Alexander Tomský: Němci mají pravdu. A zřejmě i smůlu

18. června 2012, 11:45 - Alexander Tomský
18. června 2012, 11:45

Řecké volby, před nimiž se hlavní protagonisté přeli o to, kdo vyjedná na neústupném Německu lepší podmínky unijní půjčky, už jsou bezpředmětné. Stejně jako obavy, že takový střet s Německem vypudí zemi z eurozóny a zahájí krach důvěry trhů v euro.

Španěly narychlo vyjednaná stomiliardová půjčka paradoxně vyvětrala i poslední zbytky takové důvěry. Ještě před rokem mohlo být vše jinak. Ale ukrývání skutečného stavu hypoteční krize španělských bank investory rozlítilo natolik, že výnosy desetiletých španělských dluhopisů se vyšplhaly k magické hranici sedmi procent. Tedy k hranici, za níž si už stát nemůže solventně půjčovat na obsluhu dluhu, a je tedy v bankrotu.

A nejen to. V případě injekce z eurovalu (ESM) jsou investoři odsunuti na druhé místo, takže jejich riziko a nedůvěra vůči euru roste.

Navzdory zapírání španělské vlády půjde o další řízený bankrot v eurozóně. Na záchranu bank je půjčka malá a přichází pozdě; ještě loni mohla úprk střadatelů alespoň zpomalit. Dnes trpí hospodářství silnou deflací, která interně zhodnocuje měnu a státu zdražuje splátky. Půjčka zvýší státní dluh vůči HDP o 10 procentních bodů na 90 procent. Při očekávaném propadu letošního HDP o dvě procenta pak i nízké úroky eurovalu situaci jen zhorší.

MMF nyní překvapivě navrhuje zpomalení škrtů, přestože je známo, že Španělé nedodrží ani Evropskou komisí vnucené snížení schodku na 5,3 procenta HDP. Vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí ve Španělsku klesly jen o 25 procent a lze přepokládat irský propad na polovinu, budou podle odhadu JP Morgan odpisy bank nakonec stát asi trojnásobek půjčky, tedy 300 miliard eur.

Dluhy eurovalu tedy na španělskou agónii stačit nebudou – ne bez společných dluhopisů či bankovní unie. Proto nejen z jihu Evropy, ale i z USA už delší dobu zní ostrá kritika na adresu německé kancléřky Angely Merkelové. Proč nezastaví krizi eurozóny? Stačí přece dluhy sdílet a garantovat.


Čtěte také:

Brusel si po volbách v Řecku oddechl a velebí odvahu Řeků

Řecký prezident pověří vítěze voleb Samarase jednáním o vládě

Řecko míří k proevropské vládě, radikálové uznali porážku


Němci ovšem mají po špatných zkušenostech svůj „Rechtsstaat“ rádi. A tak se otázce často prostoduše vyhýbají: Vždyť je to nelegální! Eurozóně přece vládne Maastricht. Německý ústavní soud nepovolí platit za státy dluhy, které si samy způsobily. Navíc to nedává ekonomický smysl.

Podstatou tržního hospodářství je přece zásada, že si věřitel svobodně vybírá dlužníka. A pokud nedostane zaplaceno, nese ztrátu. Za všechny Hans-Werner Sinn z institutu Ifo: „Kdybychom se vzdali této kapitalistické ctnosti a zrušili investiční volbu a z ní vyplývající riziko, zničili bychom mnoho generacemi těžce nahromaděného kapitálu.“

Svatá pravda. Jenže v Předalpí znamenají objem zadlužení a logika deflace v zajetí eura bez přímé pomoci pomalý bankrot celé eurozóny.

Autor je nakladatel a politolog

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče