Ani napotřetí to nevyšlo

03. října 2008, 20:11 - Petr Bušta
03. října 2008, 20:11

V soutěži Pilsner Urquell Master Bartender zvítězil Brit

Třetí ročník mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender vyvrcholil v Praze. Toto neoficiální mistrovství světa v čepování plzeňského ležáku vyhlašuje Světová pivovarnická společnost SABMiller, jíž je značka Pilsner Urquell součástí.
V soutěži se střetlo šestnáct vítězů národních kol, světovým šampiónem se stal Brit Danny Walker. Předcházelo jí několik návštěv tradičních pražských pivnic, v nichž účastníci poznali rozdíl mezi skutečným výčepním a barmanem. Žádný z nich totiž nepracuje v takovém zařízení, jakým je česká hospoda. Výtoč dvou tří sudů plzeňského za víkend považují za uspokojivé množství. Prazdroj není nikde jedinou značkou, kterou jednotlivé hospody nabízejí. Od toho se vlastně odvíjela celá soutěž. Český zástupce Václav Vanya sice načepoval porotě pivo bez chybičky, ale mezi ostatními „pohořel“ v komunikaci. Naplno se projevil rozdíl ve filozofii práce s hostem. Náš jazykově velmi dobře vybavený „výčepák“ (vše se odbývalo v angličtině) hrál klasickou, lehce švejkovskou hru. Což je v Česku styl populární a akceptovaný. Ve světě se však příliš nenosí. Na medailových místech se mohli umístit další čtyři či pět účastníků. Hodně se líbil Offer Bulka z Izraele, Švéd Alexander Bäckmann, v konečném pořadí třetí, překypoval snahou a elánem. Binger Dedecker, sympatický Belgičan, přidával k pivu optimismus a viditelnou radost z čepování, zřejmě mu však nevyšly testy. Hezkou práci předvedly i tři přítomné ženy, bylo překvapením, že pro žádnou nezbylo místo na stupni vítězů. Arsenie Kaloudi z Řecka, Němka Susanna Güntertová i pro mnohé možná překvapivě hbitá a přívětivá Finka Mia Pesonenová byly ostatním více než zdatnou konkurencí.
Proč je tedy mistrem světa Danny Walker, když třeba stříbrný Dán Alexander French se nezdál být ani o čárku horší? Angličan dokázal okamžitě navázat kontakt, „přečíst“ hosta a komunikovat s ním v jeho duchu. Přitom přesvědčivě a nenásilně vložil do svého monologu základní informace o podávaném pivu, působil důvěryhodně a vstřícně. I když také vyplnil své představení lehkým, kultivovaným klaunstvím, byl to nakonec on, kdo ve čtvrtek večer zvedl na Pražském hradě nad hlavu trofej vítěze. Český reprezentant tedy ani potřetí neuspěl (předešlé ročníky vyhráli Cebo Magutshwa z Jihoafrické republiky a Erik Jönsson z Norska. Václav Vanya ze Švejk restaurantu U věžičky v Kadani zvládl i trochu showmanský projev, ovšem co imponuje hostům v Kadani, nemusí „vonět“ odborníkům v mezinárodní porotě. Už po jednom z letošních oblastních kol přišla řeč právě na projev českých výčepních před mezinárodní porotou. Starší obchodní sládek pivovaru Pilsner Urquel Václav Berka tehdy řekl: „Achillovu patu domácích vidím v prezentaci piva, znalostech o něm a schopnostech tyto znalosti prodat konzumentovi. A to nemluvím o tom, že našim barmanům schází sebevědomí k tomu, aby z čepování a servírování udělali trochu show. To nám asi bude ještě chvíli trvat, než překonáme.“ Česká pivní kultura a konzumace je totiž, snad s výjimkou bavorské a zčásti belgické, od ostatních dost odlišná. Minulí vítězové z Jihoafrické republiky a Norska i nyní vítězný Brit jsou vlastně spíše barmani a s Prazdrojem pracují coby s prémiovou výsostnou značkou. Čepují malá (v porovnání s českými výčepními) kvanta piva, navíc převážně do třetinkových pohárů. Mají čas si s pivem pohrát a s hostem o něm fundovaně, se zájmem a zápalem pohovořit. Jak už to na baru bývá. Ovšem náš výčepní nejen že na to nemá čas, ale vlastně žádné výklady ani nepotřebuje. Český konzument, který Prazdroj důvěrně zná, nemusí být ujišťován o jeho kvalitách. Navíc, mimo vážené štamgasty, kteří smějí postávat u pípy, český výčepní do styku s hostem ani nepřijde. Jeho úkolem je plnit stovky půllitrů, jeden jako druhý, všechny znamenité a s láskou připravené. Takže rozdíl mezi názorem českého porotce a třeba jihoafrického je zřejmý. Tomu z Afriky se nutně musí více zamlouvat sofistikované, odborně vysoce profesionální představení barmana ve spenceru a sněhobílé košili s kultivovaným projevem.

Eliáš Kliment

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče