Alexander Tomský: Thatcherová zachránila liberalismus

Alexander Tomský 10. dubna 2013, 09:05
10. dubna 2013, 09:05

Přišla v době, kdy Spojené království bylo už patnáct let ve smrtelném objetí odborářského socialismu, znárodňování padlých podniků, kontroly mezd a vysoké nezaměstnanosti. Už tři vlády kapitulovaly před silou odborů. Cena práce rostla, vysoká 20procentní inflace zdražovala úvěry, investice klesaly, sociální výdaje stále rostly, hlavně na podporu v nezaměstnanosti.

Když se Thatcherová po dvou letech marných pokusů zastavit recesi rozhodla radikálně zasáhnout, bylo to neobvyklé. Pro nábožensky vychovanou premiérku, která považovala osobní integritu a čest za nejvyšší hodnoty, to znamenalo porušit slib, že vláda nezvýší daně.

Udělalo se to pak poněkud skrytě ponecháním progrese bez ohledu na znehodnocení peněz. To vysoké reálné zvýšení (dvě procenta HDP) ale vláda kompenzovala snížením úrokové míry, a to uprostřed inflace. Nastal poplach. Téměř celá akademická ekonomická obec (keynesyánská) byla na nohou a 364 ekonomů podepsalo protestní dopis. Pak ale začalo hospodářství růst a do Anglie se vrátila důvěra investorů.

Neobvyklá žena, která vystudovala chemii a práva, obnovila na celém světě klasický liberalismus 19. století založený na triádě spontánní neřízené ekonomiky, makroekonomických pravidel tržní ekonomiky a tvrdé institucionální vymahatelnosti práva. Tam, kde zapomněli na třetí princip a pouze uvolnili trh, nedopadli dobře.

Thatcherová, jakmile zvládla inflaci, radikálně snížila sociální výdaje státu i daně, zejména jejich progresi. Neméně radikálně zlikvidovala i majetek státu – privatizovala státní podniky, a to velice šikovně. Přednost ke koupi podhodnocených akcií dostali soukromí střadatelé; počet akcionářů vzrostl o pět milionů a všichni brzy vydělali na ztrojnásobení průměrné hodnoty. A co víc, vláda si s výjimkou podílu u přirozených monopolů nenechala nic. Takže noví majitelé neměli co tunelovat. Dokonce rozprodala i většinu sociálních bytů, což mnoho rodin vymanilo z chudinských ghett. Padla devizová i kapitálová omezení, opět proti názoru většiny ekonomů. Svět sedmdesátých let se domníval, že je Sovětský svaz příkladem úspěchu. Věřil na řízené hospodářství.

Původně nadšena myšlenkou společného svobodného evropského trhu, Thatcherová brzy pochopila, že jde o záměr budovat nevolenou byrokracii jako svorník nového evropského státu. Místo spolupráce svobodných národů se měla Evropa uměle shora integrovat. Považovala to za budovatelskou iluzi a velké politické nebezpečí. Stala se tak i zakladatelkou euroskepse. Paradoxně ovlivnila i socialistické evropské strany, které pochopily, že znárodňování je přinejmenším neefektivní, ne-li rovnou korupční, a postupně se rozhodly realizovat svůj ideál pečovatelského státu zdaňováním a státními deficity.


Čtěte také:

„Železná lady“ Margaret Thatcherová zemřela

Profil: Margaret Thatcherová změnila Británii

Klaus: Thatcherová byla náš politický vzor


Autor je nakladatel a politolog

Musíte si přečíst

Vesecká v ERÚ po téměř dvou letech končí

Vyšetřovací komise dostala Šlachtovu zprávu o reformě…

Migraci i terorismus zvládneme, slíbila Merkelová

Slováci hromadně odcházejí za prací. Češi zůstávají…

Recept na válku: seberte vodu a jídlo, přidejte…

Stála na začátku civilizace klimatická změna?

Ondřej Krátký: Vlastními auty se bude jezdit čím dál méně
S jak velkou podporou se setkává sdílená ekonomika u politiků? A jak se daří startupům v Česku? O tom mluvil v pořadu Euro TV Ondřej Krátký, spoluzakladatel startupu Liftago, který chce přinést alternativu k vlastním autům v centrech měst.
Zhlédnout další videa