Ani zrno nazmar. To už dávno neplatí

04. dubna 2005, 00:00 - PETR HAVEL
04. dubna 2005, 00:00

Zemědělci by si měli uvědomit, že pěstovat obilí není a nebude „in“. Ty tam jsou doby, kdy se v našich krajích odvíjela prosperita zemědělství od objemu úrody obilovin, zejména pak pšenice. Loňská výborná úroda a předpoklad obdobné bilance žní v letošním roce znamenají pro tuzemské zemědělce v praxi pouze problémy.

Zemědělci by si měli uvědomit, že pěstovat obilí není a nebude „in“.

Ty tam jsou doby, kdy se v našich krajích odvíjela prosperita zemědělství od objemu úrody obilovin, zejména pak pšenice. Loňská výborná úroda a předpoklad obdobné bilance žní v letošním roce znamenají pro tuzemské zemědělce v praxi pouze problémy.

Trh je neúprosný.

Socialistické heslo „ani zrno nazmar“ už poslal na výspu dějin. Přebytek produkce sráží ceny na hranici nebo dokonce pod hranici vynaložených nákladů.

Vstup do Evropské unie přitom situaci spíše zkomplikoval.

Unie sice garantuje všem pěstitelům obilí, že od nich vykoupí přebytky za minimální cenu od 3200 korun za tunu, pokud splní na české podmínky celkem mírné kvalitativní parametry. Jenže vykupovat obilí je možné až do června následujícího roku po sklizni, což pro zemědělce v praxi znamená, že jej do té doby musí uskladnit. Čeští zemědělci ale vlastní skladovací kapacity nemají, a nemá je ani stát. Efekt podpory tak spadne do klína těm, kteří sklady vlastní, což jsou v České republice především velké podnikatelské skupiny Agrofert a Agropol. Podpora se tak nedostává k těm, jimž je určena. A východisko, zdá se, neexistuje.

Zemědělci by si měli uvědomit, že pěstovat obilí není a nebude „in“. Jenže problém je, že v současnosti nastavený systém národních (ne bruselských) podpor české zemědělce k pěstování obilovin spíše motivuje než naopak. A to je zásadní chyba. Vzniklou nadprodukci je pak třeba řešit, a letošní rok ukázal, že Brusel nám v tom příliš nepomůže.

Jako o systémovém řešení se tak v poslední době mluví o využití obilí k energetickým účelům, zejména jako suroviny pro výrobu biolihu. To je ale potenciální investiční past. Velmi málo se totiž hovoří o tom, že právě obilí je ekonomicky nejméně vhodná zemědělská surovina k produkci biolihu. Výrazně lepší plodinu pro výrobu tohoto ekologického paliva představují cukrovka nebo brambory. Při předpokládaném rozvoji trhu s obnovitelnými zdroji vznikne za pár let logicky situace, kdy úspěšnost odbytu bude dána efektivitou výroby, stručně řečeno cenou.

Jestliže je možné vyrobit biolíh z jiných plodin levněji, není použití obilí dlouhodobým řešením ani náhodou. Zejména to by si měli uvědomit nejen všichni investoři do lihovarů, ale i pěstitelé obilí. * (viz str. 36)

O autorovi| autor je agrární analytik

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdy máte v práci nárok na placené volno?
Volby 2017: vše, co potřebujete vědět
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Je libo hypotéka se slevou?
Auta
Retro: Lada Niva, Škoda Trekka a další socialistické off…
Peugeot 208, 2008 a příbuzné Citroëny dostanou do dvou let elektrické verze
Porsche 911 GT2 RS údajně zajede Nordschleife pod sedm minut
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Kviz: Poznáte tato známá americká auta?
Technologie
Takhle bude vypadat retro ThinkPad. Lenovo jej nabídne k 25. výročí
Windows Store bude zřejmě přejmenován na Microsoft Store
Školství není připraveno na dobu, kdy budeme mít internet v těle
Je tu GeForce GTX 1080 Ti s upgradovanou pamětí: Evga vydává model s 12GHz GDDR5X
AMD má možná kšeft od Tesly. Prý jí pomáhá vyvíjet AI procesory pro samořídící auta
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít