatický vývoj do budoucna obrovský potenciál. Jejich geografická poloha, demografický vývoj, zásoby nerostných surovin a rozsáhlý vnitřní trh determinují jejich budoucí ekonomický rozvoj. Nezbývá tedy než jim popřát co nejrychlejší překonání současné dramatické situace a následnou úspěšnou stabilizaci poměrů. Je potřeba nadále bedlivě vývoj v tomto regionu sledovat a být připraveni ve vhodný okamžik využít příležitosti, které bude potenciál tohoto regionu nabízet.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče