Aprílový žert? Ne, skutečná hrozba

20. března 2006, 00:00 - KRISTÝNA DUŠKOVÁ-JANOUCHOVÁ
20. března 2006, 00:00

INFORMAČNÍ POVINNOST FIREM Novela zákoníku práce od 1. dubna zpřísní povinnost firem poskytovat informace svým zaměstnancům. Podnikatelé se obávají, že budou muset vyzradit až příliš obchodních plánů. A síla odborů opět vzroste.

INFORMAČNÍ POVINNOST FIREM Novela zákoníku práce od 1. dubna zpřísní povinnost firem poskytovat informace svým zaměstnancům. Podnikatelé se obávají, že budou muset vyzradit až příliš obchodních plánů. A síla odborů opět vzroste. Ještě než parlament přijme zcela nový zákoník práce, začne platit další „drobná“ novela dosavadního zákoníku. Také ona posílí vliv odborů a zaměstnanců na úkor majitelů vytvářejících pracovní místa. Od 1. dubna se zpřísní informační povinnost zaměstnavatelů. Už nyní měly firmy povinnost informovat své zaměstnance například o ekonomické a finanční situaci, o právním postavení firmy a vnitřním uspořádání. Nově se tato povinnost začne vztahovat i na „údaje o aktuální činnosti zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji“. Podnikatelům se tato málo známá novinka samozřejmě příliš nelíbí. V praxi totiž znamená, že se budou muset svěřovat svým podřízeným a informovat je podrobně o své činnosti, zamýšlených změnách, obchodní strategii či uskutečňovaných opatřeních v organizaci a výrobě. SOCIALISTICKÁ ZBĚSILOST

Profitem oslovení podnikatelé považují novelu za další úspěch odborářů. „Dobře informovaný zaměstnanec sice může být pro podnikatele přínosem, ale pochybuji o tom, že vhodnou cestou je právě povinnost vyplývající přímo ze zákona. Novela pochopitelně představuje pro zaměstnavatele další administrativní zátěž a problém,“ tvrdí Ján Matejka, odborník na pracovní právo.

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnanci nebo s jejich zástupci otázky týkající se nejnovějšího stavu a struktury zaměstnanců. Měl by s nimi diskutovat také o všech problémech týkajících se firmy. „Znamená to tedy, že musím informovat své zaměstnance o svých strategických plánech, podnikatelských záměrech včetně marketingového plánu a o svém dosud nepatentovaném know how?“ ptá se například Richard Motyčka, ředitel pražské firmy SW&N. Nový předpis považuje za socialistickou zběsilost.

Některá ustanovení novely skutečně připomínají pasáže ze socialistických brožur. Mnohé podnikatele proto nejspíš překvapí, že novela pouze reaguje na směrnici Evropské unie, která stanovila rámcová pravidla pro informování zaměstnanci. Na Evropské komise pak české ministerstvo práce a sociálních věcí v novele „pouze“ upřesnilo stávající pojmy a postupy.

Zástupci Škromachova ministerstva pochopitelně nepovažují novinku za nějaký problém. Ani organizačně to prý nebude pro podnikatele znamenat komplikace. „Právo zaměstnanců na informace může zaměstnavatel v celém rozsahu uskutečnit prostřednictvím příslušných odborových orgánů či rad zaměstnanců, pokud u něj působí,“ říká Ladislav Jouza z ministerstva práce a sociálních věcí. Zjednodušeně řečeno: není tedy nutné informovat individuálně každého zaměstnance, stačí své strategické záměry svěřit „pouze“ odborovým funkcionářům a jejich šíření obchodního tajemství nechat na nich.

VÝHODY? JEN PRO LIDI S ODPOVĚDNOSTÍ

„Proč by se zaměstnanci měli vyjadřovat k interním záležitostem a dění ve firmě, za kterou nenesou odpovědnost? Vždyť jejich práva už dostatečně chrání současný zákoník, například ve formě povinného odstupného při ukončení pracovního poměru. Zastávám názor, že pouze odpovědnost přináší i práva,“ říká Miroslav Hampel mladší, ředitel firmy Kvados, která podniká v informačních technologiích.

Přestože si Hampel podle svých slov zaměstnanců váží, z novely upravující informační povinnost nadšený není. „Naštěstí řídím společnost, jejíž pracovníci nemají potřebu zakládat odbory. Své názory a požadavky mohou komunikovat prostřednictvím definované organizační struktury. Jednotlivé složky řízení mají stanoveny práva a také povinnosti. Myslím, že formální rámec práv a povinností by se měl vejít do pracovní smlouvy,“ domnívá se podnikatel. Podle něj k podrobnější úpravě není potřeba ani placených funkcionářů odborů, ani zákonodárců vstupujících do pracovních smluv.

ZDLOUHAVĚJŠÍ ROZHODOVÁNÍ

„Povinnost projednání záměrů se zaměstnanci v praxi znamená, že je zde zaváděn byrokratický postup v časově omezených podmínkách. Pohled zaměstnanců a zaměstnavatelů je v řadě otázek logicky odlišný, takže diskuze a argumentace vedoucí k dosažení shody pak budou zdlouhavé a znesnadní zaměstnavateli pružně reagovat na aktuální tržní situaci,“ říká Jana Konečná, právnička mlékárenské firmy Olma.

Oficiální reakce velkých firem, kde často působí odbory, jsou opatrnější. Na druhou stranu řada z nich skutečně nemá z novely strach, protože si -narozdíl od drobných podnikatelů -může dovolit služby advokátů, kteří jí s vhodnou formou splnění povinnosti poradí. Menší firmy se naopak obávají, že novinka povede ke sporům se zaměstnanci a k dalším výdajům na právní služby. Přitom řada drobných zaměstnavatelů si třeba i pracovní smlouvy formuluje bez pomoci odborníků. Řada firem nicméně v anketě Profitu tvrdila, že zaměstnance přiměřeně informují už nyní a neočekávají tedy výraznější změny. „V naší společnosti nepůsobí žádná odborová organizace. Zaměstnanci jsou však už před účinností novely zákoníku práce představenstvem společnosti pravidelně informováni o hospodářské situaci zaměstnavatele. Stejně tak o jeho postavení na trhu a o dalších významných skutečnostech, jako jsou například nové akvizice, strategie a podobně. Volený zástupce zaměstnanců je činný v dozorčí radě společnosti,“ tvrdí Rita Gabrielová, tisková mluvčí společnosti Seznam.cz.

VČASNÁ INFORMACE = KONKURENČNÍ VÝHODA

I když je novela ve skutečnosti jen další (a relativně nepatrnou) kapkou v moři pracovněprávních předpisů, řadě podnikatelů už dochází trpělivost. „Zajímalo by mě, jestli páni poslanci myslí také na něco jiného než jak se zavděčit EU a odborářům,“ rozčiluje se podnikatel z Brna, který podniká v dřevovýrobě. Představa, že by měl dělníky informovat o každém svém kroku, mu připadá absurdní. Tento podnikatel se, stejně jako celá řada dalších, obává přílišného vlivu zaměstnanců.

Někteří manažeři mají také strach ze zneužití důležitých informací. „Jsme ve století informatiky. Jedním ze základních pravidel přitom je: Kdo má informaci, ten má šanci na prosperitu,“ tvrdí Motyčka. Obává se toho, že novela umožní únik citlivých informací o strategii firmy.

„Informace o pravděpodobném vývoji firmy, kterou by zaměstnavatel měl dle této novely poskytnout, se snadno mohou dostat do rukou konkurence. Navíc v některých firmách mohou vzniknout spory. Zaměstnavatel bude mít o rozsahu poskytovaných údajů jiné představy než zaměstnanci,“ připouští právník Matejka.

Také právníci přiznávají, že zpřísnění povinnosti informovat zaměstnance může kvůli stoupající moci odborů způsobit potíže. Neloajální zaměstnanci mohou při nepříliš pečlivém čtení zákona nabýt dojmu, že mají o firmě vědět všechno. Advokáti specializovaní na pracovněprávní spory se tedy mohou těšit na nové kauzy.

CO VŠECHNO ŘÍKAT?

Ne vždy je jasné, o čem musí zaměstnavatel své pracovníky informovat a o čem nikoliv. „Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o své aktuální činnosti a jejím pravděpodobném vývoji (tedy například plánované fúzi, akvizici, rozšíření služeb a podobně), ale na druhé straně nemá povinnost poskytovat takové informace, jejichž poskytnutí může ohrozit nebo poškodit činnost zaměstnavatele,“ tvrdí Matejka.

„Novela může mít přínos pro pracovníky řady firem, kterým zaměstnavatel vůbec nic neřekne a oni vlastně ani nevědí, pro koho pracují a kdo je vůbec majitelem společnosti,“ domnívá se právník Jaroslav Novotný, působící ve středně velké firmě v Plzeňském kraji. „Přesto by ze strany zaměstnavatelů nemělo jít o povinnost, ale o dobrovolný krok - vždyť je v jejich zájmu, aby měli motivované zaměstnance, kteří se ztotožní s firmou a jejími cíli,“ dodává.

Novelu lze podle něj splnit několika elegantními způsoby bez toho, aby z firmy unikaly skutečně strategické informace. „Od Nového roku jsme -díky růstu firmy - zaměstnali na poloviční úvazek pracovníka pro PR, který má na starosti i interní komunikaci. Nově vydáváme vnitrofiremní měsíčník, kde zaměstnance informujeme o novinkách. Aktuálnější zprávy najdou na nástěnce u vedení firmy. Povinnost je tedy splněna a záleží jen na zaměstnancích, jestli si tyto novinky vůbec přečtou,“ říká. O aktualitách firma informuje také prostřednictvím tiskových zpráv pro nejširší veřejnost.

Na druhou stranu podle něj zákon výslovně neuvádí požadavek na včasnost informací. „A hodně pružný je i výraz pravděpodobný vývoj. To, že se váš oficiálně prezentovaný plán ukáže za pár dnů nepravděpodobný, vám přece nikdo nemůže vyčítat,“ usmívá se. Novotný si prý otevřenost může dovolit díky tomu, že na pracovišti nefungují odbory a vztahy se zaměstnanci jsou výborné. „Vedení si vybírá jen takové podřízené, kteří jsou schopní a důvěryhodní - a proto nemá problém jim svěřovat i některé strategické informace,“ vysvětluje.

PŘIJDEME O PENÍZE!

Oslovení podnikatelé kritizují také fakt, že zákonodárci spolu s odboráři chrlí jeden zákon za druhým a firmy ztrácejí přehled. Navíc, jaký smysl má přijímat dílčí novelu stávajícího zákoníku práce, když během několika málo měsíců by měl podle vlády začít platit zcela nový zákoník?

„Autoři novely si měli udělat seriózní průzkum alespoň v některých průřezových profesích u reprezentantů firem. Dozvěděli by se, že je zásadní rozdíl mezi dvěma typy informačních povinností. Informace o struktuře podniku a organizačním řádu jsou něco zcela jiného, než povinnost svěřovat se svým zaměstnancům s obchodním plánem,“ říká Motyčka.

Upozorňuje na to, že někteří zaměstnavatelé v rámci informační povinnosti poskytnou třeba i informace o klientovi. „Kdo mi zaručí, že zaměstnanci takové citlivé údaje nezneužijí? Nebo mám všem asistentům, sekretářkám, konzultantům, ale i provozním technikům až po uklízečky připravit manažerské smlouvy s přísnou konkurenční doložkou? Co si vezmu na konzultantovi, který mi zneužije informace u konkurence? Únikem dat třeba klientovi způsobím škodu ve výši 100 milionů korun, zatímco provinilému zaměstnanci můžu strhnout ze mzdy maximálně 4,5 násobek mzdy,“ upozorňuje.

DŮVĚRNÉ INFORMACE

Zákoník práce nicméně říká, že zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec předá konkurenci či jiné třetí osobě důvěrnou informaci, jedná se o porušení pracovní kázně. Otázkou však je, co to vlastně jsou „důvěrné informace“. Odborníci za ně většinou považují takové údaje, jejichž poskytnutí může ohrozit nebo poškodit činnost zaměstnavatele. Záleží tedy na okolnostech i na výkladu - někdo to může chápat velmi úzce jako „informace schopné ohrozit samotnou existenci firmy“, někdo velmi široce - vždyť únik i sebemenší informace může „poškodit“ činnost zaměstnavatele. Podnikatelé se však obávají, že vzhledem k silné moci odborů bude platit spíše užší výklad, tedy že mnoho informací nelze považovat za důvěrné či přísně tajné.

Podle příslušné směrnice Evropské unie musí členské státy zajistit, aby zástupci zaměstnanců (odbory) nebyli oprávněni předat zaměstnancům nebo třetím stranám důvěrné informace, jejichž vyzrazení by „ohrozilo zájmy podniku“.

Také podle tuzemských zákonů zaměstnavatel není „povinen sdělovat skutečnosti, které chrání například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností“. (Paradoxní je, že tento zákon byl k počátku letošního roku zrušen a nahrazen zákonem č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací. Skutečnost, že čerstvá novela odkazuje již na neexistující zákon, je v Česku bohužel běžnou praxí.)

DALŠÍ SOCIALISTICKÁ „POMOC“ ZAMĚSTNANCŮM

Podobně jako u zcela nového zákoníku práce, který nyní projednává Senát, stály i u vzniku této novely „dobré úmysly“ - posílení práv a jistot zaměstnanců. Přílišná socialistická péče o pracovněprávní vztahy podle řady oslovených firem povede k opačnému výsledku: Novela totiž přiměje firmy k opatrnějšímu výběru zaměstnanců. „Zvýší se náklady na prověřování pracovníků a zvýší se vzájemná nedůvěra,“ říká Motyčka.

Bez výhrad novelu vnímají prakticky jen zástupci odborů. „Myslím, že se jedná pouze o kosmetické úpravy, které ani nebyly nezbytné. Stávající znění obou příslušných paragrafů zákoníku práce byla dostatečná. Je třeba dodat, že v Evropské unii se zaměstnavatelé v mnoha případech chovají k zaměstnancům daleko citlivěji,“ říká Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů. 

CO PŘINÁŠÍ DUBNOVÁ NOVELA

1. zpřesnění úpravy informační povinnosti zaměstnavatele

2. povinnost projednávat se zaměstnanci problémy

3. zvýšenou právní ochranu zaměstnavatele před únikem důvěrných informací 

SANKCE AŽ 200 TISÍC

Při neplnění povinností uložených zákoníkem práce podnikatelům hrozí pokuta až do výše 200 tisíc korun. Tyto delikty postihují úřady inspekce práce.Zdroj: zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče