Bezpečnostní informační služba (BIS) začala prověřovat působení českých bezpečnostních agentur a jejich případný vliv na politiku. Podnětem byla zřejmě aféra kolem sledování politiků společností ABL, která v minulosti patřila nekorunovanému šéfovi Věcí veřejných Vítu Bártovi. Vyplývá to z informací týdeníku EURO.
Civilní kontrarozvědka i ministerský předseda Petr Nečas odmítli tento poznatek oficiálně potvrdit. „Aktivity Bezpečnostní informační služby podléhají zákonu o ochraně utajovaných skutečností, a proto je nemůžeme komentovat,“ sdělil týdeníku EURO mluvčí vlády Jan Osúch. Ve stejném duchu se vyjádřil i mluvčí BIS Jan Šubert.
Podle zjištění týdeníku EURO příslušníci tajné služby prověřují nejen snahy o možné ovlivňování politiky, ale i vazby mezi navenek kapitálově nespřízněnými agenturami, u nichž se objevilo podezření, že jsou vzájemně propojeny, směřují své aktivity do politiky a koordinují mezi sebou získávání zakázek.
Není to poprvé, kdy se kontrarozvědka věnuje takto specifickému problému. V minulosti ji podobným úkolem pověřil bývalý prezident Václav Havel. V roce 2000 zadal BIS, aby zjistila, kdo má zájem na rozvratu policie. Celá záležitost se točila kolem útoku na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který tehdejšího premiéra Miloše Zemana upozorňoval, že někteří lidé z jeho okolí jsou podezřelí z kriminální činnosti. Navíc v srpnu 1999 byl zatčen a obviněn z vydírání Zdeněk Macháček, velitel legendárního zásahu proti ruské mafii v restauraci U Holubů a osobní přítel bývalého šéfa zmíněného útvaru Jana Kubiceho, současného ministra vnitra. Jak se později ukázalo, případ byl vykonstruovaný. Havel po skončení šetření BIS přijel do sídla útvaru na pražské Zbraslavi, aby Kubicemu předal medaili.
Tajná služba v minulosti prověřovala i jiné citlivé záležitosti: například pád IPB nebo problémy Sazky, o kterých dlouhodobě informovala někdejšího premiéra Mirka Topolánka.
V průběhu posledních tří let předala BIS prezidentovi a členům vlády každoročně kolem sedmi stovek dokumentů. Bezpečnost státu, především ekonomická, patří mezi její největší priority. „Nejvýraznějším negativním jevem při správě státního majetku byly snahy některých podnikatelských a vlivových skupin získat prostřednictvím lobbistů vliv na významná rozhodnutí při správě státního majetku, zejména na přidělování státních zakázek či dotací,“ píše se například v poslední výroční zprávě tajné služby.
ČLÁNKY DO MAILU