Alternativní CzechInvest

11. října 2007, 19:33 - Karel Zaoral
11. října 2007, 19:33

Soukromá společnost láká investory do Česka

Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. A platí to i pro investice. Státní CzechInvest oslovuje zahraniční investory a nabízí jim pozemky v průmyslových zónách, kde mohou „rozjet“ byznys. Tato činnost přijde státní rozpočet na nemalé náklady. Ani sám Czechinvest neví, jak vysoké jsou. „Slyšel jsem už čísla dvě stě tisíc korun, čtyři sta tisíc, dokonce i jeden a půl milionu, vynaložených na jedno vytvořené pracovní místo. Záleží na tom, zda se započítají i pobídky,“ říká šéf agentury Roman Čermák. „Celkem jsme vytvořili přes dvanáct tisíc míst a náš zisk z nich dosáhl úrovně 400 milionů,“ kontruje Petr Kupf, předseda představenstva společnosti Investorsko inženýrská. Firma vyvíjí pro podporu podnikání podobnou škálu aktivit - láká investory do průmyslových zón, proti CzechInvestu však přidává ještě služby navíc. Kupf říká: „Orientujeme se hlavně na developerství. Agenturní stránka věci je až druhá v pořadí. Proto můžeme nabídnout investorům více služeb než státní agentura a proto také můžeme na naší činnosti zajímavě profitovat.“ Zajímá vás kolik?

Cenu vynahradí služby.

Činnost Investorsko inženýrské (zkráceně II), v níž pracovalo v loňském roce 31 lidí, spočívá ve vyhledání a výkupu vhodných pozemků, v jejich úpravě, zasíťování, vybudování infrastruktury a následném prodeji investorovi. Tedy v tom, co většinou provádí ve spolupráci s CzechInvestem stát nebo místní samospráva. „Objevili jsme v tomto oboru potenciál zvýšení ekonomické efektivity. Nakonec se ukázalo, že jsme měli pravdu. Daří se nám vytvářet zisk, přestože nedokážeme nabízet zainvestované pozemky za symbolickou cenu. Naopak se snažíme držet v konkurenceschopných cenách a snažíme se nabízením širších služeb spojených s realizací investic umenšit nevýhodu tržní ceny pozemků,“ tvrdí Kupf. Nižší cenu, kterou může požadovat za pozemky obec, prý II vyvažuje rychlostí a flexibilitou jednání s investory. „Nemusíme také postupovat například dle zákona o obcích, který zastupitelstvům při nakládání s majetkem často svazuje ruce. Většina našich jednání s investory tak vedou přímočaře k cíli. Zastupitelstva na druhé straně často politikaří, opozice mívají tendence chtít ceny pozemků navyšovat a jednání s investory se vlečou,“ doplňuje Kupf.

A rychlost rozhoduje.

Jenže firma, která se rozhodla postavit novou výrobní kapacitu, svůj záměr potřebuje pružně řešit. Bez zdržování. „Tedy koupit pozemek, postavit halu a začít umořovat investici,“ tvrdí Kupf. Jenže pouhá změna územního plánu často trvá i déle než rok a výsledek není jistý stejně jako třeba výsledky procesu EIA (hodnocení vlivu investice na životní prostředí - pozn. redakce) nebo vydání stavebního povolení. „Proto tyto činnosti provádíme v předstihu v rámci přípravy průmyslové zóny a následně během vyjednávání s investorem. Ten pak míří do lokality, která je již legislativně připravená. To stát a samospráva příliš dobře 'neumí'. A to je také důvod, proč investoři akceptují tržní ceny pozemků. Ušetří totiž minimálně několik měsíců - v některých případech i let -, po které už mohou investici umořovat,“ argumentuje Kupf. S tím souhlasí i manažer Libor Šteffek z Toyota Tsusho Europe. „Umístění části firmy do soukromé zóny v Liberci sice především podmiňovala blízkost obchodních partnerů, konkrétně společnosti Denso, ale v druhém sledu se projevila i rychlost jednání se soukromým subjektem, kdy šlo o řádově týdny. Máme kapacity i ve státních zónách, takže můžeme srovnávat. U státní zóny do jednání vstupuje vícero subjektů, takže v konkrétním případě v Kolíně se jednání o našem vstupu vedla přes rok,“ tvrdí Šteffek.

Konkurence? Ale kdeže.

Vztahy CzechInvestu s firmou II jsou dle Kupfa poněkud rozkolísané. „V době, kdy agentuře šéfoval Martin Jahn, bylo vše bez problémů. Poté už investoři cítili určitý chlad třeba při vyjednávání pobídek, na které je ale zákonný nárok. Naše efektivita se asi někomu moc nelíbila,“ vypráví Kupf. Současný šéf státní agentury Roman Čermák v aktivitách Investorsko inženýrské konkurenci nevnímá. „Nám jde o kvalitní investory, u nichž je záruka dlouhodobého působení na českém území. Nevím ale, do jaké míry je toto schopna soukromá firma garantovat. To ukáže jen čas,“ říká Čermák. Ani jeden nechce příliš komentovat vzájemné vztahy v minulosti, které jsou pro nedávno jmenovaného ředitele CzechInvestu z logických příčin neprůhledné. „My k naší práci CzechInvest příliš nepotřebujeme, ale přesto s agenturou chceme spolupracovat. A to i v budoucnosti,“ uvádí Petr Kupf.

Přínos městům.

Města, kde II působí, si však přínosy firemní činnosti uvědomují - a cení více než stát. „S Investorsko inženýrskou spolupracujeme dlouho a dobře. Jsou za nimi výsledky. Díky jejich péči vznikají pracovní místa, i když třeba ne vždy obsazená místními lidmi. Mají - jak se často říká - dobrý tah na branku,“ tvrdí Lubor Franců, pracovník územního plánování města Liberec. Právě tam firma vybudovala dvě průmyslové zóny, jež po naplnění vytvoří sedm a půl tisíce nových míst, a účastní se obecně prospěšných projektů, jako jsou třeba Centrum vzdělanosti Libereckého kraje nebo Regiotram Nisa, což je projekt kolejového propojení německého Zittau, Liberce, Harrachova a polské Jelenie Góry.

Průmyslová pětka.

Investorsko inženýrská prozatím vybudovala pět průmyslových zón, dvě v Liberci, jednu v Kutné Hoře, ve Stráži pod Ralskem a v Krupce na Teplicku. „Poslední jmenovaná se rozsahem a významem řadí k největším v ČR. Pro region s osmnáctiprocentní nezaměstnaností má tato zóna existenční charakter,“ tvrdí Kupf. Přitom firma sází na ještě větší projekty, hlavně díky stále rostoucímu zájmu zahraničních investorů o Česko.
Prý lze také vypozorovat výraznou změnu jejich skladby. „Začínají převažovat investice do činností s vysokou přidanou hodnotou - včetně vývoje a výzkumu. Útlum je možné registrovat u montážních aktivit, čemuž asi pomáhá i novela zákona o investičních pobídkách,“ říká Kupf, který dále uvádí, že ČR má z hlediska investic stále velký potenciál. Investorsko inženýrská se pod Kupfovým vedením prý bude nadále věnovat přípravě zón pro investory strategických rozměrů. Kupf má smělé plány: „Rádi bychom vytvořili zónu o ploše kolem sta hektarů a přilákali opravdu silného, velkého investora, který svým významem ovlivní celou zemi podobně jako například investice Foxconnu nebo Hyundaie.“

Práce pro 16 000 lidí Kolik míst nabízejí soukromé průmyslové zóny Investorsko inženýrské:
PZ Kutná Hora - 6500
Liberec Jih - 5000
OPZ Liberec Sever - 2500
PZ Krupka - 1500
Stráž pod Ralskem - 500
Celkem 15 000
Zisk společnosti z investic: 400 milionu Kč
Pramen: Investorsko inženýrská

Rozdíl mezi efektivitou developerské činnosti státu a privátního kapitálu Soukromá průmyslové zóny
Pozemky: výkup z vlastních zdrojů, a to často i od obcí nebo Pozemkového fondu (příjem pro stát), pozemky se ziskem prodány investorům, zisk zdaněn (příjem pro stát a kladný dopad na státní rozpočet)
Infrastruktura: budována z vlastních zdrojů

Státní průmyslové zóny
Pozemky: Stát vykupuje ze státních peněz, následně prodává investorům, ale obvykle za symbolické ceny (záporný dopad na státní rozpočet)
Infrastruktura: budována ze státních peněz
Pramen: Investorsko inženýrská, CzechInvest

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče