Alfredo Häberli

19. května 2010, 15:33 - Kateřina Menzelová
19. května 2010, 15:33

Nápady z dětského pokoje

Jídelní servis Origo pro finskou značku Iittala navrhl designér Alfredo Häberli před deseti lety. Téměř přes noc se stal po celé Skandinávii hvězdou. „Jednou z nejúžasnějších věcí pro mě je, když jdu ve Stockholmu nebo v Helsinkách po ulici a lidé mě poznávají právě díky Origu. Často mi také děkují. Každý den pijí víno nebo kávu z nádobí, které jsem navrhl. To mě těší,“ říká Häberli. „Je to, jako bych dostal Oscara za design.“

Jen se nepřehřát Häberli (46) pochází z Argentiny, až do třinácti let žil v Buenos Aires. Poté se celá rodina přestěhovala do Švýcarska, kde vystudoval technické kreslení a průmyslový design. První zkušenosti získal u americké pobočky Siemensu a u německé značky Roericht. V roce 2000 založil vlastní designérskou firmu. Curyšské studio charakterizuje nikoli jako „reklamní agenturu“, ale jako „prostor, který je zaplněný obyčejnými věcmi“. Co si pod tím představit?
„Během let se moje studio proměnilo. Ale stále pro mě velkou roli hrají bunkry a skrýše, které jsem si jako dítě stavěl. Stejně tak plakáty a samolepky, které jsem měl v pokoji. Můj dětský pokoj byl plný knížek, modelů a různých věcí. Stejně tak dnes moje studio: je to místo, kam se rád vracím, kde trávím nejvíce času,“ popisuje Alfredo, jenž ve studiu pracuje se šesti dalšími designéry. Firma může současně připravovat zhruba dvanáct projektů. „To je rozumný počet. Umožňuje mi kontrolovat, aby vše běželo podle mých představ. Pokud by zde pracovalo hodně lidí, nebyl bych toho schopen,“ tvrdí Häberli. Roli samozřejmě hraje také ekonomické hledisko. „Všichni můžeme pracovat, dostávat dobrý plat a vést příjemný život. Kdybychom zaměstnali více lidí, museli bychom brát i práci, kterou nechceme.“

Výzva v detailu
Návrhy argentinského designéra si objednaly prestižní značky, jako jsou Alias, Edra, Driade, Thonet, Kvadrat nebo Zanotta. Mezi jeho klienty patří také společnosti Bally, Camper či automobilka Volvo. Häberli je nejen designérem nábytku, ale také osvětlení, jídelních setů, tašek či šperků. O své práci tvrdí, že není rozlišitelná na první pohled. „Můj rukopis nerozeznáte okamžitě, na rozdíl od návrhů takového Marca Newsona nebo Rosse Lovegrova,“ říká Häberli. „Pokud se ale podíváte znovu, můžete něco říci o způsobu, jakým byl předmět navržen.“ Dbá, aby každý detail byl dokonalý. Tím se prý jeho práce od konkurentů odlišuje. „Vymyslet novou židli nebo sklenici je hrozně těžké, proto objevuji malé věci, detaily, které ještě nikdo neviděl, například držátko na ramínku,“ vysvětluje Häberli. Jeho nápady vycházejí z osobní zkušenosti. Před pěti lety připravil pro německou firmu Colins kolekci tašek. „Hodně cestuji a často někam přijedu na dvě noci. Mám s sebou prezentace, dokumenty a nějaké oblečení. Chci zavazadlo, které je cool, ale nevypadá jako cestovní zavazadlo a ani jako pracovní taška nebo příruční kufřík,“ říká Häberli. Jeho brašny mají navíc na dně přihrádky, aby se majitel nemusel obávat, že mu věci z tašky někdo snadno ukradne. „Rád přináším produktu dodatečnou hodnotu. A také nějaká tajemství.“ Pro společnost Offecct navrhl projekt Solitaire. Jde v podstatě o propojení křesílka a malého stolku. „Nápad vznikl v době, kdy jsem žil ve Stockholmu. Chodil jsem na schůzky, během nichž jsem seděl na pohovkách, u nichž byl nízký stolek. Přemýšlel jsem o jednom kusu nábytku, který by spojoval obě funkce,“ vzpomíná Häberli.
Tvrdí, že první fáze je v tvůrčím procesu nejtěžší. „Hledáte nápady a vytváříte prototyp,“ říká. Je to proces, do kterého se nejvíc zapojuje. Není prý proto možné, aby své studio na několik dní v týdnu opustil a věnoval se jiné činnosti, například přednášení na vysoké škole. Působí proto pouze jako hostující profesor. Napsal též knihu určenou především studentům, ve které „odhaluje“ svá tajemství, jak uspět ve světě designu. Inspiraci prý hledá v každodenním životě. „Pozorování je nejkrásnějším způsobem myšlení,“ popisuje svou životní filozofii. „Pozoruji a pamatuji si detailně, jak lidé používají různých předmětů, a pokouším se přijít se smysluplnými nápady,“ dodává Häberli.

Švýcarská stopa
Přestože většinu svého života prožil ve Švýcarsku, dětství strávené v Argentině ho stále ovlivňuje. „Švýcaři nechtějí být hvězdami, chtějí pracovat, být svobodní a zůstat nohama na zemi,“ míní Häberli. Doplňuje však, že myšlením a emocemi stále zůstává Argentincem. Že miluje lidi, které ho inspirují a díky nimž přichází na nové myšlenky. Vůbec neskrývá, že zůstává zvědavým dítětem. Nadšení, zanícení pro věc, emoce. Má rád vše, co je impulzivní, co není promyšlené. Sebedůvěru a velké sebevědomí má prý díky rodičům, kteří ho ve všem podporovali.
Vraťme se k jídelnímu servisu Origo, který je už považován za klasiku. Je určen převážně pro mladé domácnosti. Jednotlivé díly, jejichž počet je snížen na nutné minimum, jsou zdobeny barevnými proužky, takže není problém je kombinovat s různými interiéry. Doposud nejoblíbenějším projektem je, dle Häberliho, sada dětského nádobí a příborů Kid’s Stuff. „Mnoho předmětů určených pro děti vypadá dětinsky. Myslím, že je to špatně,“ naznačuje designér příčinu úspěchu Kid’s Stuff.

Italská škola Není příznivcem drahých designových „kousků“ prodávaných v luxusních obchodech. „Rozumím tomu, že pro některé designéry je důležité získat uznání svých návrhů jako uměleckých předmětů. Já preferuji země, kde všechny kulturní disciplíny spolupracují, nezáleží na tom, zda jste spisovatel, architekt, designér. Myslím, že tento přístup je velmi výrazný ve Skandinávii,“ konstatuje Häberli. Kromě skandinávské školy má však slabost také pro italskou. „Italové se zamilují do nápadu, a to je pro ně dostačující, aby začali s projektem. Velmi často jde o emocionální přístup. Ve skandinávských zemích je nápad nejprve analyzován a možná později začne projekt,“ shrnuje designér. Domnívá se, že italský design je tak zajímavý proto, že italské společnosti přinášejí stovky nápadů. Ve zbytku Evropy a v Americe je top firem skutečně jen pár. Nové trendy v designu utvářejí stále patrněji výrobci, novináři, fotografové, vystavovatelé… A takto propracovaný systém je nejdále právě v Itálii. Häberli říká, že díky italskému designu pochopil, že s pojmem design nemusí být spojeno pouze úsilí o dosažení funkčnosti, ale hlavně krása. „To je můj přístup. Chci vytvořit židli krásnou. Samozřejmě že s funkčností se musí také vždy počítat. Snažím se ji však spojit s emocemi, které kopírují skutečnou krásu.“ Alfredo proslul fascinující kombinací různých perspektiv, mísí dokonalou znalost objektu s dětskou zvědavostí a entuziasmem. „Děti okamžitě vědí, jestli se jim něco libí, či nikoliv, mají velmi silný instinkt,“ vysvětluje Häberli a sám se řídí touto upřímností. Otevřeně třeba kritizoval uznávaného designéra Philipa Starcka, který navrhl lampy ve tvaru zbraně. Häberli tvrdí, že jde sice o skvělou ironii, Starck prý ale zašel až příliš daleko. „Nikdy bych si nezahrával s takovými věcmi,“ dodává.

I nůž by něco potřeboval V loňském roce byl Häberli časopisem Architecture & Living „označen“ jako Design-Playboy a současně byl vyhlášen designérem roku, což je samozřejmě dobrý obchodní signál. Tvůrce, jehož motto zní „Vychutnej si každý moment svého života a měj respekt vůči lidem a historii“ , se však odmítá řídit komercí. Zdůrazňuje, že se snaží o inovaci a o zlepšení. Jak říká, zlepšovat lze i slavný švýcarský nůž. „Tolikrát při jeho otevírání jsem si zlomil nehet.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče