Americký býk a nebohá Evropa

01. prosince 2003, 00:00 - Martin Schmarz
01. prosince 2003, 00:00

Dvě z nejdůležitějších ekonomických čísel současnosti: USA 8,2, Evropa 0,3. Jde o aktuální růst ekonomiky v procentech. To je příliš spektakulární rozdíl na to, aby jej bylo možné odbýt odkazem na ekonomický cyklus. Byť tak vysoký růst USA neudrží, dlouhodobě Evropě utíkají víc a víc.

NA TAPETĚ

V padesátých létech bylo v komunistickém táboře populární heslo „dohnat a předehnat“ Ameriku. Lidem ve svobodné části Evropy se to dokonce dařilo. Zatímco v roce 1950 byl průměrný evropský produkt na hlavu polovinou amerického, v roce 1990 se vyšvihl na čtyři pětiny. Jenomže pak se se zpožděním projevily dopady neustále rostoucích daní a vládních regulací. V současné době je ekonomika eurozóny na 65 procentech výkonu Spojených států a dále se propadá. Není to žádné překvapení. USA zažívají po Reaganově éře již druhou masivní vlnu daňových úlev za dvě dekády. Zato EU kráčí s drobnými zakolísáními za neslavným cílem - ke zdanění ve výši padesáti procent hrubého domácího produktu. A když už dojde na pokus omezit drastické přerozdělování, velké státy jako Německo a Francie to ignorují a vybojují si pro své deficitní financování politický pardon. Evropa zatím pochopila, byť neuvedla do praxe, že je třeba omezit sociální výdaje. Snížení daní je pro zdraví ekonomiky ještě důležitější. Tahle myšlenka to však má na starém kontinentu hodně těžké. Levice do omrzení opakuje, že snižování daní a uvolňování regulací je doktrínou pravicových primitivů, kteří liberalizmem zastírají nedostatek invence. Ta socialistickým snílkům opravdu nechybí - většinou jsou však nuceni využívat ji k novým a novým obhajobám vlastních hospodářských neúspěchů. Analytici potvrzují to, co levičáci už dopředu nechtěli slyšet. Za explozivním růstem USA je snížení daní. K ještě větší hrůze socialistických teoretiků zejména daňové úlevy pro bohaté. Spotřeba domácností sice k růstu HDP také přispěla, ale nejdůležitějším se ukázal nárůst firemních investic. Evropa se zatím snaží zachovávat hrdou tvář a nechce se silnějšímu americkému býku poddat. Pokud ale nechce pyšná princezna skončit jako popelka, bude se muset nechat „unést“ silou božského ideálu americké svobody. To je ta pravá esence, která jí chybí kúspěchu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče