Aleš Tůma: Silná gesta vyžadují také zodpovědnost

10. prosince 2012, 09:30 - Aleš Tůma
10. prosince 2012, 09:30

Prezident Klaus odmítá podepsat dodatek smlouvy o EU, který upravuje vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Je to gesto hezké, ale poněkud marné. Kdyby chtěl být prezident důsledný a trval na velkých morálních gestech, musel by vetovat přibližně 95 procent norem, které mu parlament pošle.

Reálně by to mnoho nezměnilo, podobně jako v případě ESM, ale možná kdyby poslanci a senátoři nedělali nic jiného, než přehlasovávali prezidentská veta, ti bystřejší z nich by se nad sebou zamysleli.

Mohli by si třeba položit otázku, zda by neměli, když už jednou byli zvoleni za některou „pravicovou“ stranu, schvalovat zákony omezující státní dirigismus, případně ukončit permanentní daňovou revoluci. Prezident často vyjadřuje obavy z nevolené bruselské byrokracie. To je sice obava oprávněná, ale byrokracie pražská neškodí o nic méně.

Dále je dobré si připomenout, že funkční období Václava Klause se chýlí ke konci. Ať už jej nahradí kdokoli, zdá se být téměř jisté, že podepíše naprosto cokoli. Ať už z hurvínkovského nadšení pro věc, nebo aby „nedělal ostudu“.

Evropská unie si navíc z nesouhlasu některé členské země zase tak velkou hlavu nedělá. Vzpomeňme, jak Irsko dostalo velkorysou příležitost rozmyslet si svůj nesouhlas s Lisabonskou smlouvou. Smlouva o ESM už navíc platí a fond byl spuštěn. Jak se vyjádřil mluvčí eurokomisaře Rehna, příslušný dodatek má pouze „vyjasnit zakotvení ESM v evropských smlouvách“.

Nic, ani český prezident, tedy nebrání tomu, aby permanentní záchranný fond eurozóny začal fungovat a zachraňovat země PIIGS. Někdo dostatečně kompetentní mezitím určitě vymyslí, jak to zařídit, až bude potřeba zachránit Francii, jež se na základním kapitálu fondu podílí 20 procenty, vyrovnaný státní rozpočet neviděla od roku 1974 a jejíž ministr bez obalu řekne významnému zahraničnímu průmyslníkovi, že není v zemi vítán.

Ale zpět do Česka. Euroskeptická gesta bychom nepochybně dělat měli, přinejmenším v zájmu boje o nějaké ústupky. To však platí pouze a jedině za předpokladu, že dříve či později nebudeme nějaký ten záchranný balíček z EU také potřebovat.

Zatím to na obzoru není; neprošli jsme si masivní úvěrovou bublinou jako Španělé, stát nemá na krku krachující banky, jako jsou ty irské, český finanční sektor je zdravý a zadlužení zatím nízké. Na to politici hřeší víc než deset let – ještě je čas, ještě se můžeme zadlužovat a budovat si kleptokracii v mnohém podobnou té řecké.

Tedy ano, odmítněme stabilizační fondy a další inovace z Bruselu. Ale nejdříve si zameťme před svou vlastní Prahou. I Brnem a jinými.


Čtěte také:

Klaus: Euroval považuji za zrůdnou věc, nepodepíšu jej

Václav Klaus: Mám strach o demokracii

Moody's opět škrtá: snížila rating záchranných fondů eurozóny


Autor je analytikem společnosti Partners

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče