Arabové si oblíbili Teplicko. Lázně vzkvétají, patrioti straší islamizací

01. března 2015, 15:20 - Petr Horký
01. března 2015, 15:20

Severočeské Teplice si oblíbili bohatí Arabové. Do loňského léta bylo jejich soužití s místními takřka idylické, před komunálními volbami ale téma objevili politici.

Já už toho mám dost. Už jsem všechno řekl. Co po mě ještě chcete? rozčiluje se do mobilu Marei Abbas, předseda teplické muslimské komunity, když se k němu chci pozvat na návštěvu. Nakonec s rozhovorem neochotně souhlasí.

V teplické cukrárně u kávy a dortu už je přívětivější. „Byli tu z německého Spiegelu, po vás přijede nějaký režisér z Prahy točit dokumentární film,“ stěžuje si muž s prošedivělým vousem lámanou češtinou na nebývalý mediální zájem. Za jedenáct let svého života na severu prý takový rozruch nezažil. Všichni se ho najednou ptají na soužití muslimů a Čechů. „V Teplicích ale žije jen asi patnáct muslimských rodin,“ kroutí hlavou Abbas.

Soužití Čechů a Arabů ve vyhlášených lázních bylo celkem idylické až do loňského léta. Pak téma objevili politici. Nejdříve to byla teplická ODS, jejíž radní Iva Dvořáková přišla s nápadem zakázat arabským ženám zahalovat si na veřejnosti obličej. Nedlouho poté se přidala i rasistická Dělnická strana sociální spravedlnosti Martina Vandase, která začala ve městě pořádat pochody proti Arabům.

Předseda muslimské obce v Teplicích Marei Abbas

Těžko říci, jestli by se zdejší ODS populárního Jaroslava Kubery a Vandasovi „dělníci“ o Araby vůbec zajímali, kdyby se neblížily komunální volby. Nicméně pohled na pochodující holé lebky i protiarabská vyhláška stačily dostatečně vylekat arabské lázeňské hosty, kterých je přes léto v Teplicích několik stovek.

Arabové pojedou jinam

„Říkám vám, že naši lidé se bojí. Letos jich přijede méně. Můžou za to taky média. Lidé mají strach, byla tu i demonstrace proti islámu. V Teplicích kromě lázní nic není. Když lidé budou na Araby pořád tlačit, tak sem jezdit přestanou a pojedou radši třeba do Rakouska nebo do Albánie,“ říká Abbas. Ví o tom svoje – kromě muslimské obce pracuje také ve firmě Adenco, která do českých lázní láká hosty z arabských zemí.

Abbas žije v Česku už od roku 1992, kdy sem přišel z Palestiny za svým bratrem, který pracoval v Praze na ambasádě. Do Teplic se přestěhoval v roce 2004 a se svojí českou ženou tu vychovává pět dětí. Jeho kancelář sídlí v jakési arabské miničtvrti či spíše jen ulici – je tu libanonské kebab bistro, dětské lázně, kde se léčí především arabské děti, hotel Teplice Plazza vlastněný arabským majitelem a muslimská motlitebna sídlící v bývalém zdravotním středisku domova důchodců. Teď v zimě tu ale panuje klid a ticho, lázeňská sezona začíná až v květnu a trvá zhruba do října.

Prázdniny v Česku

Arabští hosté si severočeské lázně oblíbili – vloni jich sem přijelo celkem přes dva tisíce, což je nejvíce za posledních deset let. Arabští hosté, nejčastěji z Kuvajtu a Saúdské Arábie, tvoří více než čtvrtinu všech pacientů – je jich už dokonce víc než Rusů, kterých jezdívalo nejvíc. Němci tu dominovali kdysi, ale nyní jich je z celkového počtu jen asi sedm procent.

Teplice objevili někdy před dvaceti lety a od té doby jejich zájem o zdejší lázně stabilně roste. Jezdí sem léčit hlavně své děti s těžkými pohybovými nemocemi, jako jsou třeba následky dětské obrny. Taková léčba je časově náročná a zabere celé léto. Často sem proto jezdí s dětmi na prázdniny celé příbuzenstvo. Arabské rodiny bývají větší než české a někdy se nevejdou do hotelových pokojů, mnoho hostů si tedy na dobu svého pobytu pronajímá ve městě byty nebo i domy. Někteří si spočítali, že se jim vyplatí tu rovnou koupit nebo postavit dům, protože se sem jejich dítě bude zřejmě jezdit léčit několik sezon.

Lidé z Kuvajtu začali na východním okraji Teplic skupovat pozemky a stavební parcely, což vystrašilo některé místní. Články s titulky jako „Arabská kolonie“ byly vodou na mlýn pro místní xenofoby.

Ředitel teplických lázní Radek Popovič

Mnohem víc než pochody „dělníků“ Teplicím uškodila vyhláška ODS o zákazu zahalování pro arabské ženy, myslí si ředitel lázní Radek Popovič. „Volali nám velvyslanci z arabských zemí, ptali se, co se děje. Léta tu bojujeme o to, abychom do města s pověstí industriální díry přitáhli turismus. A když se to začne dařit, někdo začne dělat takovéhle věci. Teplice si vyhláškou o zákazu zahalování daly vlastní gól.“

Na arabské hosty Popovič nedá dopustit: „To jsou nemocní lidé, především děti. Vyhánět je odsud mi přijde krajně nešťastné.“ Nebýt arabských hostů, lázně by podle něho musely propustit sto až sto dvacet lidí. Snížení počtu lázeňských hostů by se ale podle ředitele projevilo i jinde v místní ekonomice. „Podívejte, jak máme opravené fasády. Ty opravil zedník, který si pak dal pivo v hospodě. Když ale nebudeme mít hosty, tak ty fasády neopravíme,“ popisuje řetězový efekt Popovič.

Kolonizují nás!

Jedním z lidí, kterým příchod Arabů na Teplicko vadí nejvíc, je Roman Čech. „Arabové nás tady kolonizují,“ říká čtyřicátník sportovní postavy, když nás vítá se svém domku v obci Suché, kam se přitom sám také přistěhoval teprve před několika lety. A hned na stole v obýváku rozkládá katastrální mapy, kupní smlouvy a další dokumenty na důkaz islamizace Teplicka. V obci Modlany, pod kterou spadá i vesnička Suché, Kuvajťané skoupili několik desítek tisíc metrů čtverečních. Podle Čecha je to dohromady asi dvě stovky parcel, na kterých si chtějí stavět domy. Někde, třeba ve vsi Drahkov, se už stavět začalo, jinde se ještě čeká na změnu územního plánu nebo stavební povolení.

Když namítám, že Kuvajťané jsou bohatí a budou sem jezdit jen na léto, Čech kroutí pochybovačně hlavou a zlověstně se usmívá. „Já tady vidím větší věc. První generace tu bude jen na tři měsíce. Druhá na šest. A třetí už se tu usadí nastálo. Oni tu budou volit. Budou tady ve většině a začnou si vymiňovat. Začnou to tu řídit. Já předpovídám velké sociální problémy.“

Bojovník proti „kolonizaci Teplicka“ Roman Čech

S přibývajícími mapami, které nám Čech ukazuje, vyplývá najevo, že minimálně stejně, ne-li víc než Arabové mu vadí bývalý starosta Modlan Pavel Rajčan, který na prodeji levně nabytých pozemků Arabům vydělal miliony. A zasvěcuje nás do machiavellismu komunální politiky a sousedských vztahů. Pavel Rajčan, dnes jeden ze zastupitelů obce, na konci loňského roku Kuvajťanům prodal asi 25 tisíc metrů čtverečních pozemků, aniž by to předtím řekl ostatním. Takových jako on ale bylo víc. „Potřebuji těm Čechům sdělit informaci, že kdo prodá půdu Arabům, nemá tu co dělat,“ vysvětluje Čech.

Čechovi se národnost nových majitelů pozemků v okolí nelíbí, legálně ale s jejich volbou dovolené nic nezmůže – cizinci v Česku smějí nakupovat půdu. A tak alespoň sepsal petici proti „vytváření arabských enkláv v okolí města Teplice“. V textu petice, kterou zatím podepsalo asi tři sta lidí, autor dále píše, že po příchodu Arabů „dojde k nenávratné devastaci krajiny, pořádku, kulturních a národních hodnot“. Petenti vyzývají politiky, aby se problémem zabývali. Čech také ještě založil facebookový kanál proti islamizaci Modlan.

Teplické Beverly Hills

Slunce právě zapadá nad rovinatým krajem pod Krušnými horami, když nás pan Čech bere na projížďku po okolních vsích. Zastavujeme ve vesnici Drahkov, která se rozkládá na mírném svahu s výhledem na hory. Pod zasněženým horským masivem se leskne hladina velkého Modlanského rybníka. Ideální místo pro bydlení.

Proto je také svah posetý rodinnými domky – tu kanárkově žlutá vila, tam fialová kostka připomínající dortík, hned vedle romantický štít a la horská chata; nová rezidenční čtvrť na okraji Teplic připomíná severočeskou verzi Beverly Hills. Na okraji satelitu rostou dvě o něco větší vily pro arabské majitele, další budou následovat.

„Řekni jim, co si myslíš o Arabech,“ povzbuzuje pan Čech obyvatelku jedné z novostaveb. Žena se trochu zdráhá. „Mám strach, že to tu všichni rozprodají a já budu sama jenom mezi Araby. Ale já to neprodám,“ směje se paní Andrea Bartošová. Do stavby rodinného domku na hezké vyhlídce její rodina investovala veškeré úspory, vzala si hypotéku. Když se ptám, co jí vadí na budoucích arabských sousedech, rázná blondýna krčí rameny. Nelíbí se jí, že piknikují na trávě v městském parku, že dělají nepořádek. Ale v nemocnici, kde pracuje, má kolegu arabského lékaře a ten je prý milý. „Když se přizpůsobí, tak mi vadit nebudou,“ říká smířlivěji.

Starostka Modlan je zrovna nemocná, a tak nám svůj názor říká jen po telefonu. V telefonu je opatrná. „Mně osobně se to taky nelíbí, že se prodává půda cizincům. Ale nedá se nic dělat, zákony to umožňují,“ říká Stanislava Kondrlová.


Čtěte také:

Česká muslimská obec: Útok v Paříži nemá s islámem nic společného

„Evropo, probuď se!“ Stovky Čechů demonstrovaly proti islámu

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče