Andělé strážní na kolech

28. října 2011, 08:04 - Robert Šimek
28. října 2011, 08:04

Záchranná služba hlavního města Prahy je historicky nejstarším záchranným sborem ve střední Evropě. Roku 1857 se na doporučení ředitele pražské policie barona Päumanna přihlásilo 36 dobrovolníků, kteří vytvořili první Pražský dobrovolný sbor ochranný.  

Foto: Flickr.com

První snahy o organizovanou pomoc ohroženým lidem se v Praze začaly objevovat už v 18. století. Jednalo se především o preventivní opatření při různých hromadných akcích. Například při korunovaci Františka II. roku 1792 byla zřízena pohyblivá stanoviště lékařů, ranhojičů a porodních bab. O šest let později pak vznikla také Humanitní společnost pro záchranu zdánlivě mrtvých a v náhlém nebezpečí smrti se ocitnuvších, kterou vedl emeritní profesor policejní medicíny Adalbert Vincenc Zarda.

Opravdový vznik pražské záchranky ale přišel až roku 1857, kdy se na doporučení tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské barona Päumanna přihlásilo 36 dobrovolníků nejrůznějších profesí, kteří následně dali vzniknout Pražskému dobrovolnému sboru ochrannému. Jeho cílem bylo „ochránit, co jest ochrany hodno, zachránit v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně“.

Věhlasní dobrovolníci

Členové sboru, jejichž počet se postupem času různě měnil, se vyznamenali hned při požáru Novoměstských (Šítkovských) mlýnů roku 1858 a během tří velkých povodní, které Prahu postihly koncem 19. století. Získali takový věhlas, že je o radu a pomoc při zakládání podobných organizací žádali například v Opavě, Olomouci nebo ukrajinském Lvově.

První stálé sídlo měl sbor od roku 1890 v dolní části Václavského náměstí. Tehdy byly také schváleny nové stanovy a zavedena nepřetržitá služba. Činnost nebyla ale stále nikým financována a útvar fungoval jen díky sbírkám. Teprve roku 1924 se stal obecní službou a získal poloúřední charakter. Z Václavského náměstí se pražští záchranáři přesunuli roku 1891 do Spálené ulice, poté do Havlíčkovy ulice a nakonec se roku 1911 na delší čas usadili ve staré mincovně na Staroměstském náměstí. Tam vydrželi až do konce druhé světové války, kdy byla budova zničena. Nové sídlo pak vzniklo v ulici Dukelských hrdinů, kde sbor vydržel dalších 50 let.

K převozu zraněných sloužil původně jen jeden ambulanční vůz a dva páry koní pro potřeby střídání potahu. Později se počet vozů zvýšil, doprava byla ale stále komplikovaná. První automobil Laurin & Klement získal sbor od Pražské městské pojišťovny teprve roku 1910. Ve 20. letech zmizely z ulic poslední vozy záchranky tažené koňmi a roku 1928 se počet automobilů zvýšil na 15. Značku Laurin & Klement později vystřídala Škoda, jugoslávské vozy IMV, sovětské Latvie, francouzský Renault a německý Mercedes.

Rande s doktorem

Po roce 1945 se v Československu změnil systém zdravotnictví. Z poloprofesionálního sboru vznikla Záchranná služba Praha, od roku 1949 začleněná přímo pod správu Ústředního národního výboru. Nespadala pod žádnou z nemocnic, měla proto odlišný vývoj od ostatních záchranných služeb v jiných městech, které vznikaly při nemocnicích a osamostatňovat se začaly až v 90. letech minulého století. Důležitým pro další rozvoj zdravotnického záchranářství v Československu se stal zejména rok 1987. Tehdy byl na letišti v Praze-Ruzyni oficiálně zahájen provoz prvního stanoviště letecké záchranné služby v Československu. Ve spolupráci s Leteckým útvarem Ministerstva vnitra, respektive Leteckou službou Policie ČR ho Záchranná služba Praha po odborné stránce vedla až do roku 1997, kdy bylo převedeno pod ministerstvo zdravotnictví.

Roku 1987 byl také poprvé v Praze úspěšně zahájen provoz záchranné služby systémem „rendez-vous“, kdy lékař vyráží na místo nehody rychlým osobním vozem a pomalejší velká sanitka přijíždí podle potřeby za ním. Mnohdy dramatické události, které provázely výjezdy záchranářů, předvádí slavný seriál Sanitka, jehož pokračování se právě chystá.

Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy

Vznikla roku 1857 jako Pražský dobrovolný sbor ochranný. Zpočátku ji zajišťovalo 36 dobrovolníků různých profesí, teprve roku 1924 získala poloúřední charakter a roku 1945 byla plně profesionalizována. Rok sídlila na Václavském náměstí, poté často měnila adresu, až se nakonec na několik desetiletí usadila v ulici Dukelských hrdinů. V současnosti má centrálu v Korunní ulici na Vinohradech. Denně zasahuje přibližně ve 250 až 300 případech, z nichž asi 60 představuje skutečné ohrožení života a vyžaduje okamžitý zásah lékaře.

Pod jednou střechou

Roku 1989 získala Záchranná služba Praha do své péče bývalý Státní zdravotní ústav na Malvazinkách (SANOPZ) a přeměnila ho v Nemocnici Záchranné služby. Kvůli nejasné koncepci a změněným podmínkám se ale v 90. letech stalo provozování tohoto zařízení ekonomicky neúnosným a to po řadě reorganizací koncem roku 1998 zaniklo.

V téže době došlo z důvodu koncepčních nedostatků a ekonomických chyb ke kompletní výměně vedení Záchranné služby hlavního města Prahy. Nový management prosadil zásadní vnitřní reorganizaci a částečně změnil i strukturu výjezdových stanovišť s cílem zlepšit taktické rozložení základen.

Na jaře 1999 se podařilo dobudovat nový dispečink a 26. března se operační středisko záchranné služby po desetiletích v ulici Dukelských hrdinů v Holešovicích přestěhovalo do nových prostor v Korunní ulici na Vinohradech. V srpnu 1999 se na tutéž adresu přesunulo i vedení záchranky s administrativou a celý řídicí úsek – doposud roztříštěný do řady lokalit v Praze – se opět sešel na jednom místě.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče