Ano, máme vítěze

22. dubna 2014, 12:00 - Petr Weikert
22. dubna 2014, 12:00

Evropské volby drtivě vyhraje Andrej Babiš a jeho Ano 2011. Říká to alespoň čerstvý průzkum společnosti Herzmann a Data Collect a není důvod tomu nevěřit. Babiš má nejlépe poskládanou kandidátku, dokázal si také i po vstupu do sněmovny udržet přízeň voličů, preference strany dokonce navýšil. Hlavním tahákem eurovoleb nicméně nebude příběh Ano 2011. Bude to story, která se teprve rodí - nová krize v ČSSD.

Andreji Babišovi je potřeba vyseknout poklonu za marketing. Dělá to, co do téhle chvíle žádný politik nedělal. Ač v čase po volbách, stále jede v režimu předvolební kampaně. Slibuje, dělá rázná gesta, dokáže oslovit voliče. Druhou věcí samozřejmě je, jaké jeho kroky jsou (třetí sazba DPH) a s jakou motivací je dělá (výhodná zelená nafta pro zemědělské podniky, kterých sám dost vlastní).

V euforii růstu preferencí Ano je třeba si kromě Babišova neustálého střetu zájmů také připomínat jeho stále se jasněji rýsující podezření ze spolupráce s Stb, ale to všechno teprve přijde. Teď kouzlo kombinace populismu a krotitele levicových nápadů Bohuslava Sobotky ještě funguje.

A právě o Bohuslava Sobotku v příštích týdnech půjde. Babiš je vítěz a dobře to ví. Dokáže tím umlčet nejen rodící se rebelanty v řadách Ano, ale i premiéra Sobotku. Jeho role nebude jednoduchá. Už po sněmovních volbách, které mimochodem vyhrál, málem svou pozici neustál. Teď strana pod jeho vedením spadne na druhé místo s nehezkými 14,1 procenty hlasů, jak říká průzkum. Bude to jen tři procenta nad komunisty, což je pro Bohuslava Sobotku porážka i z osobního hlediska. Vždycky se počítal mezi ty, kteří v listopadu 1989 stáli u zrodu nové demokracie.

Pokud premiér po sněmovních volbách vnitrostranickou opozici, za jejího trapného přičinění, umlčel, tak musí počítat s tím, že Michal Hašek a spol. už druhou chybu neudělají. Eurovolby byly už několikrát záminkou k sestřelení předsedy. O zkušenostech z roku 2004 by mohl mluvit třeba Vladimír Špidla. Scénář se stejným výsledkem se opakoval i v případě Petra Mareše (expředseda kdysi nadějné US -DEU) a v roce 2009 Martina Bursíka. Zatím každé eurovolby přinesly konec jednoho předsedy. Kdo bude další?


Od autora čtěte také:

Zemanův distanc

Lidovecká DNA

Když se kouří z trumpety

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče