Aktuální pro české investory

09. dubna 2008, 15:20 - Jan Kohout
09. dubna 2008, 15:20

Ochrana soutěže je v Ruské federaci založená,...

Celý podtitul:
Ochrana soutěže je v Ruské federaci založená, podobně jako v České republice, na pravidlu testu účinku

Kvůli rostoucí přítomnosti českých investorů na území Ruské federace se velmi aktuálním tématem stává povědomí o ruském soutěžním právu. Tento článek, připravený ve spolupráci s Irinou Aňuchinovou z moskevské kanceláře Alrud, podává stručný přehled o konceptech současné ruské úpravy soutěžního práva. Problematiku soutěžního práva v Rusku upravuje federální zákon číslo 135-FZ z 26. července 2006 o ochraně soutěže. Tento zákon, jehož působnost je zaměřená na zabezpečení a ochranu soutěžního prostředí na komoditních a finančních trzích a na omezení monopolního chování, nahradil dřívější zákonné normy z devadesátých let. Ze srovnáním s původní ruskou právní úpravou lze dovodit, že nový zákon proti dřívější úpravě upřesňuje a doplňuje některé pojmy vztahující se k soutěžnímu právu. Současně podrobněji upravuje popis monopolního chování a nekalosoutěžního jednání a rozšiřuje okruh transakcí, jejichž uskutečnění vyžaduje souhlas antimonopolního orgánu, a také jeho pravomoc v oblasti státní kontroly, která se týká dodržování antimonopolní legislativy a projednání případů jejího porušení.

OCHRANA SOUTĚŽE Příslušným orgánem Ruské federace, který se zabývá soutěžním právem a ochranou soutěže, je Federální antimonopolní služba Ruské federace. Ruské soutěžní právo, tedy citovaný zákon, věcně reguluje zejména oblasti fúzí a akvizic, dominantní postavení, dohody narušující soutěž, státní podporu, nekalou soutěž a veřejné zakázky.
Ochrana soutěže je v Rusku založená, obdobně jako v případě české právní úpravy soutěžního práva, na pravidlu testu účinku. Vztahuje se tedy i na smlouvy uzavřené mezi ruskými nebo z pohledu Ruské federace zahraničními osobami mimo území Ruska, jsou-li splněny určité rozhodné podmínky. Těmi jsou okolnosti, že se uzavřená smlouva týká nabytí či využití hmotného nebo nehmotného majetku či účastnických podílů v ruských společnostech, popřípadě práv vztahujících se k nim a že omezuje nebo může omezit soutěž v Ruské federaci.

SPOJOVÁNÍ SOUTĚŽITELŮ Regulace spojování soutěžitelů je v Ruské federaci založená na notifikačním principu. Soutěžní zákon stanoví typy transakcí, které podléhají notifikační povinnosti. Přičemž okamžik, kdy tato povinnost nastává, může být v závislosti na příslušném typu, respektive významnosti transakce buď před jejím uskutečněním, kdy je posouzení a schválení orgánem dohledu podmínkou možnosti jejího provedení, nebo následně, kdy se notifikace provádí až po příslušné transakci.
Kromě fúzí nebo převzetí mohou pod příslušnou regulaci spadat případy zakládání nových subjektů, je-li jejich kapitál splácen nepeněžitým vkladem, který spočívá v účasti v jiném subjektu; nabývání či využívání hmotného či nehmotného majetku představujícího více než dvacet procent majetku převodce a získávání rozhodujícího vlivu v podnikatelských aktivitách nebo ve výkonu řízení konkrétního subjektu.

DVA ZPŮSOBY Ruská právní úprava kombinuje konkrétním způsobem a s určitými modifikacemi dva základní způsoby stanovování hranic významnosti koncentrace z pohledu regulace soutěže - parametr prahové hodnoty podílu na relevantním trhu a také objem realizovaných prodejů, respektive obratů. Pro vznik oznamovací povinnosti je při získávání účasti v cílové ruské společnosti rozhodující jednak velikost nabývaného podílu, jednak výše ročního obratu, respektive obchodního majetku. Obdobný důsledek má také okolnost, že subjekt účastnící se transakce je zahrnut v ruském registru obchodních firem, jež mají podíl na relevantním vnitrostátním trhu ve výši přes 35 procent. Když transakce nedosahuje zákonem stanovených kritérii pro předchozí notifikační povinnost, může naplňovat podmínky pro tu následnou. Notifikační povinnosti mohou podléhat i transakce uvnitř skupiny určitého soutěžitele. V takovém případě však na ně současný ruský soutěžní zákon aplikuje zjednodušenou proceduru. Ta se uplatňuje, pokud soutěžitel předem a v zákonné lhůtě oznámí antimonopolnímu orgánu strukturu skupiny.
V souvislosti s podáním předchozí notifikace se platí poplatek deset tisíc rublů, ta následná již zpoplatněna není. I ruský soutěžní zákon upravuje lhůtu pro vydání rozhodnutí - je 30 dnů až dva měsíce od obdržení notifikace a povolení platí jeden rok.

DOMINANTNÍ POSTAVENÍ A DOHODY Ruský soutěžní zákon stanoví vyvratitelnou domněnku dominantního postavení v případě, že společnost má více než 50procentní podíl na trhu. Federální antimonopolní služba může stanovit, že určitá společnost s podílem na trhu mezi 35 a 50 procenty je považována za dominantní. Podíl na trhu nižší než 35 procent obvykle nezpůsobí, že by antimonopolní služba konstatovala existenci dominantního postavení. Ani v takovém případě to však není zcela vyloučeno. Zákon také definuje případy takzvané společné dominance.
Na rozdíl od dominantního postavení, které samo o sobě není zakázáno, dohody nebo jednání způsobilé narušit soutěž zakázané jsou. Mezi takové zakázané dohody a jednání ruské právo řadí, obdobně jako česká či komunitární úprava, jednání, která vedou nebo mohou vést například ke kontrole nebo stanovování výší cen, slev, marží a dalších poplatků, rozdělení trhu, ekonomicky či technologicky neodůvodněnému odmítnutí uzavření smlouvy s určitým zákazníkem, povinné účasti v profesních nebo jiných asociacích, pokud členství v nich může omezovat soutěž, a další.

ZNEUŽITÍ SE TRESTÁ Na rozdíl od soutěžního práva Evropské unie to ruské nezná případy takzvaných blokových výjimek. Výjimky mohou být udělovány pouze individuálně. A to obecně za předpokladu, že žadatelé - účastníci takové transakce či dohody - prokážou, že pozitivní efekt transakce nebo dohody převáží její negativní následky.
Porušení povinností uložených ruským soutěžním právem může vést k pokutě od antimonopolní služby, k prohlášení příslušného úkonu za neplatný a případně, pokud protiprávním úkonem vznikla nové společnost, k likvidaci či reorganizaci právnické osoby. Porušení povinností v oblasti soutěžního práva může také naplnit skutkovou podstatu trestného činu.

SOUVISLOSTI CO ZÁKON REGULUJE
- Fúze a akvizice
- Dominantní postavení
- Dohody narušující soutěž
- Státní podporu
- Nekalou soutěž
- Veřejné zakázky

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče