Agroturistika někde prosperuje, někde skomírá

07. července 2003, 00:00 - (dr, čtk)
07. července 2003, 00:00

Velký rozvoj venkovské turistiky se dá podle odborníků čekat po vstupu Česka do UnieAgroturistika je v tuzemsku poměrně nový způsob trávení dovolené. Její rozvoj se v jednotlivých regionech liší: někde kapacity nestačí, jinde údajně není zájem. Všichni by však uvítali dotace.

Velký rozvoj venkovské turistiky se dá podle odborníků čekat po vstupu Česka do Unie

Agroturistika je v tuzemsku poměrně nový způsob trávení dovolené. Její rozvoj se v jednotlivých regionech liší: někde kapacity nestačí, jinde údajně není zájem. Všichni by však uvítali dotace.

Hlavně lidé z velkých měst si chtějí odpočinout na venkově, v přírodě, vidět a dělat věci, které jim městský život neumožňuje. A tak v posledních letech i Češi pomalu začínají objevovat kouzlo agroturistiky. Na zemědělských farmách v tuzemsku tráví dovolenou i cizinci. Netýká se to ale všech regionů stejně. Zatímco například na Šumavě je poptávka obrovská a nabídka za ní pokulhává, v ostatních oblastech je situace odlišná a agroturistika se tu klube na svět jen velmi obtížně. Někde také omezují rozvoj agroturistiky regionální tradice. Například v Jihomoravském kraji jsou ojedinělé agrofarmy ve stínu oblíbené vinařské turistiky. Podnikatelé vědí, že lidé, kteří nemají zájem o dovolenou v turistických centrech, očekávají i na farmách něco víc než jen venkovskou idylu. Velký zájem je například o jízdu na koni, rybaření či cyklistiku. Analytická firma Mag Consulting odhaduje, že služby v agroturistice poskytuje v tuzemsku prostřednictvím cestovních kanceláří zhruba devět desítek subjektů. Dovolenou na statku tak v Česku tráví ročně přibližně 28-38 tisíc lidí, z toho je zhruba třetina cizinců. Zájem o dovolenou na českém venkově podle Mag Consulting automaticky vzroste po našem vstupu do Evropské unie. Do roku 2010 by tak mohlo dovolenou na českých farmách trávit osmdesát až sto tisíc lidí ročně. A většina z nich by měli být cizinci. Rozvoj tohoto odvětví cestovního ruchu by mělo pomoci odlehčit turisticky nejnavštěvovanějším oblastem země a přivést návštěvníky i do méně exponovaných lokalit.

Královehradecko: není zájem

Na samém počátku je rozvoj agroturistiky v Královéhradeckém kraji. Podle vedoucího odboru cestovního ruchu tamnějšího hejtmanství Čestmíra Junga lákají turisty spíš Krkonoše a Orlické hory. Agroturistika by se v tomto regionu mohla výrazněji uchytit například v podhůří Orlických hor. Kraj nechce zůstat stranou a chystá se ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu dát dohromady projekt na podporu rozvoje venkovské turistiky. Záleží přirozeně na tom, jaký bude o takovou dovolenou zájem. Dosavadní zkušenosti cestovních kanceláří v regionu zatím vyznívají spíš negativně. Podle Ivana Polonského z kanceláře Inqtours Vrchlabí poptávka po agroturistice není, a proto ji ani nenabízejí. Souhlasí s ním i majitelka trutnovské cestovní kanceláře Klič Lenka Skalická, která říká, že klientům maximálně zajišťuje jízdy na koních. Slabší zájem potvrdila iAlena Erbanová, která nabízí pobyty na zemědělské usedlosti v Pařezské Lhotě na Jičínsku. Pořádá především pobyty pro děti. Zájem dospělých zatím podle ní vázne. Z hospodářských zvířat zbyli na statku jen koně a psi. Krávy a kozy přestala pro malý zájem chovat. Krkonoše jsou pro turisty v Hradeckém kraji nejlákavější. Protože se však jedná o přísně chráněné území, klasická agroturistika tu nemá šanci. V podhůří Krkonoš se však tento způsob trávení dovolené začíná podle Radka Drahného z infocentra ve Špindlerově Mlýně rozmáhat.

Liberecko: vedou koně a kola

Třináct farem a penzionů v Libereckém kraji se zabývá různými formami agroturistiky. Pro podporu nového odvětví cestovního ruchu tady vydali loni katalog agroturistiky a venkovské turistiky v kraji v češtině a němčině. Podle radního pro zemědělství a životní prostředí Radima Ziky podpoří rozvoj agroturistiky také samostatný grantový program. Největší zájem mají odpočinkuchtiví lidé o farmy a dvory, které nabízejí pobyty s jízdou na koních. Některé farmy mají vlastní vleky, jinde se půjčují kola. Je tu však i luxusní Ranč Malevil v Hermanicích v Lužických horách, který vedle jízdy na koních umožní odpočinek i při golfu, na tenisových kurtech nebo při squashi. Hlavním úkolem ekologické Farmy Filoun v Plavech na Jablonecku je chov dobytka a zpracování mléka na ekologické potraviny. Agroturistika je podle jejího majitele Josefa Šourka zatím jen okrajovou činností. Větší zájem o ubytování zaznamenává v zimních měsících, kdy přijíždějí lyžaři. Pavel Mach z Frýdlantu se zatím věnuje ekologickému chovu ovcí, ovšem postupně by chtěl nabídnout i ubytování turistům. Frýdlantsko je totiž podle něho ideální pro cykloturistiku.

Na Ústecku kapacity v agroturistice nestačí

Na nezájem o agroturistiku si nestěžují v severních Čechách. Víkend nebo celý týden strávený na koňském hřbetě je stále vyhledávanějším odpočinkem. Někteří farmáři tak musejí kvůli velkému zájmu zákazníky i odmítat. Podstatnějšímu rozvoji venkovské turistiky však brání hlavně nedostatek peněz. Farmu Václava Barboříka u Malečova na Ústecku, kde je o dovolené možné nejen jezdit na koních, ale i pracovat, navštěvují lidé už dva roky. Zájem se podle něho rozhodně zvýšil. Vydělat se však zatím na agroturistice podle něho nedá. Další farma musí kvůli velkému zájmu část turistů odmítat. „Nechceme tu mít zástupy turistů, potřebujeme, aby byla zvířata taky v klidu,“ řekla majitelka farmy u Krásného Března Jana Radičová. Podle ní se podmínky pro agroturistiku zhoršily, protože pro tuto oblast podnikání neexistují žádné podpůrné programy. Podle předsedy agrární komory Ústeckého kraje Františka Loudáta je nedostatek financí hlavní brzdou rozvoje agroturistiky v kraji. Dotací je stále méně, ovšem změna by mohla nastat po vstupu Česka do Unie. S podporou agroturistiky počítá podle Loudáta v návrhu rozvoje cestovního ruchu i Ústecký kraj. V současnosti jsou podle jeho odhadu v regionu asi tři desítky farem s vesnickou turistikou.

Vysočina: počet podnikatelů roste

Zájem o podnikání v agroturistice roste také na Vysočině. Klasická forma tohoto podnikání se však rozvíjí pomaleji. V kraji je totiž ve srovnání například se sousedním Rakouskem méně rodinných farem. Podnikatelé také většinou nemají peníze na velké rekonstrukce. Podle Ivany Mahelové z krajského oddělení cestovního ruchu je venkovská turistika stále vyhledávanější formou dovolené, hlavně pro rodiny s dětmi. Krajský katalog tak letos uvádí téměř šedesát ubytovatelů. Zemědělskou výrobu a turistiku spojily přibližně dvě desítky farmářů. Většinou nabízejí ubytování a do provozu samého turisty příliš nepouštějí. Ti však prý o to většinou ani nestojí. Opačně na to jde Petr Novák z Lhotky u Telče, který v agroturistice podniká už osmý rok. Chová zvířata, hlavně ovce, což je pro rodiny s dětmi atrakce. Jezdí k němu Češi, ale i cizinci, hlavně Nizozemci. Prakticky pojal agroturistiku Aleš Horák z Ekofarmy Baucis v Lesoňovicích na Žďársku. Pěstuje zeleninu a volný čas u něho tráví mladší lidé, především vegetariáni. Jídlo i nocleh jim poskytuje za odvedenou práci.

Zlínsko: chybí podpora

Podobná situace jako na Vysočině je i na Zlínsku. Nedostatek prostředků na počáteční investice brání podle Soni Lachnitové ze zlínské Regionální rozvojové agentury rozmachu stále populárnější agroturistiky ve Zlínském kraji. „Například na Vysočině dotuje kraj po dohodě s Centrálou cestovního ruchu každé lůžko dvaceti tisíci korun. Podobná podpora existuje i na severní Moravě v oblasti lázeňství, ale ve Zlínském kraji takový program chybí,“ řekl ČTK Petr Galatík z agentury cestovního ruchu. V chudých regionech, jako jsou Beskydy, Chřiby a Bílé Karpaty, poskytuje ubytování na zemědělských farmách jen několik lidí. Podle pracovníků z cestovek není ani o tuto turistiku v regionu velký zájem. Podle nich láká vesnická turistika spíš zahraniční hosty, kteří jezdí do příhraničních oblastí s Rakouskem a Německem. František Žák z Poteče přijímá návštěvníky především ze zahraničí - z Nizozemska, Belgie a Francie. Investuje však hlavně do zemědělství, protože to živí rodinu. Hosté na jeho farmě mohou jezdit na koních, podojit krávy nebo si prohlédnout ovce. Někteří z nich prý občas pomáhají s drobnými pracemi. Odměnou je pak pečený beran. Ekonomický přínos není podle Žáka v této činnosti to hlavní. Spokojenost projeví turisté tím, že se příští rok vracejí, rodina je v pohodě a děti mají navíc možnost oživit si cizí jazyky. Podle Žáka není podpora tohoto druhu podnikání dostatečná. Zřejmě i proto nemá ve svém okolí žádného konkurenta. Krajský úřad ale už zahrnul rozvoj agroturistiky do koncepce rozvoje turistického ruchu a připravuje programy, které umožní zemědělskou turistiku na Zlínsku nastartovat.

Olomoucko: podnikatelé váhají

Kromě všude zmiňovaného nedostatku peněz brzdí rozvoj agroturistiky v Olomouckém kraji také malá odvaha pouštět se do tohoto druhu podnikání. Podle Miloše Smutka z Institutu rozvoje podnikání se klasická venkovská turistika rozvíjí velmi pomalu. Nabídka doprovodných služeb se většinou zužuje na vyjížďky na koních. O agroturistice se zatím podle něho více hovoří, než se pro ni dělá. Největší brzdou je prý neochota lidí pustit se do tohoto podnikání. Regiony, kde je vysoká nezaměstnanost, jsou přitom turisticky atraktivní, lidé si tu však podle Smutka většinou chrání soukromí a neradi ve svých usedlostech ubytovávají cizí návštěvníky. V olomouckém kraji a především na Jesenicku je podle něho hustá síť penzionů, které však nabízejí jen základní služby. Problém je tedy v tom, že podnikatelé zatím moc nechápou, že se jim vyplatí nabídnout i něco navíc. Například potraviny z vlastní farmy nebo umožnit přístup k domácím zvířatům, dále turistiku, rybolov a další věci, které pobyt na venkově oživí. I v tomto oboru podnikání je však třeba počítat s řadou rizikových faktorů. Například majitel statku u Medlova na Olomoucku Jindřich Smyčka investoval značné prostředky do vybudování areálu hlavně kvůli Nizozemcům, kteří k němu dříve hodně jezdili. „V Nizozemsku se teď zhoršila životní úroveň a už k nám od nich nikdo nejezdí. Pobyty nabízíme i prostřednictvím cestovní kanceláře, ale situace se nelepší,“ konstatoval Smyčka.

Na severu Moravy mají program na podporu agroturistiky

Rozvoj venkovské turistiky je podle vedoucí oddělení cestovního ruchu z krajského úřadu Jitky Švihelové velkou šancí, jak přilákat turisty do Moravskoslezského kraje a snížit vysokou nezaměstnanost. Letos vyhlásili už podruhé program na podporu ubytování na venkově. Vloni získalo dotaci v celkové výši 3,435 milionu korun 26 podnikatelů. A zatímco v jiných krajích i pracovníci cestovních kanceláří tvrdí, že o agroturistiku žádný bouřlivý zájem není, obchodní ředitel bruntálské cestovky Atis Petr Krč naopak pociťuje nedostatek kapacit. Venkovská turistika má podle něho vzhledem k dotacím z kraje velkou šanci na rozvoj. Pro cestovní kanceláře je to prý „třešnička na dortu“, ale bude-li více míst, kde budou moci turisté usušit seno a podojit kozu, tak je prý do regionu dostanou. Krč poukazuje na nízkou cenu pobytů na venkově, které jsou ve srovnání s cenami v běžném penzionu v průměru o třetinu levnější.

FOTO: ARCHIV (4x)

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče