Albánie je nejchudší zemí Evropy

13. prosince 2004, 00:00 - PETR GOLA
13. prosince 2004, 00:00

EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍZahraniční investoři zatím nemají v Albánii dostatečné záruky pro své podnikatelské záměry. Jde o velmi rizikovou zemi, kde v podstatě není vůbec možné domoci se svých obchodních práv u soudu. Ve srovnání s evropským standardem je Albánie velmi chudá.

foto: Profimedia.cz/Corbis 

EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ

Zahraniční investoři zatím nemají v Albánii dostatečné záruky pro své podnikatelské záměry. Jde o velmi rizikovou zemi, kde v podstatě není vůbec možné domoci se svých obchodních práv u soudu. Ve srovnání s evropským standardem je Albánie velmi chudá. Potýká se s vysokou kriminalitou, pašováním a s všudypřítomnou korupcí. Deficit státního rozpočtu přesahuje 10 procent k hrubému domácímu produktu, nezaměstnanost se pohybuje okolo 30 procent. Životní úroveň je nejnižší v Evropě, mnoho obyvatel žije na hranici chudoby. Jejich kupní síla nepřekračuje tři americké dolary na den. V roce 1990 ukončila Albánie svou ekonomickou izolaci a nyní hledá zahraniční finanční a technickou pomoc. Zestátněné hospodářství se opírá o zemědělství a vývoz chromové a železné rudy. DANĚ Z PŘÍJMŮ Stát každoročně přichází o značné peníze, protože daňová morálka občanů i firem je velmi nízká. Daně se mnohdy neplatí vůbec, v lepším případě jsou zkreslovány hospodářské výsledky a daň je odváděna v nižší výši, než odpovídá skutečnosti. Podíl příjmu z daní k hrubému domácímu produktu je zdaleka nejnižší v Evropě. Daň z příjmů musí platit všichni občané s trvalým i přechodným pobytem v Albánii. Výše zdanění je závislá na výši příjmu, pohybuje se od 10 do 30 procent. Všechny podniky provádějící ekonomické aktivity na albánském území podléhají povinnosti odvádět daň z příjmů právnických osob, sazba činí 25 procent. Problémem ovšem zůstává špatná právní úprava výpočtu základu pro výpočet daně, což napomáhá vykazování nepřesných hospodářských výsledků. SOCIÁLNÍ SYSTÉM Sociální systém v Albánii v podstatě vůbec nefunguje. Občané se musí spoléhat pouze na sebe. Sociální vymoženosti zemí Evropské unie jsou pro ně vzdálenou budoucností. Zdravotnictví postrádá potřebné vybavení. Úroveň státního zdravotnictví je žalostná, nedostačující je i péče v soukromých zařízeních - ta je pro většinu obyvatel navíc finančně nedostupná. DPH, SPOTŘEBNÍ DANĚ A CLA K nejvyšším daňovým únikům dochází u daně z přidané hodnoty. Státní kontrola je nedostatečná a nepružná. Této dani podléhají všichni dodavatelé zboží a služeb. Její jednotná výše činí 20 procent. Spotřební daň je uvalena na luxusní výrobky, alkohol, pohonné hmoty, cigarety a speciálně upravované výrobky. Spotřební daně hradí jak fyzické, tak právnické osoby. Alkoholické nápoje a cigarety musí být opatřeny oficiálními kolky. Za dovážené zboží se musí uhradit celní poplatky. Dovoz podléhá celní a daňové administrativě, která se potýká s korupcí. BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ Bankovnictví v pravém slova smyslu v Albánii nefunguje. Domácí podnikatelé bankám nevěří, bankovní úvěry nejsou žádaným produktem. V zemi neexistuje jediná soukromá banka s plně albánským kapitálem. Pro otevření domácí banky chybí kvalifikovaní manažeři a především domácí kapitál. Spoustu jinde běžných produktů (zejména těch, co usnadňují mezinárodní obchodní styk) domácí bankovní instituce nenabízejí. Bankovní systém tvoří centrální banka - Bank of Albania - a dalších 14 bankovních institucí. Nezávislost centrální banky však zaostává za evropskými zvyklostmi, což bylo už několikrát předmětem mezinárodní kritiky. Nejvýznamnějšími bankami jsou Savings Bank (státní), National Commercial Bank (plně soukromá, turecký kapitál), Italian-Albanian Bank (polostátní), Tirana Bank (plně soukromá, řecký kapitál), First Investment Bank (plně soukromá, bulharský kapitál) a Intercommercial Bank (plně soukromá, řecký kapitál). Pojistný trh je zde nefunkční. Životní i neživotní pojištění využívá pouze zlomek občanů a společností. INVESTOVÁNÍ

Dosavadní zahraniční investice v Albánii jsou velmi nízké, i když jsou chráněny zákonem a nemohou propadnout nebo být předmětem podobných státních opatření. Poměry v zemi nedávají zahraničním investorům dostatečné záruky pro jejich podnikatelské záměry. V oblasti investování je Albánie nyní hodnocena jako velmi riziková země. V podstatě zde není vůbec možné domoci se svých obchodních práv u soudu. Problémem rovněž zůstává nedostatek vzdělané a kvalifikované pracovní síly. Vysokoškolsky vzdělaných lidí je tu nejméně v Evropě. Případní investoři se orientují na prodejní řetězce, energetiku a stavebnictví. Rozvoji cestovnímu ruchu, pro který má Albánie vhodné přírodní podmínky, brání nedostatečný sektor služeb.

INFRASTRUKTURA

Pro zdárný rozvoj obchodu v Albánii je naprosto nezbytné rozšířit spojení s dalšími zeměmi Balkánu. Silniční a železniční síť je zde zatím ve velmi špatném stavu. Země si hodně slibovala od výstavby silničního spojení s Makedonií a Bulharskem. Avšak plánovaná trasa Brindisi-Durres-Tirana-Skopje-Sofia-Burgas-Varna se potýká s finančními a technickými nejasnostmi i s dalšími problémy.

CELNÍ SAZBY PŘI DOVOZU

výše sazby dovážené zboží

0 % např. farmaceutické výrobky, umělecké práce

2 % např. strojírenské výrobky

5 % např. obiloviny, chemické výrobky, plastické hmoty

15 % např. kosmetika, parfémy, elektrospotřebiče, hotové oblečení

ALBÁNIE

počet obyvatel: 3,5 milionů

hlavní město: Tirana

rozloha: 28 748 km 2

HDP na obyvatele: 820 USD

měna: lek (1 USD = 140 leků)

střední délka života: muži 71 let, ženy 78 let

Pramen: www.auswaertiges-amt.de

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče