Ani plyn, ani peníze

30. ledna 2009, 14:41 - Pavel Matocha
30. ledna 2009, 14:41

EU sází na to, že surovinu sežene v Ázerbájdžánu či v Turkmenistánu

Ohňostroj tisíckrát opakovaných frází a velkých pravd typu „nejde jen o plynovod, jde o naši svobodu a nezávislost“ – tak se dá shrnout obsah budapešťské konference o plynovodu Nabucco, který by měl přivézt zemní plyn do Evropy z neruských zdrojů. Kromě toho, že po rusko-ukrajinském plynovém konfliktu pořádně vylekaná Evropská komise přislíbila 250 milionů eur na tento projekt, k zásadní dohodě se nedospělo.
Nejzásadnější otázka je, z jakých ložisek bude naplněn plynovod, který by měl mít roční kapacitu zhruba 30 miliard metrů krychlových. Druhý problém jsou peníze: původní odhady hovořily o pěti miliardách, loni se tato částka vyšplhala na osm, letos už se objevila i suma deset miliard eur.
„Stavět se ale má i bez plynu, ten bude,“ prohlásil český premiér Mirek Topolánek, který vsadil na výstavbu plynovodu takřka celé české předsednictví. Kdyby tuto větu vyslovil při jednání s bankéři, ti by se mu nejspíše vysmáli. Při poskytování úvěru na stavbu plynovodu jsou nejzásadnější podmínkou zhruba třicetileté smlouvy s těžaři. Bude-li Topolánek pokračovat v podobných prohlášeních, evropský komisař pro energetiku z něj jen tak nebude.
EU sází na to, že plyn sežene v Ázerbájdžánu či Turkmenistánu. Jenže obě země, které jsou pod značným vlivem Moskvy, jsou v otázkách naplnění plynovodu Nabucco opatrné. Navíc ruský Gazprom se snaží dlouhodobými kontrakty veškerý plyn z těchto oblastí vykoupit za evropské ceny. Turkmenistán dokonce uzavřel dlouhodobé smlouvy s Čínou.
Další možností je Írán, který již deklaroval, že je schopen z vlastních zdrojů naplnit celé Nabucco. Tuto alternativu ale – mírně řečeno – nepreferují USA.
Pro plynovod, který má vést z oblasti Kaspického moře do Evropy, je klíčovou zemí Turecko, jenž se snaží Nabucco spojit s otázkou budoucího členství v EU. Turci navíc drze nárokují, aby až 35 procent kapacity plynovodu mohli použít pro vnitřní spotřebu a přitom neplatit tranzitní poplatky. Pak je otázka, kolik plynu do Evropy vůbec doteče.
O osudu 3300 kilometrů dlouhého potrubí s plánovaným zahájením provozu v roce 2012 nakonec stejně rozhodne mezinárodní konsorcium firem, které ho má postavit (prim v něm hrají rakouská OMV a německá RWE), a banky.
Plyn a peníze hledají i Rusové pro konkurenční plynovod South Stream, který má vést pod Černým mořem do Evropy. Kancléřka Angela Merkelová pro rusko-německý plynovod Nord Stream pod Baltským mořem minulý týden žádala EU o finanční podporu.

BOX
Plyn neteče do Polska Velký letošní deficit v dodávkách ruského plynu do Evropy se prohlubuje. Minulý týden dostávalo Polsko pouze 50 až 75 procent dohodnutých objemů. Nedávná plynová krize má více společných jmenovatelů a tím nejpodstatnějším je zřejmě společnost RosUkrEnergo, která funguje jako prostředník mezi dodavatelem (Gazprom) a odběrateli v jednotlivých zemích.
Právě odstřižení RosUkrEnerga od lukrativního obchodu mohlo být jedním z hlavních cílů Kremlu a jeho spojenců v Kyjevě. Tato firma údajně sponzorovala oranžovou revoluci a stále udržuje těsné vztahy s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem. A ten hraje na Ukrajině, na rozdíl od premiérky Julije Tymošenkové, stále protiruskou a prozápadní kartu. Je pochopitelné, že absurdní stav, kdy ruský plyn pomáhal financovat protiruské síly na Ukrajině, nemohl mít dlouhého trvání.

Mohlo by vás zajímat

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

Hry pro příležitostné hráče