Ani křidýlko, ani stehýnko

22. října 2009, 15:52 - Václav Zeman
22. října 2009, 15:52

Obyvatelé druhé nejlidnatější země světa...

Celý podtitul:
Obyvatelé druhé nejlidnatější země světa se potýkají s růstem cen potravin i se ztrátami úrody

Ještě před rokem měl Pradíp Kundú a jeho rodina na stole kuřecí a skopové maso nejméně dvakrát týdně. Dnes si ho dávají tak maximálně jednou za čtrnáct dní. „Pracuji pro soukromou firmu jako systémový analytik. Informační technologie jsou teď v Bengálsku asi nejslabším druhem průmyslu. Bojím se utrácet víc, než si můžu dovolit,“ říká tmavovlasý Ind s bradkou a brýlemi. Jeho žena mezitím připravuje k večeři zeleninu s rýží. Kvůli rostoucím cenám potravin si letos zároveň odřekli nákup nových šatů, které si každoročně pořizovali na významný hinduistický svátek Durga púdža.
Tento svátek je letos pro mnohé indické rodiny doslova pohromou. Jako obětní dary bohům se při něm užívá spousta ovoce a jako tradiční pokrm jsou podávány ryby. Ceny těchto potravin však stoupají v posledních měsících závratnou rychlostí. Za ryby podávané při Durga púdže se platí čtyři sta až pět set rupií za kilogram oproti loňskému jednomu stu rupií (rupie je podle aktuálního kurzu asi 35 haléřů – pozn. red.). Zelenina v meziročním srovnání zdražila o skoro 40 procent, ceny obilovin o jedenáct procent a luštěnin, jež jsou součástí řady indických jídel, o 17 procent. Kvůli vyšším cenám běžných potravin Indům chybějí peníze na dražší suroviny, jako je třeba maso. A tak se ryby a kuřata pomalu dostávají z dosahu střední třídy.

Čekání na monzun Finanční krize se Indii téměř vyhnula. Země však míří do velké potravinové krize. Think tank Centrum pro monitorování indické ekonomiky odhaduje za letošek propad indické zemědělské produkce o 4,7 procenta. V roce 2008 poklesla o 1,5 procenta. Důvodů, proč jídlo zdražuje a proč je ho nedostatek, je několik. Prvním z nich jsou opožděné monzuny. „Není monzun, není řeka,“ ukazuje řidič rikši na vysychající koryto řeky ve městě Agra. Na většině míst Indie přišly letos pravidelné deště o několik týdnů později, než je tomu zvykem, a to se logicky projevilo na množství i kvalitě úrody. Prudké deště posledních týdnů sice situaci zlepšily, ale mnoho úrody už je beztak zničeno.
Potravinové problémy však nejsou jen výsledkem slabých monzunů. Během tohoto roku vzrostly v Indii ceny benzinu o čtyři rupie za litr a o dvě rupie za litr nafty, což rovněž žene ceny potravin nahoru. „Místo auta teď o dost častěji používám skútr,“ říká právník Sairamkrišna z Haidarábádu. Je zároveň vegetariánem a jeho měsíční výdaje za rýži stouply z 2000 na 3800 rupií a za mléko z 920 na 1350 rupií. „Musíme šetřit. Nechodíme tak často do restaurace, jak jsme byli zvyklí, a snažíme se ušetřit, co to jen jde,“ říká otec šestičlenné rodiny.

Nechejte to shnít Dalším velkým problémem je špatné skladování potravin. Například v okrese Tarn Taran ve státě Paňdžáb se zkazilo více než pět tisíc tun obilí, jež jsou teď vhodné jen k tomu, aby je spásl dobytek. Takové množství obilí by mohlo nasytit 30 000 lidí po dobu jednoho roku.
Už v srpnu informoval anglicky psaný deník The Times of India o tom, jak bylo v Khámanu, 50 kilometrů od města Čandígarh, ponecháno několik otevřených padesátikilových pytlů s obilím, které se brzy zkazily. „Neviděl jsem, že by je někdo zakryl za dobu posledních dvou let,“ řekl dvaasedmdesátiletý farmář Gurmeet.
Problémem je také nedostatečná kapacita skladovacích prostor. Ve státě Bangla tak bylo necháno na otevřeném prostranství více než 57 000 tun obilí. „Většina skladovacích prostor je stará a neupravovaná. Nemění se třeba podlaha, na níž je obilí uložené, na to nejsou peníze,“ řekl deníku Times of India jeden úředník z Murišaadu.

Více lidí, méně potravin Indická vláda reaguje na problémy dost pomalu. Ministr zemědělství Šarad Pavár zakázal export základních potravin jako rýže a obilí a bylo objednáno velké množství cukru a luštěnin z dovozu. „To, co vláda udělala, však stále není dostatečné. Teď je ale prioritou číslo jedna kontrolování cen,“ píše týdeník India Today. Obilné rezervy by měly být použity k udržení současných cen a cukr se bude prodávat v dotovaných sazbách. Experti věří, že pozdější příval monzunů a další záchranné kroky vlády by měly ceny stlačit zase dolů. Dlouhotrvající řešení ale leží ve výši investic do zemědělství. „Populace Indie stále roste. Produkce zemědělských komodit však stagnuje. Ačkoli je půda omezeným zdrojem, můžeme zvýšit produktivitu. To si říká o masivní investice do zavlažování, zemědělských technologií a zavlažovacích systémů,“ řekl India Today Rádžendra Kothari z Paňdžábskoharyanské obchodní komory.

*
Václav Zeman, Indie TABULKY
Srovnání cen některých potravin**
(za kilogram, v rupiích)

Čočka
Rok 2004: 33,99 Rok 2008: 46,66 Současná cena: 80

Rýže
Rok 2004: 12,49 Rok 2008: 19,11 Současná cena: 19,75

Pšenice
Rok 2004: 8,14 Rok 2008: 12,27 Současná cena: 19,25

Cukr
Rok 2004: 17,97 Rok 2008: 21,28 Současná cena: 31,12

Brambory
Rok 2004: 9,40 Rok 2008: 9,91 Současná cena: 17,50

Pozn. 1 rupie = 35 haléřů
Zdroj: India Today

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče