Antonínu Holému se pokusy dařily

18. července 2012, 09:50 - David Klimeš
18. července 2012, 09:50

Jako školákovi se mu do rukou dostala kniha „Pokusy, které se podaří“. A jednoduché experimenty se opravdu podařily. Později se toho zdařilo světoznámému chemikovi ještě mnohem více. Jeho preparáty léčí miliony lidí. Antonín Holý zemřel v nedožitých 76 letech.

V rozhovorech se vždy urputně bránil, když ho představovali jako objevitele léků na vážné virové nemoci. „Typická ukázka byla teď to, co jste řekl vy, že jsem vyvinul nebo objevil nebo pomohl objevit léky proti virovým onemocněním, proti leukemii a nádorům, to není pravda,“ rozčiloval se třeba v roce 2003 na redaktora BBC.

Nikdy neopomněl zmínit dlouhou a pomalou cestu mezi jím objevenou chemickou reakcí a schváleným lékem. Přesto si se jménem Holý každý hned spojí účinné léky proti AIDS, případně viru pravých neštovic, pásovému oparu, virovému zánětu oční sliznice či virové hepatitidě typu B.

„Musel mít intuici, musel být vynikajícím vědcem, ale myslím si také, že se ocitl se svým výzkumem a svými spolupracovníky v pravou chvíli na pravém místě,“ ocenil dlouholetého výzkumníka Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd Holého šéf této instituce Jiří Drahoš.

Bez De Clercqa bych nebyl ničím

Dobrou intuici projevil Holý ve svém životě mnohokrát. Nejprve hned při svém prvním setkání s chemií. Tato věda se synkovi mechanika z pražské ČKD mohla také obloukem vyhnout. Ale náhodou objevil kdesi na půdě starou knihu o lučbě, později zmiňované „Pokusy, které se podaří“. Na gymnaziální setkání s chemií tak už přicházel, jak sám říkal, „s popálenými prsty“.

Promoval na Univerzitě Karlově, a protože se neuchytil na katedře, odešel do ÚOCHB. To se opět ukázalo jako šťastné rozhodnutí. Ústav mu připravil podmínky pro jeho práci světového významu, on naopak přinesl instituci obrovské granty a prestiž.

V roce 1976 už jako kandidát věd opět projevil svou intuici. V Göttingenu Holý narazil na sympoziu chemiků na belgického virologa Erika De Clercqa, který už měl za sebou spolupráci s několika vědci z Československa. „Zabýval se myšlenkou studovat nové typy chemických látek, které by mohly působit proti virům. Takže jsme se dali dohromady. Já jsem mu poslal několik svých látek nových a ukázalo se, že právě hnedka ta jedna z té první série asi deseti látek byla účinná,“ popisoval Holý počátek významné spolupráce, která vytvořila nezvykle pevné spojení i přes vysokou železnou oponu.

V roce 1996 Holý popsal vztah obou vědců pro německý Spiegel: „Bez De Clercqa bych nebyl ničím. Ale on beze mne také.“ Když De Clercq přebíral spolu s Holým čestnou profesuru v Českých Budějovicích, nazval kolegu svým „compagnon de route“, druhem na 36 let dlouhé společné cestě.

Jejich přátelství mělo ale i velmi praktický dopad. Pražská i lovaňská instituce mají díky oběma vědcům výnosnou smlouvu o paritním vztahu v nákladech a ziscích z patentů. Od prvního společně vyvinutého antiherpetika Duviragel spolupráce pokročila o mnoho úrovní výše. V roce 2006 americká firma Gilead Sciences uzavřela s Holého ústavem smlouvu na vývoj nových preparátů, který přináší instituci více než miliardu ročně.

Mezi nejznámější antivirotika odvozené od Holého práce jsou léky Vistide proti pásovému oparu, Viread na léčení AIDS či Hepsera na virovou hepatitidu B. Naposledy se mu dostalo publicity ohledně nového léku Truvada k prevenci HIV, který se nyní schvaluje v USA.

Dbej, aby tvoje práce měla smysl

Holý získal v roce 1984 titul doktora věd, v roce 2004 se stal profesorem organické chemie. K tomu obdržel spoustu čestných doktorátů z celého světa. Od veřejného života se Holý držel vždy dál. Zjevná výjimečnost mu za minulého režimu bez problémů otevřela cestu na Západ. Československo vědělo, že Holého patenty jsou pro český farmaceutický průmysl přínosem.


Čtěte také:

Zemřel český chemik světového významu Antonín Holý

České hlavy vyzrály na svět. S křivkami a polymery

Zdeněk Havlas: Když něco zajímavého objevíme, snažíme se z toho něco mít


Po revoluci mezi lety 1994 až 2002 vedl „svůj“ ústav, ale vyšší posty ho nezajímaly. V posledních letech ho trápil chronický zánět hrtanu, takže musel omezit své přednášky. Přesto dál pracoval v ústavu a držel se svých známých zásad: „Pracuj systematicky a efektivně; neplýtvej prostředky; znalosti a zkušenosti získej systematickou prací; dbej, aby tvoje práce měla smysl; všímej si možných ,praktických výstupů‘ své práce; neparazituj na nápadech jiných; nevymýšlej si a nešvindluj; respektuj jiné vědy; cti své učitele; piš a publikuj, jen když máš co sdělit.“ Toto desatero ho spolu s jeho talentem dovedlo až mezi světovou vědeckou elitu.


Slavný chemik

» Organický chemik Antonín Holý byl jedním z nejúspěšnějších českých vědců

» K nejznámějším objevům patří jeho léky pro pacienty trpící nemocí AIDS nebo virovou hepatitidou typu B

» Osm let byl ředitelem Ústavu organické chemie a biologie Akademie věd ČR

» Je držitelem 60 patentů a spoluautorem 600 vědeckých prací

» Počet citací jeho publikací přesahuje deset tisíc, což ho řadí k nejúspěšnějším světovým chemikům

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče