Alan Krueger: Obama nic nedramatizuje

27. prosince 2015, 06:00 - Jiří Zatloukal
27. prosince 2015, 06:00

Prezident Barack Obama ke konci svého působení v Bílém domě není mezi Američany vůbec oblíbený. Tak hluboko jako George W. Bush ještě není, ale blíží se – mimo jiné kvůli postoji k přijímání syrských uprchlíků. „Historie zhodnotí jeho období v úřadu pozitivně,“ tvrdí přesto jeho někdejší poradce a profesor Princetonské univerzity Alan Krueger, který do Prahy přijel na pozvání výzkumného pracoviště CERGE-EI.

Proslavil jste se pracemi na téma ekonomické nerovnosti, která se podle vás bude ve Spojených státech dále zvyšovat. Co to bude pro ekonomiku znamenat?

Nárůst nerovnosti, který vidíme v USA, je škodlivý z mnoha důvodů. Neprospívá tomu, aby makroekonomika fungovala dobře. Za posledních několik desetiletí rostly v USA v naprosté většině příjmy těch nejbohatších, jednoho procenta obyvatel. A ti mají nižší sklon ke spotřebě. Jedním z důvodů, proč zažíváme tak pomalý růst ekonomiky, je ten, že stagnuje spotřeba. Myslím, že to poškozuje také politiku a vládnutí.

Pokud je společnost polarizovaná a všem se nedostává stejným dílem, je mnohem těžší zavádět reformy, které pomáhají zvyšovat celkovou velikost koláče, ale zároveň vytvářejí vítěze a poražené, jako například obchodní dohody. Je daleko těžší přijmout globalizaci a také být otevřený imigraci, když se ve společnosti rozevírají nůžky nerovnosti.

Je plodem této situace kandidát na prezidenta Donald Trump?

Myslím, že hodně lidí je silně nespokojených a obávají se ekonomických změn, které mohou být prospěšné pro celou zemi. Vidí, že většinou profituje jen špička společnosti, což u nich vyvolává strach. Jsou pak mnohem náchylnější k hlasům populistů a extremistů.

Jestliže se ve Spojených státech zmenšuje střední třída, která je důležitým motorem ekonomiky, jak se to podepíše na americkém hospodářství?

Problémy, jimž čelíme, můžeme překonat, ale musíme se soustředit na to, abychom pomohli znovu vybudovat střední třídu. A vzrůstající nerovnost to ještě ztěžuje, protože důležitým aspektem rostoucí příjmové nerovnosti je, že se zvyšuje propast v investicích do vzdělání. Děti ze znevýhodněných rodin tak musejí překonat mnohem větší překážky, aby dohonily bohatší.

musíme se soustředit na to, abychom pomohli znovu vybudovat střední třídu

Myslíte to, že si nemohou dovolit jít na lepší školu, protože na to nemají?

Nejsou schopny zaplatit si univerzitní vzdělání, nemají přístup k úvěrům na vzdělávání. V Evropě je vyšší vzdělání mnohem levnější, takže nepředstavuje takový problém. V USA je velký rozdíl mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými rodinami, i pokud jde o předškolní výchovu.

Co bude muset příští prezident udělat, aby tyto věci vyřešil?

Nejjednodušší věc je investovat do předškolních zařízení pro nejmladší děti (ve věku tři a čtyři roky), než začnou chodit do školy. Pokud jde o předškolní výchovu, jsou Spojené státy pozadu za většinou zemí OECD. Předškolní výchova je přitom hodně důležitá. Různé studie ukazují, že je předškolní výchova pro budoucí studenty přínosná. Je přínosná také pro rodiče, kteří často pracují a mají potíže s hlídáním dětí přes den. Můžeme ale udělat řadu dalších věcí. Měli bychom se zaměřit na nejméně prosperující města, více tam investovat a prostřednictvím různých opatření tam přinést příležitosti. Nejde jen o vzdělávání, ale také o bydlení, investice do infrastruktury, bezpečnosti obyvatel atd.

Takže nerovnost je mnohem víc o lidském kapitálu než o bohatství?

Nejvíc se nerovnost v USA zvyšuje kvůli rostoucímu prospěchu z lidského kapitálu, jako jsou dovednosti a vzdělání, a platí to napříč trhem práce. Náš vzdělávací systém neodvedl dost dobrou práci, aby udržel krok s rostoucí poptávkou po mnohem vzdělanějších pracovnících. Jiným zemím s podobnou ekonomikou – například Kanadě – se povedlo zvednout vzdělávací standardy, dosáhnout toho, aby více studentů dokončilo univerzitu, a nerovnost se u nich ani zdaleka tak nezvyšovala.

Mizející střední třída může být problémem i pro firmy. Budou muset změnit nabídku zboží a výrobků?

Pro mnoho firem je to velmi důležitá otázka. Kde najdou nové zákazníky? Nejbohatší jedno procento si může koupit jen omezené množství polštářů. Mohou sice mít hodně domů, ale přesto si ve srovnání s dolními 99 procenty lidí koupí jen omezené množství polštářů. Když dolních 99 procent nemá dostatečný příjem, aby si mohli dovolit nakupovat, pak na to řada firem doplatí.

Bude americká ekonomika dál růst tak pozvolna jako dosud?

Oživení ekonomiky bude pravděpodobně pokračovat stejným tempem dvě až tři procenta ročně, jak jsme to viděli v posledních pěti letech. Jelikož ale byla ekonomická krize tak masivní, nestačí tento růst k překonání všech problémů, které vytvořila.

===== V roce 2007 jste napsal knihu o terorismu. Jak vypadá ve světle vašich poznatků situace Evropy po pařížských útocích =====?

Je důležité podívat se na to s odstupem a říct, co je terorismus a čeho chtějí teroristé dosáhnout. Terorismus je pokus nastolit strach a paniku. Teroristé mohou uspět jedině tehdy, když politické špičky poleví ve svém úsilí, protože jakkoli je odporný, terorismus nepředstavuje existenciální ohrožení pro vlády či lidi v Evropě nebo USA ani pro náš styl života. Teroristé mohou uspět pouze tehdy, když jim dovolíme, aby změnili charakter naší společnosti.

Předsedal jste ekonomickým poradcům prezidenta Baracka Obamy. Jaký na vás udělal Obama dojem?

Pracovat pro prezidenta byla velká čest. Byl velmi přístupný radám na téma ekonomiky. Vždycky mi říkal: Řekněte mi, co je pro ekonomiku nejlepší. Nepleťte do toho politiku. Chci od vás slyšet ta nejlepší opatření, která budou mít dobrý vliv na většinu lidí. Moje rady bral vždy vážně. Opravdu naplňuje svou pověst člověka, který věci nedramatizuje. Pečlivě váží tvrzení a posuzuje argumenty. Má střízlivý styl. Pro mě šlo o velmi zdravé pracovní prostředí. Jeho ekonomické instinkty jsou velmi dobré a to je hlavní důvod, proč je na tom dnes ekonomika USA lépe než většina ekonomik jinde ve světě.

Takže asi Obamovo působení hodnotíte kladně, že?

Historie zhodnotí jeho období v úřadu pozitivně. Prezidentem se stal uprostřed nejhorší ekonomické situace od velké hospodářské krize. V mnoha ohledech byla vlastně mnohem horší než krize z 30. let, když se podíváme na velikost ztraceného bohatství v poměru k velikosti ekonomiky. Podařilo se mu věci otočit k lepšímu. Stav ekonomiky se nezačal lepšit tak rychle, jak chtěl. Částečně proto, že Kongres s ním nespolupracoval. Většina prezidentů od konce druhé světové války se v USA pokoušela zavést univerzální zdravotní pojištění a jemu se to povedlo. Reformoval také finanční sektor, poté co se ocitl na pokraji katastrofy, a pomohl restrukturalizovat automobilový průmysl.

Alan Krueger (55)
• Americký ekonom, který se zabývá hlavně pracovním trhem.
• Profesor na Princetonské univerzitě a pracovník v Národním úřadu pro ekonomický výzkum; zařazen mezi padesátku nejlepších ekonomů.
• Náměstek ministra financí pro ekonomickou politiku (2009 až 2010) v administrativě prezidenta Baracka Obamy.
• Předseda Rady ekonomických poradců (2011 až 2013) v Obamově administrativě.
• Člen výkonného a dozorčího výboru pražského výzkumného pracoviště CERGE-EI.
• Je ženatý, má dvě děti.
• Rád hraje tenis.

Čtěte také:

Obama: USA hospodářsky posílily. Přesto jsou třeba daňové změny

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče