Analýza: Jak se platí džihád

27. září 2014, 10:30 - Daniel Deyl
27. září 2014, 10:30

Někdy přijdou a předstírají, že si chtějí něco koupit. Někdy jenom pošlou esemesku, jindy zatelefonují – ale výsledek je vždycky stejný, chtějí peníze. Tak popsal jednoduchou techniku válečného financování v podání Islámského státu (IS) pro agenturu Reuters majitel obchodu s potravinami v severoiráckém Mosulu; vcelku přirozeně nechtěl být jmenován.

Vydírání Když někdo odmítl platit, měli ozbrojenci připravený standardní postup: nechali mu před obchodem vybuchnout bombu jako varování. Když ani to nezabralo, unesli ho a požadovali po rodině výkupné. Jednali přitom podle podobného modelu jako čeští exekutoři: nejlepší je zaplatit včas. Průměrná částka, kterou musel drobný obchodník ozbrojencům odevzdat, čítala kolem stovky dolarů měsíčně. Výkupné už je horší; agentura Bloomberg zmiňuje případ, kdy rodina musela dát dohromady deset tisíc dolarů.

Racketeering je pochopitelně byznys, v němž se taxy mění podle bonity oběti. Americká humanitární organizace, jež také nechtěla být jmenována, sdělila televizi ABC, že za jednu její vězněnou pracovnici požaduje IS 6,6 milionu dolarů. Německý časopis Focus dokonce s odvoláním na zdroje NATO napsal, že IS loni vyinkasoval 18 milionů dolarů za propuštění čtyř Francouzů (což by znamenalo, že buď Francouz představuje menší hodnotu než Američanka, nebo Paříž dostala množstevní slevu, nebo mezitím hodně poklesl dolar). Francouzská vláda slovy svého mluvčího nicméně prohlásila, že „francouzský stát výkupné neplatí“.

Osudy rukojmí z obou případů zůstávají veřejnosti neznámé. Zato se však ví, že Islámský stát, jehož ozbrojenci ovládají část území Iráku a Sýrie coby základ plánovaného všemuslimského chalífátu, si vede finančně a strategicky velmi zdatně. V obou zemích dobývá území, která mu nesou finanční užitek; vydírání soukromníků je dnes již jen jakýsi bonus.

Video: Jak se žije v Islámském státě?

Příjem číslo jedna: ropa

Daleko největší příjmy plynou IS z prodeje ropy. K dispozici mají islamisté dva její hlavní zdroje, pole Rakka v Sýrii a pět polí na severu Iráku, která jeho bojovníci dobyli na tamních Kurdech. Celkem tak těží nejméně 100 tisíc barelů ropy denně.

Tvrdší oříšek by měl být prodej ropy – bez souhlasu „mezinárodního společenství“ to jde obtížně, jak se přesvědčují právě iráčtí Kurdové. IS si však počíná velmi profesionálně: najímá prostředníky, podle listu New York Times nejčastěji z iráckých ropných firem, kteří se o odbyt starají. V Sýrii je podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse (tedy zřejmě francouzské rozvědky) největším klientem Islámského státu paradoxně sám stát. Režim Bašára Asada, proti němuž IS jinak vede vleklou válku, nutně potřebuje ropu, zatímco IS stejně nutně potřebuje peníze; dohoda byla na světě.

Na Islámský stát neplatí strategie sankcí, jimiž Západ obvykle chce ochromit financování svých protivníků. Finance IS v číslech

Kolik Asad za ropu platí, přesně nevíme, ale vodítkem může být cena, za niž IS prodává ropu těženou v Iráku: podle amerického ústavu Brookings Institution si IS účtuje 25 až 60 dolarů za barel. To je sice jen zhruba polovina ceny na trhu běžné, ale je to lepší než nic a vynáší to zhruba půldruhého milionu dolarů denně.

Klíčovou roli při prodeji irácké ropy hraje Turecko, členská země NATO, přes jehož území se ropa dostává na trh. Washington (jenž má v IS svého druhu spojence v Sýrii a jednoznačného nepřítele v Iráku) proto v posledních týdnech neustále vyzývá Ankaru, aby této praxi zamezila. Turecká vláda „podniká opatření“, ovšem podle očitých svědků, citovaných například časopisy The Tower nebo Business Insider, si pašeráci ropy dělají okolo irácko-turecké hranice, co chtějí, aniž by je při tom úřady jakkoli rušily.

USA už útočí „nepřetržitě“
Spojené státy v noci na dnešek podnikly nové letecké údery proti radikálnímu hnutí Islámský stát v Sýrii. S odvoláním na nejmenovaného představitele americké obrany to uvedla agentura AFP. Podle tohoto zdroje jsou operace v Sýrii již „téměř nepřetržité“.

Kulturní památky

Jinou zajímavou fundraisingovou linií je prodej uloupených kulturních památek, zejména ze Sýrie. Zpráva amerického Centra pro boj s terorismem z roku 2008, nazvaná Atentátníci, bankovní účty a vykrvácení, uvádí, že tato praxe začala již v letech 2004 až 2006 (kdy se organizace známá dnes jako Islámský stát ještě jmenovala al-Káida v Iráku). Podle interního materiálu IS, jenž se letos na jaře dostal do rukou britským tajným službám, si islamisté touto činností jen loni přišli na 36 milionů dolarů.

I to ukazuje na velkou profesionalitu. „Běžná provize lupiče čítá jedno až dvě procenta a přes 90 procent spolknou provize prostředníků,“ napsali američtí antropologové Tommy Livoti a Katie Paulová, kteří zkoumají nezákonný obchod s památkami a starožitnostmi, pro server Conflict Antiquities. „Buď tedy IS disponuje neuvěřitelným množstvím památek za miliardy dolarů, nebo je sám v řetězci prostředníků podstatně výše, než jsme dosud tušili,“ dodávají.

Podle listu The Guardian dokonce IS prodává lupičům třetích stran „licence“ – jen požaduje relativně vysokou provizi ve výši 30 až 50 procent. K tomu je třeba připočíst tučné jednorázové úlovky, jako je například státní banka v iráckém Mosulu, jež padla ozbrojencům IS do rukou spolu s celým městem. To vyneslo teroristům možná miliardy dolarů. To vše jsou důvody, proč na Islámský stát neplatí strategie sankcí, jimiž Západ v čele s USA obvykle chce ochromit financování svých protivníků, jako se to celkem dařilo v případě al-Káidy. Zpřísněný dohled nad bankovními operacemi zasahuje pouze tu část financování, která jde po ose bohatý muslimský dárce – banka (nejčastěji kuvajtská) – sankcionovaný příjemce. Šéfové IS s tím zjevně počítají a na tuto linii nespoléhají. Západ v nich má sofistikovanějšího protivníka, než by se podle videozáznamů s uřezanými hlavami amerických novinářů mohlo zdát.

Islámský stát v číslech
10 procent požaduje IS z každého výběru z banky v Mosulu, který od června kontroluje

25 až 60 dolarů utrží z barelu irácké ropy

100 dolarů měsíčně je nejběžnější výše výpalného, jež požaduje IS po drobných obchodnících v Iráku

150 dolarů činí denní gáže nových rekrutů IS

250 těžebních věží v pěti ropných polích na severu Iráku

25 tisíc barelů ropy denně těží IS v Iráku (Kurdistán)

80 tisíc barelů ropy denně těží IS v Sýrii (Rakka)

1,2 až 1,8 mil. dolarů denně získá prodejem ropy jen z Iráku

18 milionů dolarů měla údajně zaplatit Francie za čtyři svá rukojmí (Paříž to popírá)

36 milionů dolarů získal IS prodejem syrských kulturních (především archeologických) památek

429 milionů dolarů získal IS, když se zmocnil banky v Mosulu

100 až 200 mil. dolarů má podle odhadů NATO činit letošní „čistý zisk“ IS

2 miliardy dolarů získal IS během posledních dvou let

Čtěte také:

Islamisté postupují v ofenzivě v Sýrii, střely zasáhly i Turecko

Jak bojovníci za islám k bohatství přišli? Pomohli kuvajtští bankéři

Nejbohatší teroristé na světě? ISIS si plní kapsy penězi z ropy a výpalného

OSN obvinila radikály i armádu v Iráku ze zločinů na civilistech

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče