Analytici: Sjednocená DPH zvýší inflaci

21. ledna 2011, 17:07 - ČTK
21. ledna 2011, 17:07

Případné sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na 19 procentech podle analytiků oslovených ČTK zvýší inflaci o více než dva procentní body.

Foto: Miloslav Hamřík

Zvýšení cen se podle ekonomů projeví především ve zvýšení cen potravin a dočasně i v nižších reálných příjmech domácností. Jednotnou sazbu přitom analytici z čistě ekonomického hlediska vítají s tím, že celý systém bude jednodušší a průhlednější.

V posledních měsících se meziroční inflace pohybovala kolem dvou procent. V současnosti je základní sazba DPH ve výši 20 procent a snížená, do které spadají například léky nebo základní potraviny, činí 10 procent.

O sjednocení sazeb DPH na 19 procentech uvažuje nynější vláda Petra Nečase kvůli pokrytí nákladů na důchodovou reformu. Dodatečné příjmy rozpočtu z těchto změn odhadované analytiky na 50 až 60 miliard korun by byly využity na nahrazení výpadku příjmů ze sociálního pojištění. Podle některých předběžných návrhů by totiž měli lidé odvádět povinně část sociálního pojištění do penzijních fondů.

Sjednocení DPH se promítne především v cenách potravin. Týkat se může i léků, ale zde existuje prostor pro minimalizaci dopadu změny daně. Inflace by se v důsledku sjednocení sazeb mohla zvýšit o více než dva procentní body,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Díky valorizaci penzí by se opatření podle něj důchodců nedotklo. Zaměstnanci ovšem podle něj automaticky s růstem platů počítat nemohou. “Reálná mzda by v průměru nejspíše v daném roce poklesla,“ dodal.

Pokud by se změny DPH plně promítly do cen, zvýšilo by to podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška cenovou hladinu jednorázově o 2,2 procentního bodu. “Jako ekonom sjednocení sazeb DPH podporuji. Zjednoduší systém, odstraní možnosti daňové arbitráže u výrobků pro stavebnictví a v žádoucím směru změní proporci mezi nepřímými a přímými daněmi,“ uvedl. Změna zároveň podle něj ovšem krátkodobě negativně ovlivní disponibilní příjmy domácností, a to i když budou kompenzace ze strany státu. “Je třeba tedy v roce zavedení změny počítat i s oslabením růstu soukromé spotřeby, a potažmo HDP, o několik desetin procentního bodu,“ dodal.

Položky, které jsou v současné době zdaněné sníženou sazbou DPH, zabírají přitom podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské v průměru o něco více než jednu čtvrtinu výdajů domácností. “Čistě hypoteticky, kdyby výrobci promítli zvýšení snížené sazby DPH, tak by to zvedlo inflaci o zhruba 2,6 až tři procentní body,“ uvedla. Ve skutečnosti je prý ovšem podle analytika Komerční banky Jiřího Škopa plný přesun změn DPH do spotřebitelských cen nepravděpodobný. “Prodejci nepřesunou plně vyšší DPH na spotřebitele a částečně si ukrojí ze svých marží. V případě poklesu základní sazby DPH si naopak marže zvýší,“ uvedl.

Zavedení jedné sazby 19 procent by podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zvýšilo daňové příjmy veřejných rozpočtů o 50 až 60 miliard korun a inflaci by stoupla dokonce o tři procentní body. “Sjednocením DPH na jedné sazbě 19 procent či podobně vysoké dojde k posílení významu DPH v daňovém systému. Výhodou DPH je fakt, že její inkaso bývá méně citlivé na vývoj ekonomiky než daně z mezd či daň z firemních zisků,“ uvedl.

V Evropské unii přitom používá jednu sazbu DPH podle Marka pouze Dánsko, ostatní země mají dvě či tři sazby. “Dánsko by z asociální hospodářské politiky obvinil málokdo, a přesto má jedinou sazbu DPH a dokonce na úrovni 25 procent,“ upozornil. Zároveň dodal, že existence více sazeb vytváří prostor pro neopodstatněné zvýhodnění či dokonce lobby některých oborů získat výhodu snížené sazby, čímž podle něho dochází ke zbytečnému pokřivení podnikatelských podmínek.

Podle dnešních informací z tisku by případné zvýšení cen plynoucí ze změn u DPH měl stát kompenzovat novými sociálními dávkami, jednorázovým zvýšením starobních důchodů a u rodin s dětmi novými slevami na sociálním pojištěním nebo na dani.

V Evropské unii umožňuje legislativa pro daň z přidané hodnoty (DPH) členským zemím jednu standardní sazbu, která ovšem musí být minimálně 15procentní, a maximálně dvě snížené sazby, které však nesmí být nižší než pět procent a které lze aplikovat jen na vymezené druhy zboží a služeb.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče