Analýza: Druhý pilíř a OSVČ. Kdy se vyplatí důchodové spoření?

12. května 2013, 15:37 - Ondřej Tůma, Peníze.cz
12. května 2013, 15:37

Přečtěte si, co musí osoba samostatně výdělečně činná při vstupu do druhého pilíře vyřídit. Jak se mění její povinné odvody správě sociálního zabezpečení. A kdy je pro ni důchodové spoření výhodné.

Do druhého pilíře důchodového systému můžou vstupovat i osoby samostatně výdělečně činné. Také pro ně platí, že si do důchodového spoření, jak se finanční produkt druhého pilíře nazývá, vyvádí tři procenta z povinného odvodu na důchodové pojištění, které by jinak mířily správě sociálního zabezpečení, a další dvě procenta přidávají ze svého. Na rozdíl od zaměstnanců, kterým platby do druhého pilíře odvádí zaměstnavatel, si ale musí osoba samostatně výdělečně činná vyřídit veškeré papírování sama. V dnešním článku se proto budeme zabývat především tím, co vstup do druhého pilíře pro OSVČ v praxi znamená, jak se tímto krokem mění povinné platby správě sociálního zabezpečení, jakým úřadům a kdy je potřeba vstup do druhého pilíře nahlásit a kterým podnikatelům se vlastně tento způsob zajištění na stáří vyplatí.

Platba správě sociálního zabezpečení se sníží

OSVČ standardně odvádí správě sociálního zabezpečení pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 procenta z vyměřovacího základu, který činí 50 % daňového základu. Pokud se však rozhodne vstoupit do druhého pilíře a uzavřít s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření, sníží tento odvod na 26,2 procenta. Dalších pět procent ale musí přes finanční úřad posílat do druhého pilíře. Pojistné na důchodové pojištění se tak OSVČ sice celkově zvýší na 31,2 procenta, z toho však pět procent míří na její soukromý účet u penzijní společnosti.

V praxi to tedy znamená, že minimální měsíční záloha na důchodové pojištění, která je v tuto chvíli 1 890 Kč, se OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost sníží na 1696 Kč. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak bude platit minimální měsíční záloha 679 Kč místo původních 756 Kč. OSVČ, která platí vyšší zálohy, si musí výši měsíčního odvodu vypočítat sama – jak už bylo řečeno, jde o 26,2 procenta vyměřovacího základu, který je rozpočítán mezi měsíce v roce, kdy byla vykonávána samostatně výdělečná činnost.

Nižší zálohy se platí od měsíce, kdy nabyla smlouva o důchodovém spoření platnosti. Platby přitom míří na stejné místo a stejný účet, jako tomu bylo doposud. Jen je potřeba správě sociálního zabezpečení účast ve druhém pilíři nahlásit a doručit kopii potvrzení o registraci, které vám pošle Centrální registr smluv.

Pět procent jde přes finanční úřad

Registraci smluv o důchodovém spoření ve druhém pilíři má na starosti Specializovaný finanční úřad, který spravuje Centrální registr smluv. Výběrem pojistného do druhého pilíře (5 % z vyměřovacího základu) jsou tak pověřeny jednotlivé finanční úřady, přes které peníze míří do penzijních společností. OSVČ neposílá peníze do druhého pilíře každý měsíc, ale pouze jednou ročně. A to v době, kdy podává daňové přiznání, jehož součástí bude i takzvané pojistné přiznání. Až v tuto chvíli budete mít totiž oficiálně vypočtenou částku, která se rovná požadovaným pěti procentům z vyměřovacího základu. Peníze do druhého pilíře tak OSVČ platí ve stejné době jako daň z příjmu, tedy koncem března. Pokud využívá služeb daňového poradce, posouvá se jí deadline až na konec června. „Čísla účtů, kam mohou OSVČ pojistné platit, jsou zveřejněna na webových stránkách Finanční správy v záložce Placení daní a odrážce Jak správně zaplatit daň,“ vysvětluje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová.

Druhou možností, jak poslat peníze do druhého pilíře, je platba pojistného před datem splatnosti. Peníze tak můžete na finanční úřad poslat s předstihem, i když ještě nevíte, kolik je oněch požadovaných pět procent. Maximálně však tímto způsobem jde odeslat sto tisíc korun. Případný přeplatek se použije na snížení budoucí platební povinnosti. Takže pozor, peníze se zpětně nevrací. Možnost předčasné platby ocení především ti, kteří nechtějí mít v době daňového přiznání další výdaje. Zajímavé je to ale i z jiného hlediska. OSVČ tím totiž může dosáhnout výrazně vyššího zhodnocení. „Uhrazená částka (do limitu 100 000 Kč) bude finančním úřadem bez ohledu na termín splatnosti převedena na příslušný účet důchodového spoření vybrané penzijní společnosti. Poplatníkům, kteří provedou úhradu v předstihu, je tak umožněno, aby jimi zaslané prostředky byly dříve zhodnoceny v rámci důchodového spoření,“ vysvětluje Petra Homolová z Generálního finančního ředitelství.

Dokončení čtěte na Peníze.cz


Čtěte také:

láda podpoří penzijní reformu kampaní za dvacet milionů

Jiří Rusnok: Druhý pilíř penzijní reformy nese příliš rizik

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče