Algoritmus chaosu

23. listopadu 2007, 11:40 - Čestmír Klos
23. listopadu 2007, 11:40

Nové smlouvy v zajetí dumpingu a průtahů antimonopolního úřadu

Dění kolem výběrových řízení Lesů ČR v lecčems připomíná televizní špionážní seriál. Mnohé z toho, co by se slušelo zveřejnit a probírat za široké účasti zainteresované veřejnosti, management státního podniku přísně utajuje. Kdekdo kdekoho podezírá z nekalostí. A do toho všeho přišla televizní aféra s údajnými odhalenými odposlechy a především tajnou elektronickou kontrolou zaměstnanců generálního ředitelství prostřednictvím sítě natažené do osobních počítačů. Síť, která deklasuje svobodné zaměstnance státního podniku na „agenty cizích lesnických rozvědek“, však neodhalili žádní zpravodajci, nýbrž místní odboráři.
Zastupující generální ředitel Vladimír Dolejský přispěchal s ujištěním, že se žádné monitorování zaměstnanců neprokázalo. Nicméně existence sítě potvrzena byla a Dolejský se musel zavázat, že ji dá demontovat. Zdalipak se nějaká finanční kontrola státního podniku bude zajímat, kolik síť stála a kolik bude stát její likvidace? A kdo by to měl dostat k úhradě?
Síť na špiony byla zřízena za bývalého generálního ředitele Jiřího Holického, který to nepopírá. A jeho člověk, dnes už též odvolaný šéf informatiků Martin Jiránek, hodnotí úspěšnost působení „Velkého bratra“ v ústředí Lesů ČR opačně než Dolejský - s hrdostí, že jeho prostřednictvím byli údajně odhaleni dva zaměstnanci zneužívající podniková data.
Jako hrob mlčí členové tří pětičlenných výběrových komisí v tendru lesnických zakázek. Přitom právě oni by měli v zájmu své profesní cti usilovat o zveřejnění kritérií, na jejichž základě odřezávali ze seznamu nabídek dumpingové ceny. Objevily se totiž případy, kdy mezi zavrženou a uznanou nabídkou za desítky milionů byl shledán rozdíl pouhých 300 tisíc korun. Přitom pro jednu územní jednotku je těch tři sta tisíc dumping, pro jinou rozdíl několika milionů však nikoli. Tak si má pozorovatel představovat spravedlivé výběrové řízení?
Chybí uznaný, předem dohodnutý algoritmus, na jehož základě by se spočítalo, co lze a co už nelze považovat za dumping. A který by sjednotil kritéria v komisích, jež kvůli úpisu každého člena k mlčenlivosti nekomunikují prý ani mezi sebou. To jsou ovšem doširoka otevřené brány pro lobbing, uplatňování lokálních zájmů a kdovíčeho ještě. Neprůkazná rozhodnutí, která nemusí nikdo vysvětlovat, nemohou být základem spravedlivého systému, ani kdyby v porotě byli všichni svatí. Při obecném nedostatku svatých jsme tedy opět svědky netransparentního procesu v režii lesních úředníků.
Z počtu 2557 nabídek jich bylo vyřazeno sto třicet. Na 61 z nich se vztahuje stažení kvůli dumpingu. Než tak bylo rozhodnuto, dostali zájemci šanci nabídku nízké ceny zdůvodnit. Ani po této selekci není jistota, že výběr jde správným směrem. „Při ceně jako jediném kritériu vyhrály i firmy bez historie,“ trefně vystihuje předseda Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství Miloš Balák. Tyto společnosti, které někde ve městě vlastní jen psací stůl a počítač, nejsou zrovna zárukou úspěšného zvládnutí těžby. Hloupě vyhlášený tendr umožnil, aby „jednomužné“ firmy svou nabídkou podlezly zkušené společnosti. Kdyby podmínkou přihlášky bylo alespoň složení jistiny, každý by si pak rozmyslel plácnout nereálně nízkou cenu, protože eventuální krach by tu jejich jistinu ohrozil.
Ještě před pár měsíci by bylo rozumné nepovedené řízení zrušit a vyhlásit nové. Jenže ministerstvo zemědělství i Lesy ČR narcisisticky promarnily čas šlechtěním svého nepovedeného lesního managementu. Teď už si snad všichni přejí, aby se konečně začalo pracovat podle nových smluv, byť cesta může být lemována krachujícími dumpingovými kaskadéry.
Narazil i pokus o nový model prodeje dřeva zpracovatelům. Lesy ČR musely změnit obchodní politiku, aby se rámcové smlouvy s odběrateli konečně přiblížily podpisu. Kdo však bude to předem prodané dřevo těžit, je zcela neznámé. Podpisy smluv na lesnické práce váznou na nevyřízených podnětech antimonopolnímu úřadu, které lesnické společnosti podaly v okamžiku vyhlášení nepovedeného tendru. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si dává na čas. Smluvní kolotoč se tím vrací do výchozího bodu a těžit se nejspíše znovu začne podle starých smluv.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče