Americký byznys

11. února 2010, 11:41 - Mgr. Pavel Pokorný
11. února 2010, 11:41

Deklarovaný boj proti drogám asi ve Washingtonu chápou trochu jinak

USA jsou vůdčí silou v boji proti pašování narkotik a praní špinavých peněz. Tento obraz neposkvrněné čistoty důsledně šíří washingtonská administrativa prostřednictvím spřátelených masových médií. Pravda je však zřejmě zcela opačná. Americké banky vyvinuly důmyslná opatření, jak se dostat k nezákonným finančním zdrojům a jak tyto zdroje legitimizovat. Kongres se mnoho let marně snaží s těmito praktikami bojovat. Vedl spoustu zbytečných slyšení, přijal několik neúčinných zákonů, ale špinavé peníze se v USA vesele perou dál. Proč? Jde o natolik velký byznys, že stát ani banky nemají nejmenší snahu s ním přestat.
Analýzy, jež na to poukazují a byly donedávna opomíjené, podpořil na konci loňského roku výkonný ředitel úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) António Maria Costa. Dokonce natvrdo prohlásil, že „během ekonomické krize udržely finanční systém při životě peníze z drog v hodnotě miliard dolarů“. Globální byznys s drogami vykazuje zisky okolo 352 miliard dolarů ročně. A většinu absorboval ekonomický systém, protože – jak říká Costa – šlo o jeden z mála „likvidních investičních kapitálů“, který byl v roce 2008 k dispozici. Je nutné se ptát: Kde se nachází pupek finančního světa a sídlí největší banky?
Menší část mamutího drogového kšeftu, dle UNODC asi v hodnotě 65 miliard dolarů, tvoří obchod s opiem, proti němuž Američané také údajně ze všech sil bojují. Jeho centrum je v Afghánistánu, v němž USA se spojenci v prvním plánu prohrávají válku s Tálibánem, ve druhém pak řeší problém jménem opium. Nebo je to naopak? Znalci tvrdí, že ovládnutí obchodu s opiem je v Afghánistánu klíčem ke všemu. A zdá se, že toto pochopili i ve Washingtonu. I když trochu jinak než jako deklarovaný boj proti drogám.
Hned po začátku operace Trvalá svoboda na podzim 2001 přitom měly USA a Velká Británie ideální příležitost s opiem v Afghánistánu skoncovat. Produkce drogy tehdy klesla na pouhých 185 tun – projevil se zákaz pěstování ze strany Tálibánu – oproti 3276 tunám v roce 2000. A farmáři na polích mohli plynule přejít ke kultivaci jiných plodin. Neudělali to. Naopak, produkce opia se zvyšovala až do roku 2007, kdy dosáhla rekordních 8200 tun.
Američané se vymlouvají, že kdyby po kruté zimě 2001 až 2002 proti pěstitelům opia zasáhli, ekonomika země, závislá na exportu drog, by se zhroutila a část obyvatel zemřela hlady.
Spíše se však vnucuje myšlenka, že vůbec neměli v úmyslu obchod s opiem rušit. Přece nezničí natolik výhodný byznys. Třeba zrovna jejich kolegové Britové, jejichž zavlažovací systémy dodnes v Afghánistánu fungují a zásobují vodou maková políčka stejně jako v minulosti, by mohli vyprávět. Koneckonců i Američané mají historické zkušenosti z Vietnamu či Laosu, jak ovládnout místní drogovou sít a profitovat z ní.
Asi už pak nepřekvapí prohlášení generála Chudajdada – donedávna afghánského ministra pro boj proti obchodu s drogami – v íránské televizi, že zahraniční jednotky vydělávají na drogové produkci v Afghánistánu. Generál vysvětlil, že většina drog je uskladněna ve dvou provinciích, které ovládají americké, britské a kanadské jednotky. A ty mají podíl na zisku. Servítky si vůbec nebere jeden ze sovětských velitelů ve válce v Afghánistánu – generál Machmut Garejev. Ten v interview pro RussiaToday loni v srpnu řekl, že Američané mají každoročně z pašování drog z Afghánistánu zisk 50 miliard dolarů, jímž pokrývají náklady na válečný konflikt v zemi. A že se opium dopravuje ve vojenských letadlech přímo do USA, což prý Američané připouštějí! V podobném duchu mluví například i bývalý šéf pákistánské vojenské rozvědky Hamíd Gul. Ten označuje bratra afghánského prezidenta za největšího drogového bosse v Afghánistánu. Ahmad Valí Karzáí byl přitom osm let na výplatní listině USA jako agent CIA. To je prokázaný fakt!
Vymýšlejí si Chudajdad, Garejev i Gul? Zdají se být nevěrohodní? Možná. Nezapomínejme však, že ekonomická krize dosud neskončila a USA potřebují finanční zdroje jako sůl. Barack Obama to ví.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče