Alternativní paliva se skloňují ve všech pádech

03. října 2005, 00:00 - VÍT SMRČKA
03. října 2005, 00:00

VLADIMÍR MATĚJOVSKÝ: Takzvané LPG se nedá považovat za alternativu k benzinu. Cesta možná půjde jiným směrem -v roce 2020 by mělo deset procent vozidel jezdit na zemní plyn. Tvrdí to alespoň odborník na pohonné hmoty Vladimír Matějovský.

VLADIMÍR MATĚJOVSKÝ: Takzvané LPG se nedá považovat za alternativu k benzinu. Cesta možná půjde jiným směrem -v roce 2020 by mělo deset procent vozidel jezdit na zemní plyn. Tvrdí to alespoň odborník na pohonné hmoty Vladimír Matějovský. * Řekl jste mi, že uvažujete o předělání vašeho auta na zemní plyn. Co vás k tomu vede?

Je to především z důvodů provozních nákladů. Vycházejí proti benzinu, vyjádřeno v energetických hodnotách, na polovinu. Záporem je, že v České republice zatím neexistuje síť čerpacích stanic na zemní plyn. Shodou okolností ale mám takovou stanici poblíž na Praze 10. Dalším důvodem je, že hodně publikuji a přednáším a nechci přednášet o něčem, co mi neprošlo rukama. Neplánuji nové auto na plyn, protože nová auta si nekupuji, nemohu je sám opravovat, a to mě nebaví.

* Jezdil jste také na LPG? Pokud se na alternativní palivo předělává vozidlo, které na to nebylo konstruované, vždy zůstává otazník, zda bude provoz stejně dobrý. Já jsem si odzkoušel LPG na jednom autě a byl jsem s tím spokojen. LPG je vlastně benzin, lehká frakce při zpracování ropy, kde převažují těkavé uhlovodíky se třemi a čtyřmi uhlíky. Proto také není považován za alternativní palivo k ropným produktům. * Jaká je nynější situace kolem alternativních paliv? Alternativní paliva se nyní celosvětově skloňují ve všech pádech. Rozvoj jejich používání pro silniční motorová vozidla je předmětem intenzivního zájmu v globálním měřítku z důvodů ekologických, ekonomických i politických. Vlády většiny zemí přijaly nebo připravují velkorysé programy zavádění alternativních paliv, výjimkou není ani Česká republika. Celosvětově je situace v oblasti automobilových paliv charakteristická tím, že v příštích 20 až 30 letech se očekává snižování produkce ropy. Proto se v Unii ještě zvýší závislost na importu ropy od členů OPEC, se všemi ekonomickými a politickými důsledky, vyplývajícími z nestability dodávek a jejich cen. Zaváděním alternativních paliv lze zmírnit tyto negativní dopady. Současně je to jedna z cest ke snižování nebo potlačení dalšího růstu emisí skleníkových plynů. * Jak jsou na tom motoristé v Česku?

Podle posledních údajů používá LPG v České republice přibližně 250 tisíc vozidel, zpravidla přestavěných z původního benzinového pohonu, a přibližně 100 autobusů. Jeho předností je poměrně hustá síť čerpacích stanic. Očekává se prudký rozvoj používání zemního plynu v dopravě, v roce 2020 by mělo jezdit na zemní plyn 10 procent vozidel, ale s rychlejším náběhem až kolem roku 2010, kdy budou vybudovány distribuční a dopravní sítě. Počet plnicích stanic je zatím velmi malý a nedá se mluvit o síti, protože většina z nich je neveřejných. Zemní plyn je fosilní palivo, stejně jako uhlovodíky z ropy, ale obsahuje asi o 10 procent méně uhlíku a více vodíku než benzin a nafta, proto při jeho spalování vzniká méně oxidu uhličitého. Přitom má větší výhřevnost a velké oktanové číslo, dovolující zvýšit účinnost motoru. Výsledkem pak může být až o 20 procent méně emisí oxidu uhličitého ve srovnání s benzinem.

* Hodně se také nyní uvažuje o biopalivech nebo vodíku.

Biopaliva by byla skutečnými alternativními palivy a zcela obnovitelnými zdroji energie, pokud by pro zemědělskou produkci a zpracovatelské technologie nebyla spotřebována žádná energie z fosilních paliv. V praxi je to však neproveditelné, takže výsledný efekt pro životní prostředí není nikdy stoprocentní a dokonce může být jen velice malý. Podle státního programu má být po roce 2007 vyráběno a spotřebováno ročně 200 tisíc tun MEŘO (metylesterů řepkového oleje), jinak řečeno bionafty a dva miliony hektolitrů bezvodého kvasného lihu. Budou se přimíchávat do benzinu a do nafty, kde je podle stávajících norem možné uplatnit až pět procent lihu, respektive metylesterů. Vodík je velice perspektivní a čisté palivo, při jeho spalování nevznikají emise oxidu uhličitého ani uhlovodíků, při použití v palivových článcích odpadají i emise oxidů dusíku. Vodík se ale na zemi volně nevyskytuje, musí se vyrábět a zatím není ani jeho distribuční síť. Budeme si na jeho větší použití ještě muset počkat, stejně například jako na elektromobily.

VLADIMÍR MATĚJOVSKÝ

V roce 1958 absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Nastoupil do Benziny, kde působil až do roku 1997. Je uznávaným odborníkem v oblasti paliv a maziv. V 90. letech byl odborným ředitelem ve společnosti Benzina a později členem vedení Ústavu paliv a maziv, nyní zde působí jako poradce. Má za sebou bohatou publikační a přednáškovu činnost, napsal knihu „Automobilová paliva“. Neustále přichází s novými podněty ve svém oboru, v minulých dnech například obdržel autorské osvědčení od Úřadu průmyslového vlastnictví na Zařízení pro ověřování stavu oleje v mazací soustavě zážehového motoru.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče