Alexander Tomský: Německo zpomaluje, politika zůstává

16. ledna 2013, 07:07 - Alexander Tomský
16. ledna 2013, 07:07

Pokles německého hospodářství v posledním čtvrtletí roku 2012 poněkud překvapil tamní vládu a výrazně upravil její dosud optimistický jednoprocentní odhad letošního růstu. Méně překvapeni byli ekonomičtí analytici, kteří brali v potaz, že ani historicky nejlevnější úvěry nezastavily loňské snížení průmyslových investic o čtyři procenta po předchozím růstu o sedm procent.

Také vzhledem ke snížení exportu do recesí postižené eurozóny bylo na místě mírnit očekávání. Přesto celkový export vzrostl o 4,1 procenta.

Samozřejmě zpomalení růstu HDP ze tří procent za rok 2011 na 0,7 za rok 2012 bude mít politické důsledky. A to i přesto, že se třeba list Der Spiegel raduje z malého státního fiskálního přebytku ve výši 0,1 procenta HDP a nejvyšší zaměstnanosti za 20 let. Nikdo, snad kromě největších vládních optimistů, nepředpokládá, že letos německé hospodářství výrazněji vzroste. Export z Německa do eurozóny klesl o 9,1 procenta, do zbytku Evropy o pět procent a je na dvacetiletém minimu. Zatím se ale daří úbytek poptávky z deflačních států kompenzovat exportem do rostoucích ekonomik světa. Jak dlouho?

Je však příliš brzy. Do zářijových voleb v Německu zbývá příliš dlouhá doba na nějaké zásadnější politické prognózy. Jedno je jisté: opatrná kancléřka bude chtít vyhrát volby, po nichž teprve hodlá vyjádřit svou plnou podporu bankovní (dluhové) unii a integraci, svému celoživotnímu ideálu. Samozřejmě bez starých národních dluhů.

Lze očekávat, že do německých voleb budou všechny summity stagnovat. Pokud bude pokles německé ekonomiky pokračovat, kancléřčin záměr jí v nadcházejících volbách přece jen uškodí.

Velký problém představuje také ECB a její monetizační politika nákupu dluhopisů. Německo sužuje astronomická nerovnováha mezi domácí spotřebou a monumentálním exportem. Platy vzrostly, ale stárnoucí populace šetří nebo investuje do nemovitostí a skutečná poptávka roste velmi pomalu. Inflační politiku ECB, kterou vehementně kritizuje v Německu čím dál populárnější šéf Bundesbank Jens Weidmann, si Německo brzy nebude moci dovolit ani ve skrytu, jak činilo dosud.

Navíc kritizovanou deflaci v postižených státech bude i nadále těžké řešit politicky na úrovni unie, jestliže Němci drží kasu. Volba je přitom v zásadě jednoduchá: peníze, nebo inflaci. Německý volič ale nechce ani jedno. Téměř jistá recese ve Francii vztahy mezi francouzským prezidentem a kancléřkou nezlepší a Hollande jistě podpoří jejího sociálnědemokratického protikandidáta. Nechme se překvapit, jak si se svým federalistickým zápalem, potřebou vyhrát volby a rostoucí německou skepsí nakonec Merkelová poradí.


Čtěte také:

Německé ekonomice šlápla na brzdy krize

Špatné zprávy: německá ekonomika téměř vůbec nezrychlí

Vzorní Němci budou mít už letos vyrovnaný rozpočet


Autor je nakladatel a politolog

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče